Known transiters:

CoRoT-1 b

CoRoT-10 b

CoRoT-11 b

CoRoT-12 b

CoRoT-13 b

CoRoT-17 b

CoRoT-18 b

CoRoT-19 b

CoRoT-2 b

CoRoT-20 b

CoRoT-3 b

CoRoT-4 b

CoRoT-5 b

CoRoT-6 b

CoRoT-8 b

CoRoT-9 b

GJ1214 b

GJ3470 b

GJ436 b

HAT-P-1 b

HAT-P-10/WASP-11 b

HAT-P-11 b

HAT-P-12 b

HAT-P-13 b

HAT-P-14 b

HAT-P-15 b

HAT-P-16 b

HAT-P-17 b

HAT-P-18 b

HAT-P-19 b

HAT-P-2 b

HAT-P-20 b

HAT-P-21 b

HAT-P-22 b

HAT-P-23 b

HAT-P-24 b

HAT-P-25 b

HAT-P-26 b

HAT-P-27/WASP-40 b

HAT-P-28 b

HAT-P-29 b

HAT-P-3 b

HAT-P-30/WASP-51 b

HAT-P-31 b

HAT-P-32 b

HAT-P-33 b

HAT-P-34 b

HAT-P-35 b

HAT-P-36 b

HAT-P-37 b

HAT-P-38 b

HAT-P-39 b

HAT-P-4 b

HAT-P-40 b

HAT-P-41 b

HAT-P-42 b

HAT-P-43 b

HAT-P-44 b

HAT-P-45 b

HAT-P-46 b

HAT-P-49 b

HAT-P-5 b

HAT-P-54 b

HAT-P-6 b

HAT-P-7 b

HAT-P-8 b

HAT-P-9 b

HATS-1 b

HATS-5 b

HATS-6 b

HD149026 b

HD17156 b

HD189733 b

HD209458 b

HD80606 b

HD97658 b

Kelt-1 b

Kelt-2 b

Kelt-3 b

Kepler-10 c

Kepler-11 c

Kepler-11 d

Kepler-11 e

Kepler-11 f

Kepler-11 g

Kepler-12 b

Kepler-14 b

Kepler-15 b

Kepler-16A b

Kepler-16B b

Kepler-17 b

Kepler-18 d

Kepler-18 c

Kepler-19 b

Kepler-20 d

Kepler-20 c

Kepler-22 b

Kepler-4 b

Kepler-5 b

Kepler-6 b

Kepler-7 b

Kepler-8 b

Kepler-9 b

Kepler-9 c

KOI 0135 b

KOI 0196 b

KOI 0204 b

KOI 0428 b

LUPUS-TR3 b

OGLE-TR-10 b

OGLE-TR-111 b

OGLE-TR-113 b

OGLE-TR-132 b

OGLE-TR-182 b

OGLE-TR-211 b

OGLE-TR-56 b

OGLE-TR-L9 b

Qatar-1 b

Qatar-2 b

TrES-1 b

TrES-2 b

TrES-3 b

TrES-4 b

TrES-5 b

WASP-1 b

WASP-10 b

WASP-100 b

WASP-101 b

WASP-103 b

WASP-104 b

WASP-106 b

WASP-108 b

WASP-109 b

WASP-110 b

WASP-111 b

WASP-112 b

WASP-117 b

WASP-12 b

WASP-13 b

WASP-14 b

WASP-15 b

WASP-16 b

WASP-17 b

WASP-18 b

WASP-19 b

WASP-2 b

WASP-20 b

WASP-21 b

WASP-22 b

WASP-23 b

WASP-24 b

WASP-25 b

WASP-26 b

WASP-28 b

WASP-29 b

WASP-3 b

WASP-31 b

WASP-32 b

WASP-33 b

WASP-34 b

WASP-35 b

WASP-36 b

WASP-37 b

WASP-38 b

WASP-39 b

WASP-4 b

WASP-41 b

WASP-42 b

WASP-43 b

WASP-44 b

WASP-45 b

WASP-46 b

WASP-47 b

WASP-48 b

WASP-49 b

WASP-5 b

WASP-50 b

WASP-52 b

WASP-54 b

WASP-55 b

WASP-56 b

WASP-57 b

WASP-58 b

WASP-59 b

WASP-6 b

WASP-60 b

WASP-61 b

WASP-62 b

WASP-63 b

WASP-64 b

WASP-65 b

WASP-66 b

WASP-67 b

WASP-68 b

WASP-69 b

WASP-7 b

WASP-70A b

WASP-71 b

WASP-72 b

WASP-73 b

WASP-74 b

WASP-75 b

WASP-76 b

WASP-77 b

WASP-78 b

WASP-79 b

WASP-8 b

WASP-80 b

WASP-82 b

WASP-83 b

WASP-84 b

WASP-87 b

WASP-88 b

WASP-89 b

WASP-90 b

WASP-95 b

WASP-96 b

WASP-97 b

WASP-98 b

WASP-99 b

XO-1 b

XO-2 b

XO-3 b

XO-4 b

XO-5 b


 

 

 

 

Novinky ze světa proměnných hvězd a Sekce PHE ČAS

Pozorovací projekty


Katalog BRKA

Vyhledávací mapky

Pozorovací trenažér

TRENAŽÉR - závěr

TRENAŽÉR - závěr

Odeslání minima jasnosti "do B.R.N.O."

Seznam minim zákrytových dvojhvězd

Registrace pozorovatele

Poslat heslo e-mailem

Projekt MEDÚZA - fyzické proměnné hvězdy

Začínajícím pozorovatelům


Pozorovací program

Pozorovací kampaně & hvězdy doporučené k pozorování

Vyhledávací mapky MEDÚZA

Software pro projekt MEDÚZA

Software pro projekt B.R.N.O.

Sekce DOWNLOAD

Časopis e-Perseus

Elektronický časopis e-Perseus je obdobou našeho sekčního zpravodaje Perseus. Naleznete zde články o proměnných hvězdách, jejich pozorování a výzkumu i zprávy o dění v naší Sekci PHE.

Časopis e-Perseus


Vítejte na oficiálních stránkách projektu TRESCA!

Světelné křivky a data z databáze MEDÚZA

UPLOAD dat do databáze MEDÚZY

Nová data v databázi MEDÚZY

Vítejte na stránkách projektu HERO

O sekci PPH ČAS

Výbor sekce

Akce pořádané či podporované Sekcí PHE

Proběhlé akce

Akce pořádané či podporované Sekcí PPH

časopis Perseus

Pozorovatelská kuchařka


Každý začátek je těžký, ale nemusí být, pokud Vám někdo podá pomocnou ruku. Proto vznikla tato stránka, kde najdete základní informace týkající se pozorování fyzických proměnných hvězd.

Jak odhadovat fyzické proměnné hvězdy?

Pokusím se to vysvětlit co nejstručněji. Vše je popisováno pomocí okolí proměnné hvězdy AG Dra a srovnávacích hvězd A, B, C, D, E, F, G, H a I. Mapka MEDÚZY je přiložena - při čtení textu se na ni dívejte. Zkratky v textu: V - proměnná hvězda, SH - srovnávací hvězda, SHY - srovnávací hvězdy.

Všechny mapky MEDÚZY předpokládají základní znalosti spojnic a poloh souhvězdí na obloze. Pokud je pozorovatel nemá, stačí mu k doplnění jen malý atlas oblohy.

1. Podle mapky nalezneme okolí V. Při hledání využíváme své představivosti a znalosti různých geometrických útvarů. Postupujeme od jasných hvězd viditelných okem pomocí různých vymyšlených trojúhelníků, n-úhelníků a jiných útvarů ke hvězdám slabším, dokud nedospějeme k V. Konkrétně AG Dra: nalezneme v dalekohledu hvězdu gama UMi a protáhneme spojnici beta UMi - gama UMi asi jeden a půlkrát vlevo šikmo dolů směrem k obdélníčku ohraničujícímu velikost druhého stupně mapky. Tam bychom měli narazit na trojúhelníček, který je zvětšený na druhém stupni mapky. Pozor! V případě AG Dra jsou v její blízkosti takové trojúhelníčky dva. Ten druhý je vlevo šikmo nahoře od prvního. Ujistíme se, že jsme skutečně našli ten správný porovnáváním vzájemných poloh a jasností hvězd v poli s mapkou. Nejednou se stalo, že pozorovatelovy odhady nesouhlasily s pozorováním jiných lidí a pak zjistil, že odhadoval něco úplně jiného...

2. Ocitli jsme se na druhém stupni mapky, kde jsou již označeny SHY a také V. Přejedeme zrakem nebo dalekohledem trochu dolů. Zde by měl vynikat čtyřúhelník složený ze SHY E, F, V a hvězdy ležící mezi A a V. Pokud se nám to povede, zidentifikujeme V na obloze s V na mapce.

3. Zvolíme libovolnou SH v blízkém okolí (třeba G) a porovnáme její jasnost s jasností V.

4. Zjistíme-li, že je SH slabší než V, porovnáme jasnost V s nejblíže jasnější SH tzn. F (abeceda odpovídá klesající jasnosti). F se zdá stále slabší než V, ale již trochu méně než předtím G. Pokračujeme tedy stejným postupem dále. Nalezneme E a porovnáme ji s V. Teď to vypadá, že E je jasnější než V. Dospěli jsme tedy k závěru, že jasnost V leží někde mezi jasnostmi E a F.

5. Nyní musíme zjistit v jakém poměru jsou jasnosti těchto tří hvězd. K tomu slouží číselná stupnice, která má svůj počátek na hodnotě 0 a konec na hodnotě, kterou si určuje sám pozorovatel a je závislá zejména na jeho zkušenostech. 0 znamená, že dvě hvězdy jsou stejně jasné. Číslo 10 znamená, že rozdíl mezi nimi je asi jako mezi kaprem a velrybou (zkrátka hrozně moc velký). To se může stát v případě, kdy je mezi SHY rozdíl třeba 1,1 mag (W Cyg) a žádné jiné v okolí nejsou. Pak nebývá výjimkou odhad B6V7D (C je pro některé dalekohledy příliš daleko).

6. Malá odbočka: Jak mohou vypadat jednotlivé odhady a co znamenají:

E0V7F - V je stejně jasná jako E, Mezi E a F měl pozorovatel 7 odhadních stupňů z čehož vyplývá, že mezi E a F je poměrně velký rozdíl, typuji tak 0,5 mag. Při pohledu na údaj o SHY je vidět, že rozdíl mezi E a F je 0,4 mag. Jedná se tedy o zkušeného pozorovatele.

E1V1F - Jasnost V leží přesně mezi E a F. Mezi E a F viděl pozorovatel 2 odhadní stupně, což je dost málo. Je to tedy začátečník a jeho pozorování jsou nepřesná, protože je schopen rozlišit jen nápadné rozdíly jasností.

E2V - hvězda je slabší než V o nezjistitelnou hodnotu, ale nebude to asi moc tak 0,1 až 0,2 mag. Nicméně odhad je značně nejistý, protože pozorovatel slabší SH neviděl. Nepoužil tedy vhodný přístroj. Někdy je ovšem i takovýto odhad důležitý nejsou-li v daném období jiná pozorování.

7. A nyní se dostáváme konečně k tomu, proč jsme vůbec lezli ven do tmavé noci. Musíme pokud možno co nejpřesněji zjistit hvězdnou velikost V. Protože je mezi hvězdami E a F poměrně velký rozdíl, musíme použít větší počet odhadních stupňů. Upozornění! Nikdy se nedíváme přímo do hvězdy, ale trochu vedle a to na všechny hvězdy stejně. Světlo ze všech hvězd musí dopadat na stejně citlivé místo na oční sítnici. Sledujeme-li E, díváme se tak 2 mm (na obloze pochopitelně žádné milimetry nejsou, je třeba, aby si pozorovatel sám zvolit pro něj nejvhodnější vzdálenost) třeba vlevo šikmo nahoru. Pak přejedeme zrakem na V a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Poté přejedeme zrakem na F a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Při tomto přejíždění mezi třemi hvězdami se snažíme číselně vystihnout vzájemné poměry jejich jasností. Na první pohled se nám může zdát, že V je svou jasností blíže k E než k F. Tomu by mohl odpovídal některý z následujících odhadů: E1V2F, E1V3F, E1V4F, E2V4F, E2V5F nebo E3V5F. Větší čísla nepoužijeme, protože mezi E a F zase tak velký rozdíl není. Který odhad nakonec pozorovatel zvolí, závisí pouze na jeho zkušenostech tzn. jak malé rozdíly jasnosti je schopen rozpoznat. Zkušený pozorovatel odhadne E2V5F a méně zkušený E1V3F. Zapíšeme si ještě čas s přesností na minutu a celý postup od bodu 1. opakujeme pro jinou hvězdu. Každou proměnnou hvězdu tedy odhadujeme jen jednou za noc, protože se v drtivé většině případů nemění tak rychle, abychom změny okem dokázali zaregistrovat.

8. Nyní (lépe až druhý den po posilujícím spánku) si spočítáme výslednou hvězdnou velikost. K tomu slouží následující vzorec, který matematicky založení pozorovatelé znají jako vztah pro výpočet lineární interpolace V=(Y-X)/(p+q)*p+X, kde X je jasnost jasnější SH v našem případě E (naleznete ji v tabulce na mapce), Y je jasnost slabší SH v našem případě F, p je první část poměru (tedy to číslo mezi E a V), q je poměr mezi V a F. Nyní dosadíme: V = (9,4-9,0) / (2+5) * 2 + 9,0 = 9,11 mag. Méně zkušený pozorovatel s odhadem E1V3F dostane následující výsledek: V = (9,4-9,0) / (1+3) * 1 + 9,0 = 9,10 mag. V tomto případě se oba pozorovatelé téměř shodli.

Na všechny dotazy rád odpoví Petr Sobotka (sobotka@astro.cz)


Několik zásad a rad začátečníkům
(převzato ze souboru mapek MEDÚZA II (1998)

Tyto zásady jsou vysvětlovány v okolíčku fiktivní hvězdy (nazvěme ji třeba VO Cas) se srovnávacími hvězdami A, B a C.

1. Vždy proměnnou hvězdu odhadujte s nejblíže (svou jasností, nikoli polohou) jasnější a nejblíže slabší srovnávací hvězdou. Toto pravidlo můžete porušit v případě, že se srovnávací hvězda B nevejde do zorného pole dalekohledu nebo je příliš daleko. V takovém případě ji vynecháte a uděláte odhad mezi A a C.

2. Zdá-li se Vám, že srovnávací hvězda B je jasnější než srovnávací hvězda A, pak ji vynechte a odhadujte mezi A a C. Při zasílání pozorování nám tuto skutečnost sdělte.

3. Srovnávací hvězdy označené na mapce jako NSV při odhadování nepoužívejte. Tyto hvězdy jsou na mapkách AAVSO označeny jako srovnávací omylem nebo se tehdy ještě nevědělo, že jsou podezřelé z proměnnosti.

4. Zdá-li se Vám proměnná hvězda slabší než nejslabší srovnávací hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou, i když nepříliš přesnou metodou. Ta spočívá v tom, že budete odhadovat jasnost nejslabší srovnávací hvězdy a jako srovnávací hvězdy si zvolíte nejblíže jasnější srovnávací hvězdu a proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat takto: K5L2V. Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto V= ((L-K)/5)*2+L, kde K, L jsou hvězdné velikosti příslušných srovnávacích hvězd v magnitudách.

5. Jestliže proměnnou hvězdu nevidíme, má někdy význam dělat odhad tzv. "slabší než". Spočívá v tom, že si do pozorovacího deníku zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou jste ještě viděli; tedy nejslabší srovnávací hvězdu ze všech srovnávacích hvězd, kterou jste schopni spatřit. V grafu taková pozorování značíme trojúhelníčkem Ń. Praktický význam mají podobné odhady jen u hvězd typu UG.

6. V žádném případě neberte ohled na údaje na mapce. Hvězdy se chovají nepředvídatelně. Vždy zapisujte jen to, co vidíte. Když se Vám bude zdát, že se nějaká hvězda chová podivně, neprodleně nám o tom dejte vědět.

7. Pro zvýšení přesnosti pozorování lze proměnnou hvězdu porovnávat postupně s více hvězdami najednou. Výpočet je ovšem pracnější. Je jen na Vašem zvážení, zda budete takto postupovat nebo budete dělat odhad jen jeden a rychle přejdete k další proměnné hvězdě, abyste získali další cenné výsledky. Praxe říká, že jeden odhad (např. A3V2B) stačí.

8. Všechna pozorování nám zasílejte on-line přímo do databáze MEDÚZY přes náš webový formulář.

Formát v jakém přijímáme pozorování je následující:

Pozice: 1 11 25 35 55 65
Vstup: Jméno hvězdy Juliánské datum Hvězdná velikost Datum (UT) Zkratka
pozorovatele
Odhad či odhady
Příklad: QR And 2451139.256 11.28 1998-11-21.756 PM E4V2F, E4V9G

Juliánské datum a datum zaokrouhlujte na tři desetinná místa a hvězdnou velikost na dvě. Zkratku pozorovateli určíme, až nám pošle svá první pozorování. V případě, že děláte více odhadů s různými srovnávacími hvězdami najednou, napište je všechny na jeden řádek a oddělte čárkou. Do odhadu pište písmena, jejich přiřazení hvězdným velikostem naleznete na mapce MEDÚZY. Pokud si svým odhadem nejste jisti, třeba proto, že nejsou dobré pozorovací podmínky, označte ho dvojtečkou. Prosím, pošlete nám spolu s Vaším prvním pozorováním i celé jméno a adresu.

9. Pro výběr hvězd do svého pozorovacího programu můžete použít katalog fyzických proměnných hvězd MEKA, který vydává skupina MEDÚZA. Najdete v něm katalogové i aktuální údaje o chování hvězd a bodové hodnocení, jež říká do jaké míry jsou pozorování té které konkrétní hvězdy důležitá.

Seznam snadno nalezitelných hvězd

Některé hvězdy se hledají lépe než jiné, což je zcela přirozená věc. Začátečníkovi zabere většinou hledání mnohem více času než samotné odhadování. Proto je jednodušší začít sledovat nejprve hvězdy, které se hledají poměrně snado - jsou totiž blízko hvězd viditelných pouhým okem. Zde je jejich seznam: TV And, TY And, WY And, Z Aur, V Boo, WZ Cas, BX Cas, PZ Cas, V365 Cas, AN Cep, TX CrB, RS Cyg, AF Cyg, BF Cyg, CH Cyg, EM Cyg, V360 Cyg, V1970 Cyg, KP Lyr, V491 Lyr, RX Peg, DN Peg, W Per, V411 Per, R Sct, Z UMa, SV UMa a V336 Vul.


Smysl pozorování

Úkolem amatérů je produkovat dlouhodobé (desítky let) světelné křivky proměnných hvězd. To totiž profesionální astronomové nemohou z několika důvodů - je jich málo, nemají tolik pozorovacího času a musí výsledky publikovat rychle. Jednotlivec by samozřejmě také s obtížemi dokázal sledovat všech 150 hvězd v programu MEDÚZY tak, aby sám svými body v grafu pokryl všechny světelné změny. Proto je výhodné pozorovat ve skupině, proto ostatně MEDÚZA vznikla.

Ideální je pozorovat každou jasnou noc a pokud možno co nejvíce hvězd. To ovšem záleží na možnostech každého pozorovatele. Někteří zvládají přes 1000 odhadů ročně, jiní dělají jen desítky. Nejlepší by bylo, kdyby pozorovatel sledoval několik hvězd systematicky, aby tak po vynesení pouze jeho pozorování, bylo zřejmé, jak se hvězda chová a mohla se udělat oprava o individuální odchylku jeho očí. Nicméně i každý jednotlivý odhad hvězdy z programu je velmi vítán.

Jak pozorovat proměnné hvězdy

1) Úvod
2) Odhadní stupeň
3) Vizuální odhad
4) Hvězdná velikost
5) Čas
6) Specifika pozorování (a jeho zpracovávání) zákrytových dvojhvězd
7) Čeho se vyvarovat !
8) Jak a kam posílat pozorování


 

1) Úvod

Pokud se o někom řekne, že vizuálně pozoruje proměnné hvězdy, znamená to, že se dotyčný dívá na oblohu - může jen očima nebo si pomáhá dalekohledem - a porovnává, jak jasná se mu jeví proměnná hvězda vzhledem k okolním hvězdám (s konstantní jasností). Zda je slabší, stejně jasná nebo jasnější než určitá srovnávací hvězda. Výstupem této činnosti je tzv. vizuální odhad, ze kterého lze vypočítat (viz. dále) hvězdnou velikost proměnné v magnitudách.

A jak pořídit takový odhad jasnosti si ukážeme právě zde.

[nahoru]

 

2) Odhadní stupeň

To, jak jasná se jeví vizuálnímu pozorovateli proměnná hvězda vzhledem ke srovnávací hvězdě, popisuje tzv. odhadní stupeň. Podle toho, jak velký je tento rozdíl, používáme odhadní stupně 0, 1, 2, 3 a 4.

To, který odhadní stupeň pozorovatel použije, závisí pouze na něm a určuje ho doslova "od oka". Zde jsou definice, které pomáhají pozorovateli určit odhadní stupeň.

 

odhadní
stupeň
Definiční popis rozdílu slabostí srovnávaných hvězd zápis náhled
0

Hvězda A se jeví stejně slabá jako hvězda B nebo se chvílemi zdá střídavě nepatrně slabší a nepatrně jasnější než hvězda B.

A0B
1

Při bedlivém pozorování se hvězda A jeví častěji jasnější než stejně jasná jako hvězda B, jen vyjímečně se jeví hvězda B jasnější než hvězda A.

A1B
2

Hvězda A se jeví takřka vždy o málo jasnější než hvězda B. Jen zřídka se zdá, že se jejich slabosti rovnají.

A2B
3

Hvězda A se na první pohled jeví jasnější než hvězda B.

A3B
4

Hvězda A je výrazně jasnější než hvězda B.

A4B

 

Zkušenější pozorovatelé používají více odhadních stupňů. Dovedou rozlišit menší rozdíly jasností a zmenší si tedy velikost odhadního stupně - třeba na polovinu. V jejich denících můžete nalézt i odhady typu A9V2B.

[nahoru ]

 

3) Vizuální odhad

Abychom mohli přesně stanovit, jakou hvězdnou velikost má proměnná hvězda v daném časovém okamžiku, musíme srovnat jasnost proměnné se dvěmi srovnávacími hvězdami - s jednou jasnější a s jednou slabší než je proměnná. Označíme-li si symbolicky proměnnou hvězdu V, a jasnější srovnávací hvězdu A a slabší B, může vypadat odhad jasnosti třeba takto:

A 4 V 2 B

To znamená, že srovnávací hvězda A je mnohem jasnější než proměnná, která je středně jasnější než srovnávací hvězda B. Jasnější srovnávací hvězda se píše vždy doleva od proměnné a slabší doprava. To, kolik činí rozdíl jasností mezi danými hvězdami, tedy kolik je mezi nimi odhadních stupňů, se píše mezi symboly hvězd.

Například si ukažme situaci na obrázku 1. Srovnávací hvězda A je očividně jasnější než proměnná hvězda a srovnávací hvězda B je slabší než proměnná hvězda.


obr. 1

Odhad by v tomto případě zněl asi A3V4B. Ještě nesmíme zapomenout zaznamenat si čas, kdy jsme pozorovali - např 19:14 UT (světový čas).

Na tomto místě by bylo dobré se také zmínit o další metodě, jak určit relativní slabost proměnné hvězdy vůči srovnávacím hvězdám. Ve výše uvedených odstavcích je popsána takzvaná Argenlanderova metoda vizuálního odhadování. V tabulce 1 jsou popsány definice odhadních, takzvaných Argenlanderových stupňů 0 4, čili je zde popsán jakýsi absolutní vjem lidského oka. V praxi se však ukazuje, že lidské oko (respektive mozek) lépe dokáže rozpoznat poměr jasností než jejich rozdíl. Proto se na každý odhad můžete dívat jako na záznam poměru jasností a ne rozdílů a rovněž ho tak můžete pořídit. Situace na obrázku 1 lze rovněž popsat následujícím způsobem.

Jestliže "vzdálenost" mezi A a V je 3, jaká potom je "vzdálenost" mezi V a B? Pokud se nám bude zdát větší, musí to logicky být číslo větší než 3, tedy 4. Pokud se pozorovateli bude rozdíl mezi V a B jevit menší než rozdíl mezi A a V, musí být odhadní stupeň menší než 3.
Rozdíl oproti první metodě tedy spočívá v tom, že při určování poměrů se díváme na všechny tři sledované hvězdy a popisujeme jejich vzájemné rozdíly v jasnosti, kdežto v první metodě pořizujeme nejprve jeden odhad - se hvězdou A - a potom až nezávisle určíme odhad se hvězdou B. Této druhé metodě pozorování se říká Nijland-Blažkova.

Nejideálnější se ukazuje být kombinace obou metod. Nejprve tedy určíme počet odhadních stupňů mezi proměnnou hvězdou a jednou srovnávací hvězdou a potom se až snažíme dotvořit odhad metodou poměrů.

[nahoru ]

 

4) Hvězdná velikost

Nyní se dostáváme ke klíčové otázce. Provedeme-li odhad jasnosti mezi srovnávacími hvězdami A a B, a napíšeme odhad ve tvaru: A3V4B, jaká bude výsledná hvězdná velikost proměnné?

K tomu, abychom mohli určit hvězdnou velikost proměnné hvězdy, potřebujeme znát hodnoty hvězdných velikostí srovnávacích hvězd v magnitudách.

Výpočet se provádí podle vztahu pro lineární interpolaci. Pro obecný odhad XpVqY vypadá vzorec takto:

kde V je jasnost proměnné hvězdy v magnitudách, Y je hvězdná velikost slabší srovnávací hvězdy, X je stejný údaj pro jasnější srovnávací hvězdu, p je počet odhadních stupňů mezi jasnější srovnávačkou a proměnnou a q je stejný údaj pro slabší srovnávací hvězdu.

Pro odhad A3V4B a hodnoty například A = 2,0 mag, B = 2,7 mag bude výsledná hvězdná velikost proměnné 2,3 mag. Je přitom jasné, že je-li p nebo q rovno nule, bude výsledná hvězdná velikost proměnné rovna přesně hvězdné velikosti srovnávací hvězdě, neboť se nám na obloze zdají stejně jasné.

Odhadujeme-li s více srovnávacími hvězdami než se dvěmi, vypočítáme nejprve jednotlivé odhady a výsledná hvězdná velikost proměnné bude rovna aritmetickému průměru všech dílčích hodnot.

[nahoru ]

 

5) Čas

Okamžik, kdy jsme pozorováním určili jasnost objektu vizuálním odhadem, je stejně důležitý údaj, jako hvězdná velikost proměnné samotná. Lze jej zaokrouhlovat v závislosti na typu pozorované proměnné hvězdy.

Je jasné, že při pozorování hvězdy typu Mira či SR můžeme okamžik odhadu uvést s přesností na hodinu, někdy i menší. Periody světelných změn dosahují u takových hvězd mnoha stovek dnů a ve světelné křivce nehraje hodina sem, hodina tam, žádnou roli. Přesto se vyplatí zaznamenávat si čas s přesností na minutu. Při náhodné přítomnosti rychlých (sekundárních) změn jasnosti může nepřesně zapsaný okamžik odhadu způsobit chybu i několika desetin magnitudy.

U hvězd typů RV Tau či delta Cep apod. je nezbytné udávat čas s přesností na desítky minut. Periody světelných změn jsou řádově desítky dní, ale mohou se vyskytnout i rychleji se měnící hvězdy. Potom platí pravidlo uvedené již výše.

U zákrytových dvojhvězd, hvězd typu RR Lyr či delta Sct je již nutnost udávat okamžiky pořízení odhadu s přesností na minutu, neboť změny jasnosti mohou být zřetelné i po několika minutách. Při konečném zpracování je potom nutné provádět heliocentrickou korekci (ta dosahuje až +/- 8,3 minuty).

Čas odhadu se vždy uvádí ve světovém čase - UT. Korekce na UT se ve střední Evropě provádí odečtením 1 hodiny od SEČ (středoevropský čas), respektive 2 hodin od SELČ (středoevropský letní čas). Například 23:05 (SELČ) = 22:05 (SEČ) = 21:05 (UT).

Nyní máme časový údaj odhadu ve tvaru HH:MM (sekundy není nutné udávat) - například 21:05 (UT). K dalšímu zpracování, jako je například konstrukce světelných křivek, je výhodné pracovat se záznamem času ve tvaru zlomku dne. Pozorovali jsme například v noci 7./8. dne v měsíci, přepočítáme 21:05 (UT) na 7,878 (UT). Číslo před desetinou čárkou je pořadové číslo dne v měsíci a desetinná místa dostaneme následujícím způsobem:

  1. Převedeme údaj na hodiny a zlomky hodiny: 21 + 05/60 = 21,083 (UT)
  2. Převedeme údaj na dny a zlomky dne: 7 + 21,083/24 = 7,878 (UT)

Při posílání pozorování do databáze (ať už MEDÚZY , či jiné organizace) je nutné udávat ještě okamžik odhadu v Juliánském datování - JD. Převod dnů se provádí například pomocí ročenky, kde je pro každý den v příslušném roce uvedeno i JD (v tabulce slunečních východů a západů). Převod hodiny se provádí jednoduše odečtením 0,5 dne. Je to z toho důvodu, že nový "Juliánský" den začíná v pravé poledne a ne o půlnoci, jako v našem kalendáři. Takže pokud jsme pozorovali v noci 7./8.8.1998 a odhad byl proveden ve 21:05 (UT), bude občanské datum 1998-08-07,878 (UT) a Juliánské datum 2451033,378.

[nahoru ]

 

6) Specifika pozorování (a jeho zpracovávání) zákrytových dvojhvězd

Při pozorování zákrytových dvojhvězd, které organizuje B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS, většinou narážíme na fakt, že neznáme hvězdné velikosti srovnávacích hvězd a nemůžeme tedy vypočítat hvězdnou velikost proměnné.

Naštěstí nás u hvězd tohoto typu zajímá pouze okamžik minima jasnosti a absolutní změny jasnosti zjišťovat nemusíme. Pomáháme si tedy následujícím způsobem.

A) Během noci napozorujeme řadu odhadů (minimálně 9), které pokrývají časový úsek, v němž mělo dojít k poklesu jasnosti. Odhady provádíme nepravidelně v časových odstupech od 10 minut do 60 minut (záleží na délce minima). Zapisujeme vždy čas (v UT ) a odhad ve tvaru XpVqY.

B) Protože neznáme hvězdné velikosti srovnávacích hvězd, určíme si relativní škálu slabostí.
- Nejjasnější hvězdu položíme rovnu nule (A = 0,0)
- Zjistíme, ve kterých případech jsme odhadovali mezi srovnávacími hvězdami A a B. Ve všech těchto odhadech sečteme p + q a všechny součty sečteme dohromady. Vydělíme takto získané číslo počtem sečtených odhadů a získáme tak průměrný rozdíl jasností mezi srovnávacími hvězdami A a B. Tento rozdíl přičteme k hodnotě slabosti A (v našem případě je A = 0,0) a dostaneme slabost B. Například vyjde-li nám průměrný rozdíl mezi A a B 8,5 odhadních stupňů, je B = 8,5.
- Takto pokračujeme u další srovnávací hvězdy až dostaneme hodnoty slabostí všech srovnávacích hvězd. Vždy přičítáme počet odhadních stupňů k předchozí srovnávací hvězdě. Počítáme-li například slabost C, spočítáme si průměrný rozdíl jasností mezi B a C a výsledek přičteme k hodnotě B. Počítáme-li srovnávací hvězdu D, spočteme rozdíl její jasnosti od C, atd.

C) Vypočítáme si hodnoty slabostí proměnné hvězdy pro všechny odhady. To provedeme přesně podle návodu popsaného výše , jen místo hvězdných velikostí srovnávacích hvězd dosazujeme zjištěné slabosti.

D) Abychom zjistili přesný okamžik minima jasnosti, musíme si sestrojit světelnou křivku. Vyneseme si tedy graf na milimetrový papír, kde na ose x bude čas (v UT) a na ose y budou vypočítané relativní slabosti proměnné. Světelné křivky všech proměnných hvězd se kreslí tak, že hodnoty na ose y s rostoucí vzdáleností od osy x klesají.

E) Máme-li sestrojenou světelnou křivku (měla by mít tvar symetrického minima), zvýrazníme na časové ose libovolný okamžik t1. Překreslíme osu x a všechny body (prázdnými kolečky) na pauzovací papír. Bod t1 zde označíme jako t2. Pauzovací papír převrátíme a přiložíme na původní graf. Překryjeme osy x na pouzovacím papíře a na podkladu. Posunujeme vzájemně oba papíry po ose x do té doby, než se minima nejlépe kryjí. Nyní zaznamenáme novou polohu časového okamžiku t2 na milimetrový papír. Tak dostaneme bod t3. Součet časů t1 a t3 a vydělíme 2 a máme okamžik minima (UT).

F) Závěrečný krok představuje vyplnění PROTOKOLU o pozorování.

POZN.) Body B) až F) mohou být nahrazeny použitím speciálního softwaru - PROTOKOLY (autor Ing. David Motl).

[nahoru ]

 

7) Čeho se vyvarovat !

Při vizuálním pozorování se lze dopustit mnoha chyb, které mohou zcela znehodnotit vynaložené úsilí. Některým chybám však lze předejít, bude-li o nich pozorovatel vědět a bude-li pozorovat pečlivě.

Velmi častou chybou začínajících pozorovatelů je porovnávání proměnné a srovnávací hvězdy, přičemž pozorovatel nepřejíždí pohledem od jedné ke druhé, ale dívá se třeba mezi obě hvězdy. V takovém případě dopadá světlo od každé hvězdy na jiné místo sítnice, které je jinak citlivé. Tímto způsobem mohou vzniknout chyby až 0,5 manitudy. Je nutné pozorovat obě srovnávané hvězdy pod stejným úhlem!

Špatný výběr srovnávacích hvězd. Někteří začínající pozorovatelé si myslí, že když si mají vybrat "nejbližší" srovnávací hvězdy, znamená to nejbližší úhlově. To je samozřejmě mýlka. Mluví-li se o nejbližších srovnávacích hvězdách, myslí se tím používání srovnávacích hvězd, které jsou jasnostně nejbližší. V praxi to znamená, že pokud jsou na mapce srovnávací hvězdy A,B,C,D,E,F a G, je nejlépe používat vždy následující srovnávací hvězdu a nepřeskakovat. Nachází-li se proměnná jasnostně mezi C a D, je nutné používat právě tyto nejbližší srovnávací hvězdy a nedělat odhad mezi A a F. Tím neuvěřitelně narůstá chyba.

Dalším kamenem úrazu při odhadování bývá špatná volba pozorovacího přístroje. Mnohem hůře se odhadují velmi jasné hvězdy, než slabé body. Samozřejmě, když tu slaboučkou hvězdičku téměř nevidíme, roste chyba také. V následující tabulce uvádíme vhodné přístroje pro příslušné rozsahy jasností hvězd.

V (mag) přístroj
0 - 4 oko
4 - 8 triedr
8 - 11 binar, přístroje s velikostí okolo 10 cm
10 - 13 15 cm - 20 cm přístroje
12 a více další

Je také důležité, aby srovnávací a proměnná hvězda byly v okamžiku odhadování stejně daleko od středu zorného pole, respektive od jeho okraje. Tím se odstraní vliv zeslabování světla u okraje zorného pole.

Při pozorování zákrytových dvojhvězd se rovněž často stává, že pozorovatel nejprve udělá odhad mezi A a B, potom mezi A a C a nakonec se opět vrátí k prvnímu schématu. Takové pozorování později nelze zpracovat způsobem popsaným v kapitole 6)! Vždy odhadujte mezi stejnými hvězdami (u zákrytových dvojhvězd). Pokud už jednou přeskočíte nějakou srovnávací hvězdu, nevracejte se k ní a v dané noci už ji nepoužívejte.

Subjektivní ovlivnění. Pozorovatelé zákrytových dvojhvězd bývají často ovlivněni faktem, že vědí, jak se bude proměnná hvězda chovat a podvědomě se snaží "upravovat" a "opravovat" to co vidí na to, co by měli vidět. To je ovšem zásadní chyba, protože takové pozorování má mizivou hodnotu a často bývá špatné. Pokoušejte se zapomínat předcházející odhady a rovněž i přibližný okamžik, kdy má mít hvězda minimum. Mohlo by se vám stát, že narazíte na proměnnou hvězdu, která změnila periodu a předpověď je tedy zcela špatná. Vždy si zapisujte pouze to co skutečně vidíte a ne to, co by jste měli vidět.

Zdá-li se Vám proměnná hvězda slabší než nejslabší srovnávací hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou, i když nepříliš přesnou, metodou. Ta spočívá v podstatě v tom, že budete odhadovat jasnost nejslabší srovnávací hvězdy a jako srovnávací hvězdy si zvolíte nejbližší jasnější srovnávací hvězdy a proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat takto: K5L2V. Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto V= ((L-K)/5)*2+L.

U některých hvězd má význam dělat odhad tzv. "slabší než". To znamená, že proměnnou hvězdu nevidíte a do deníku si zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou jste ještě viděli, tedy nejslabší srovnávací hvězdu ze všech srovnávacích hvězd, kterou jste schopni spatřit. Ve světelné křivce se to značí trojúhelníčkem. Takovýto odhad má praktický význam jen u hvězd typu UG.

[nahoru ]

 

8) Jak a kam posílat pozorování

Pozorování proměnných hvězd v České republice organizuje Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Zákrytovými dvojhvězdami se zabývá projekt B.R.N.O. a fyzickými proměnnými hvězdami projekt MEDÚZA.

Zákrytové dvojhvězdy:
Všechna pozorování jsou shromažďována ve stejném formátu. Aby ho všichni pozorovatelé dodržovali, používají PROTOKOL pro pozorování zákrytových dvojhvězd. Na co dbát při vyplňování protokolů: OBEC BYDLIŠTĚ: plná adresa; DATUM: udává se večerní / ranní datum; STANICE: místo pozorování; MAPKA: je třeba uvést zdroj srovnávacích hvězd, popřípadě načrtnout okolíčko proměnné a vyznačit srovnávací hvězdy. Poslední tabulka na protokolu se nevyplňuje. K protokolu je třeba přiložit graf na milimetrovém papíře i s pauzovacím papírem. Na milimetrovém i pouzovacím papíře by mělo být napsáno kdo pozoroval, co pozoroval, kdy tak činil a v kolik hodin (UT) minimum vyšlo.

Ke zpracování pozorování zákrytových dvohvězd můžete využít speciální software - PROTOKOLY. Výstupem z tohoto programu je přímo pozorovací protokol, který můžete posílat do B.R.N.O. na tuto adresu:

Bc. Luboš Brát(brat@pod.snezkou.cz)
Velká Úpa 193
Pec pod Sněžkou
542 21

Fyzické proměnné hvězdy:
Pozorování jiných typů proměnných hvězd než zákrytových organizuje v České republice skupina MEDÚZA.

Všechna pozorování jsou shromažďována ve stejném formátu:

Pozice: 1 11 25 35 55 65
Vstup: Jméno hvězdy Juliánské datum Hvězdná velikost Datum (UT)         Zkratka
pozorovatele
Odhad či odhady
Příklad: QR And 2451139.256 11.28 1998-11-21.755 PM E4V2F,E4V9G

Pozorování si můžete zpracovat ve speciálním software, který Vám velmi usnadní práci - MedDat (autor M.Haltuf) - viz sekce DOWNLOAD těchto stránek. Výstup z tohoto programu potom můžete on-line nahrát do databáze MEDÚZY přes náš webový formulář. Svá pozorování pak uvidíte ihned v došlých pozorováních a světelných křivkách MEDÚZY!

[nahoru ]

 

LITERATURA

1. M.Zejda a kol., Pozorování proměnných hvězd I, Brno 1994
2. Otázka kvality, L.Brát, Cirkulář MEDÚZY č. 4, Vyškov 1997
3. Jak zpracovávat pozorování, L.Brát, Cirkulář MEDÚZY č. 8, Vyškov 1998
4. Několik zásad a rad začátečníkům, P.Sobotka, Soubor mapek MEDÚZA II (1998), Kolín 1999


Sepsal: L.Brát

Jak se stát pozorovatelem proměnných hvězd

Jaké typy hvězd se u nás pozorují?

* Program B.R.N.O. - zákrytové dvojhvězdy
Dvě hvězdy obíhají kolem sebe a střídavě tak z našeho úhlu pohledu zakrývá jedna druhou. Hvězdy jsou od nás tak daleko, že vypadají jako jeden svítící bod. Jejich oběh tak nemůžeme přímo sledovat a zákryt se projeví tak, že svítící bod nejprve zeslábne a pak se zjasní. Vizuální pozorování zákrytů se soustředí na zjištění okamžiku minima jasnosti. Nejde přitom o to zjistit cas pozorování, kdy se hvězda jevila pozorovateli jako nejslabší, ale pečlivě sledovat a zapsat třeba každou čtvrthodinu jasnost hvězdy. Teprve následné zpracování za použití všech nočních odhadů odhalí skutečný okamžik minima. Oběžné periody dvojhvězd trvají většinou několik hodin, typicky půl dne. Pozorování samotné trvá několik hodin, protože je třeba zychytit celý sestup do minima a opětovný vzestup do maxima. CCD pozorovatelé se mohou pouštět do podrobnějších měření a sledovat hvězdu i mimo zákryt. Program sledování zákrytových dvojhvězd má svoji stránku http://var.astro.cz/brno

Přihláška do Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Informace pro začínající zájemce o proměnné hvězdy

Odkazy na příbuzné www stránky

Databáze známých zákrytových dvojhvěd podle O-C brány

Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku

Podmínky členství v Sekci PHE ČAS

Historie Sekce PHE ČAS

Výroční zprávy o činnosti sekce

Uživatelsky zadané objekty

Tento seznam zobrazuje objekty, převážně zákrytové dvojhvězdy, které do serveru vložili samotní uživatelé / pozorovatelé. U každého objektu je možné zvolit, zda se má zobrazovat v předpovědích minim.

Pokud chcete vložit nový objekt, musíte být přihlášen do serveru var.astro.cz

> Zobrazit seznam
> Vložit nový objekt


Informace o objektu

Předpovědi minim pro tuto noc

Tabulka známých tranziterů

Pozorovací deník

Světelné křivky a data z databáze MEDÚZA

Světelné křivky a data z databáze MEDÚZA

39. konference o výzkumu proměnných hvězd

Pozorovací deník

Pozorovací deník

Sekce proměnných hvězd a exoplanet
České astronomické společnosti

JEDNACÍ A ORGANIZAČNÍ ŘÁD

Jednací a organizační řád Sekce PHE ČAS (platný od 12.11.2011)
Jednací a organizační řád Sekce PHE ČAS (platný od 17.11.2008 do 12.11.2011)
Jednací a organizační řád Sekce PPH ČAS (platný do 17.11.2008)

Statistické centrum

Je možné vypisovat statistiky - pro určité období a zároveň objekt(y) a pozorovatele. Nebo jen pro některé kritéria.
Tlačítko "Spočítat" vypíše počet pozorování, tlačítka "Vypsat statistiky" vypisují seznam pozorovatelů (a jejich aktivitu) a seznam pozorovaných objektů (a počet pozorování).


Cirkuláře MEDÚZY (vycházelo 1997-2003)

Předpovědi tranzitů exoplanet

V této tabulce naleznete předpovědi okamžiků tranzitů pro všechny známé tranzitující exoplanety.

Pozorovací program HERO

Vyhledávací mapka

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Projekt HERO - mapky a srovnávací hvězdy


Kopalova Litomyšl 2008
- 40. konference o výzkumu proměnných hvězd

Tranzity exoplanet - projekt TRESCA

Seznamte se: Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS


Jste tu poprvé? Seznamte se: Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
Zajímají vás proměnné hvězdy a extrasolární planety? Přidejte se k nám!


Tranzit exoplanety - detail

E-mailová konference var@lists.astro.cz
...(český VSNET)


Pokus se zadavanim textu, ktery muze byt libovolne dlouhy. POkud tak bude, musi byt ukoncen teckou.

Pozorovatelská soutěž:  Ulov první TRESKU!

Seznam členů

RSS feed var.astro.cz

RSS stránku (či jinak RSS feed) s články z časopisu e-Perseus a s novinkami z var.astro.cz si můžete vložit do Vašeho informačního kanálu nebo do www stránky obvyklým způsobem.

RSS s novinkami: http://var2.astro.cz/rss_news.php
RSS s články z e-Persea: http://var2.astro.cz/rss_clanky.php

I v RSS můžete novinky filtrovat podle projektů (BRNO, MEDUZA, TRESCA, HERO) nebo klíčových slov WWW, AKCE


Učebnice O-C diagramů

"O-C" znamená "Observed minus Calculated diagram" a znázorňuje závislost EPOCHA (na ose x) a O-C (na ose Y).

Při pozorování zakrytových dvojhvězd se většinou pozoruje minimum jasnosi (když jedna složka dvojhvězdy zastíní druhou složku, tak celkový jas soustavy poklesne, protože pozorovatel v tu chvíli vidí jen jednu hvězdu místo dvou). Světelná křivka takového minima má tvar "V" a je možné z ní určit přesný okamžik minima jasnosti ... čili přesný okamžik středu zákrytu. Určením takového okamžiku získáme hodnotu "O" v O-C. Protože je oběh dvojhvězdy periodický jev, je možné z něj vypočítat při znalosti periody a základního minima předpověď, kdy by mělo dojít k zákrytu. Tím získáme hodntu "C" v O-C. Odečtením těchto dvou hodnot získáme přímo hodnotu "O-C", čili jak moc se napozorovaný okamžik minima liší od okamžiku, na který bylo předpovězené. Může to být pár sekund až několik hodin.

O-C diagram slouží ke studiu vývoje hodnoty O-C v čase, ale čas se zde neurčuje ve dnech či letech, ale v EPOCHÁCH, respektive v počtech oběhu dvojhvězdy. Pokud si představíme, že Zeměkoule je složka dvojhvezdy k našemu Slunci, tak jedna EPOCHA má délku jeden rok.

Z O-C diagramu je možné určit, jestli je správně určena oběžná perioda soustavy, jestli je správně určeno základni minimum a nebo ... a to je nejzajímavější ... jestli se oběžná perioda nemění.

Konkrétní případy O-C diagramů (zdroj O-C Gateway):
 

A) Perioda i základní minimum jsou správně určené a perioda se nemění:


B) Perioda je určena správně, základní minimum je určené špatně - minima nastávají později než je předpověď, čili je základní minimum určeno příliž brzo:


C) Perioda se nemění, ale je určena špatně - skutečná perioda systému je kratší než ta, pro kterou je diagram vykreslen. Minima totiž nastávají čím dál dřív oproti předpovědi:


D) Perioda se skokově prodloužila. Minima do určité chvíle nastávala podle předpovědi, ale po skokovém prodloužení začala minima nastávat čím dál později oproti předpovědi:


E) Perioda se pozvolna a neustále zkracuje. Ať určíme počáteční periodu jakkoli, nakonec vždy dojde k tomu, že minima nastávají dříve oproti předpovědi. Průběh O-C diagramu je parabolický (parabola "s dnem nahoře"). Pozvolné neustálé zkracování orbitální periody systému lze vysvětlit snad jen tím, že v systému je hustá prachová či plynová obálka, ve které se orbitální pohyb dvojhvězdy brzdí. Této verzi by odpovídala v konkrétním případě RT And i její klasifikace - jedná se o typ EA/DW/RS, přičemž objekty typu RS se vyznačují silnými emisními čarami ve spektru, což je důkaz cirkumstelární obálky.:


F) Perioda se pozvolna a neustále prodlužuje. Ať určíme počáteční periodu jakkoli, nakonec vždy dojde k tomu, že minima nastávají později oproti předpovědi. Průběh O-C diagramu je parabolický (parabola "s dnem dole"). Tento jev lze vysvětlit postupným ztrácením hmoty ze soustavy - u dotykových systémů např. přes vnější Lagrangeovy body L2 a L3. Z 3. Newtonova zákona o oběhu dvou těles vyplývá, že čím je menší suma hmotnosti soustavy, tím je delší kvadrát orbitální periody.:


G) Perioda pro primární i sekundární minimum kolísá kolem střední hodnoty. O-C diagram vykazuje sinusoidální změny a to stejně u sekundárního i primárního minima. Jde o takzvaný "Light Time Effect" neboli LTE, kdy změny periody jsou způsobovány kolísáním vzdálenosti pozorované soustavy od Země. Kolem dvojhvězdy, která se zakrývá obíhá ještě třetí těleso (jedná se o trojhvězdu či o vícenásobnou hvězdnou soustavu) a vychyluje těžiště soustavy ve směru k Zemi nebo od ní. Perioda sinusoidy odpovídá periodě oběhu třetího tělesa.:


H) Perioda kolísá kolem střední hodnoty, ale s opačnou fází pro primární a sekundární minima. V O-C diagramu spočítaném pro Per/2 nebo se světelnými elementy zvlášť pro primární a sekundární minimum se střídavě prolínají prázdné a plné body, respektive sekundární a primární minima. Tento efekt je způsoben stáčením přímky apsid (spojnice periastra a apoastra) - jde o projev předpovězený teorií relativity pro oběh dvou těles o nenulovém poloměru. Vzdálenost soustavy v okamžiku zákrytu tedy kolísá, ale kolem těžiště uvnitř trajektorie zakrývané dvojhvězdy.:

V tomto konkrétním případě se skutečná podstata chování systému OX Cas projevila až s nástupem přesných CCD měření. U vizuálních a fotografických dat zaniklo kolísání střední hodnoty O-C v šumu.


I) Kombinace dvou vlivů na O-C - perioda cyklicky kolísá kolem střední hodnoty a tato střední hodnota se mění rovněž. Dlouhodobější změny periody jsou zde buďto způsobovány neustálým pozvolným prodlužováním periody (graf představuje parabolu modulovanou rychlejšími cyklickými změnami LTE) nebo se v budoucnosti ukáže, že dlouhodobé změny jsou rovněž způsobeny Light Time Effectem - a že tedy nyní pozorujeme jen malou část sinusoidy a ne parabolu. Potom by šlo o případ čtyřnásobného hvězdného systému.


Bc. Luboš Brát, 26.10.2005

Ukončené pozorovací kampaně

Měření linearity CCD kamery

Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Světelná křivka


Určení parametrů exoplanety z křivky tranzitu - LEGENDA

Z jedné světelné křivky tranzitu lze aplikací jednoduchého geometrického modelu vypočítat parametry Rp - poloměr tranzitující planety a sklon orbity ke směru k Zemi i - inklinaci.

Poloměr planety se vypočítává ze změřené hloubky tranzitu a inklinace se vypočítává ze změřené délky trvání tranzitu. Při výpočtu těchto parametrů je třeba znát hodnoty Rs - poloměr hvězdy, a - velká poloosa orbity exoplanety a perioda P. Konkrétní vztahy viz:
Určování parametrů exoplanety ze světelné křivky.

Chyby určení hodnot Rp a i
- chyba poloměru planety je vypočtena přímo z chyby určení hloubky tranzitu. Ke střední hodnotě je nejprve připočtena chyba a poté odečtena. Tím obdržíme výsledné rozmezí hodnot +/- Rp
- chyba inklinace je určena opět dosazením krajních hodnot do vzorce pro výpočet inklinace a to dvojím způsobem.
A) Chyba způsobena jen chybou vlastního měření (není započtena chyba katalogových hodnot a a Rs).
B) Je započtena i nepřesnost katalogových údajů a a Rs.
Chyby určení poloměru hvězdy Rs a velké poloosy a (oboje převzato z katalogu) mohou být dominantní zdroje nepřesnosti určení inklinace.

On-line předpovědi minim zákrytových dvojhvězd

Na této stránce si můžete nechat vypsat předpovědi minim zákrytových dvojhvězd PRO LIBOBOLNÉ DATUM A POZOROVACÍ MÍSTO NA ZEMI. Vzhledem k počtu mnoha tisíc objektů, pro které se předpovědi počítají trvají odezvy cca 10 - 20 sekund.

Pro střední Evropu používejte předem vygenerované předpovědi dostupné zde.


Fotometrie s DSLR

Většina pozorovatelů proměnných hvězd se svému oboru věnuje buďto za pomoci speciální CCD kamery, nebo si vystačí s pouhým okem. S rozmachem digitálních fotoaparátů v posledních letech se objevily první pokusy provádět fotometrii právě za pomoci těchto přístrojů. Počáteční nedůvěra k používání DSLR (Digital Single Lens Reflex) právě za účelem fotometrie proměnných hvězd byla ale během pokusů pod noční oblohou vystřídána překvapením.

Ukázalo se, že za dodržení několika málo pravidel lze s běžnou digitální zrcadlovkou provádět velmi přesně fotometrii proměnných hvězd.

Pro pozorovatele - astrofotografy, kteří by chtěli vyzkoušet fotometrii proměnných hvězd jsme připravili podrobný návod, jak na to. Na jeho vzniku se podíleli kromě podepsaného autora také tito lidé, kterým bych rád touto cestou poděkoval:
Zdeněk Řehoř (Přístrojová a optická sekce ČAS), Petr a Josefína Klimentovi a Robert Uhlář (Sekce PHE ČAS).


Komentáře, zvěsti a neřesti od dalekohledu

V následující tabulce naleznete všechny nově objevené proměnné hvězdy objevené v českými astronomy.

Při objevu postupujte podle tohoto článku: Jak upéct novou proměnnou hvězdu

Správce CzeV katalogu je Martin Mašek



Vítejte na serveru var.astro.cz, internetovém centru české proměnařiny!

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti již od roku 1924 organizuje výzkum a pozorování proměnných hvězd v ČR a SR a sdružuje amatérské i profesionální výzkumníky na tomto zajímavém poli stelární astrofyziky.

Hlavní činnost Sekce spočívá v organizování společného výzkumu proměnných hvězd pod 4 výzkumnými projekty:

Projekt B.R.N.O. - pozorování a výzkum zákrytových dvojhvězd

Projekt MEDÚZA - pozorování a výzkum fyzických proměnných hvězd (převážně pulzujících proměnných hvězd)

Projekt TRESCA - sledování tranzitů exoplanet přes mateřskou hvězdu, hledání dalších exoplanet u známých tranziterů a hledání nových tranziterů.

Projekt HERO - sledování vysokoenergetických objektů ve spolupráci se skupinou vysokých energií v Ondřejově. (Kataklyzmické proměnné, kvazary, blazary, gamma záblesky).

Projekt B.R.N.O. - zákrytové dvojhvězdy

Sekce proměnných hvězd a exoplanet vydává pro pozorovatele zákrytových dvojhvězd katalog, ve kterém je uveden seznam hvězd doporučených ke sledování, včetně aktuálních světelných elementů.

Na následující sekvenci snímků si můžete vyzkoušet vizuální pozorování zákrytové dvojhvězdy LV Aur (13.4 - 16.2 mag). Jedná se o CCD pozorování Ing. Jana Šafáře pořízené v noci 4./5. 2. 1998 na Hvězdárně M.Koperníka v Brně pomocí 40cm reflectoru s CCD kamerou ST7 bez filtru. Každá expozice trvala 60s.

POZOR! Snímky jsou zpřeházené, takže není pravda, že první snímek byl první pořízený. Nebudete tak moci být subjektivně ovlivněni vědomím, že hvězda má nejprve klesat a poté stoupat. Zapište si vždy jen odhad a čas.

>> S T A R T <<

Mapka těsného okolí:
(u každého snímku je zmenšená mapka)

Správný výsledek, který zjistil Ing. Šafář je Tmin= 21h 51min +/- 5min. Pro porovnání zde uvádíme světelnou křivku napozorovanou L.Brátem.

Správný výsledek, který zjistil Ing. Šafář je Tmin= 21h 51min +/- 5min. Pro porovnání zde uvádíme světelnou křivku napozorovanou L.Brátem.

Tento seznam neslouží jako publikace minim, ale jen jako informativní prostředek o činnosti pozorovatelů zákrytových dvojhvězd

Minima zákrytových dvojhvězd B.R.N.O. jsou publikována v odborném žurnálu Open Europen Journal on Variable stars a databáze minim se zobrazuje v naší O-C bráně.

Co získáte registrací jakožto pozorovatel proměnných hvězd?

  • Po přihlášení nemusíte v protokolech vyplňovat Vaše kontaktní údaje
  • Máte možnost zpětně editovat svá zaslaná pozorování
  • Máte přístup k úplným výsledkům Vás i ostatních pozorovatelů (např. vidítě určený okamžik minima u každého protokolu)
  • Máte možnost dát svým kolegům vědět, že právě pozorujete a co právě pozorujete. V případě nenadálé události tak můžete být ihned informován kolegy a být "při tom".

Vítejte na oficiálních stránkách projektu MEDÚZA!

Každý začátek je těžký, ale nemusí být, pokud Vám někdo podá pomocnou ruku. Proto vznikla tato stránka, kde najdete základní informace týkající se pozorování fyzických proměnných hvězd.

Jak odhadovat fyzické proměnné hvězdy?

Pokusím se to vysvětlit co nejstručněji. Vše je popisováno pomocí okolí proměnné hvězdy AG Dra a srovnávacích hvězd A, B, C, D, E, F, G, H a I. Mapka MEDÚZY je přiložena - při čtení textu se na ni dívejte. Zkratky v textu: V - proměnná hvězda, SH - srovnávací hvězda, SHY - srovnávací hvězdy.

Všechny mapky MEDÚZY předpokládají základní znalosti spojnic a poloh souhvězdí na obloze. Pokud je pozorovatel nemá, stačí mu k doplnění jen malý atlas oblohy.

1. Podle mapky nalezneme okolí V. Při hledání využíváme své představivosti a znalosti různých geometrických útvarů. Postupujeme od jasných hvězd viditelných okem pomocí různých vymyšlených trojúhelníků, n-úhelníků a jiných útvarů ke hvězdám slabším, dokud nedospějeme k V. Konkrétně AG Dra: nalezneme v dalekohledu hvězdu gama UMi a protáhneme spojnici beta UMi - gama UMi asi jeden a půlkrát vlevo šikmo dolů směrem k obdélníčku ohraničujícímu velikost druhého stupně mapky. Tam bychom měli narazit na trojúhelníček, který je zvětšený na druhém stupni mapky. Pozor! V případě AG Dra jsou v její blízkosti takové trojúhelníčky dva. Ten druhý je vlevo šikmo nahoře od prvního. Ujistíme se, že jsme skutečně našli ten správný porovnáváním vzájemných poloh a jasností hvězd v poli s mapkou. Nejednou se stalo, že pozorovatelovy odhady nesouhlasily s pozorováním jiných lidí a pak zjistil, že odhadoval něco úplně jiného...

2. Ocitli jsme se na druhém stupni mapky, kde jsou již označeny SHY a také V. Přejedeme zrakem nebo dalekohledem trochu dolů. Zde by měl vynikat čtyřúhelník složený ze SHY E, F, V a hvězdy ležící mezi A a V. Pokud se nám to povede, zidentifikujeme V na obloze s V na mapce.

3. Zvolíme libovolnou SH v blízkém okolí (třeba G) a porovnáme její jasnost s jasností V.

4. Zjistíme-li, že je SH slabší než V, porovnáme jasnost V s nejblíže jasnější SH tzn. F (abeceda odpovídá klesající jasnosti). F se zdá stále slabší než V, ale již trochu méně než předtím G. Pokračujeme tedy stejným postupem dále. Nalezneme E a porovnáme ji s V. Teď to vypadá, že E je jasnější než V. Dospěli jsme tedy k závěru, že jasnost V leží někde mezi jasnostmi E a F.

5. Nyní musíme zjistit v jakém poměru jsou jasnosti těchto tří hvězd. K tomu slouží číselná stupnice, která má svůj počátek na hodnotě 0 a konec na hodnotě, kterou si určuje sám pozorovatel a je závislá zejména na jeho zkušenostech. 0 znamená, že dvě hvězdy jsou stejně jasné. Číslo 10 znamená, že rozdíl mezi nimi je asi jako mezi kaprem a velrybou (zkrátka hrozně moc velký). To se může stát v případě, kdy je mezi SHY rozdíl třeba 1,1 mag (W Cyg) a žádné jiné v okolí nejsou. Pak nebývá výjimkou odhad B6V7D (C je pro některé dalekohledy příliš daleko).

6. Malá odbočka: Jak mohou vypadat jednotlivé odhady a co znamenají:

E0V7F - V je stejně jasná jako E, Mezi E a F měl pozorovatel 7 odhadních stupňů z čehož vyplývá, že mezi E a F je poměrně velký rozdíl, typuji tak 0,5 mag. Při pohledu na údaj o SHY je vidět, že rozdíl mezi E a F je 0,4 mag. Jedná se tedy o zkušeného pozorovatele.

E1V1F - Jasnost V leží přesně mezi E a F. Mezi E a F viděl pozorovatel 2 odhadní stupně, což je dost málo. Je to tedy začátečník a jeho pozorování jsou nepřesná, protože je schopen rozlišit jen nápadné rozdíly jasností.

E2V - hvězda je slabší než V o nezjistitelnou hodnotu, ale nebude to asi moc tak 0,1 až 0,2 mag. Nicméně odhad je značně nejistý, protože pozorovatel slabší SH neviděl. Nepoužil tedy vhodný přístroj. Někdy je ovšem i takovýto odhad důležitý nejsou-li v daném období jiná pozorování.

< E - pozorovatel V vůbec neviděl. Zjistil, že byla určitě slabší než SH E. Takový údaj má praktický význam jen u hvězd vyznačujících se dlouhodobým setrváváním na nízké jasnosti a občasnými výbuchy. Nicméně z takových odhadů se u polopravidelných hvězd v podstatě nedá určit vůbec nic a světelnou křivku jen matou, je-li jich příliš.

7. A nyní se dostáváme konečně k tomu, proč jsme vůbec lezli ven do tmavé noci. Musíme pokud možno co nejpřesněji zjistit hvězdnou velikost V. Protože je mezi hvězdami E a F poměrně velký rozdíl, musíme použít větší počet odhadních stupňů. Upozornění! Nikdy se nedíváme přímo do hvězdy, ale trochu vedle a to na všechny hvězdy stejně. Světlo ze všech hvězd musí dopadat na stejně citlivé místo na oční sítnici. Sledujeme-li E, díváme se tak 2 mm (na obloze pochopitelně žádné milimetry nejsou, je třeba, aby si pozorovatel sám zvolit pro něj nejvhodnější vzdálenost) třeba vlevo šikmo nahoru. Pak přejedeme zrakem na V a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Poté přejedeme zrakem na F a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Při tomto přejíždění mezi třemi hvězdami se snažíme číselně vystihnout vzájemné poměry jejich jasností. Na první pohled se nám může zdát, že V je svou jasností blíže k E než k F. Tomu by mohl odpovídal některý z následujících odhadů: E1V2F, E1V3F, E1V4F, E2V4F, E2V5F nebo E3V5F. Větší čísla nepoužijeme, protože mezi E a F zase tak velký rozdíl není. Který odhad nakonec pozorovatel zvolí, závisí pouze na jeho zkušenostech tzn. jak malé rozdíly jasnosti je schopen rozpoznat. Zkušený pozorovatel odhadne E2V5F a méně zkušený E1V3F. Zapíšeme si ještě čas s přesností na minutu a celý postup od bodu 1. opakujeme pro jinou hvězdu. Každou proměnnou hvězdu tedy odhadujeme jen jednou za noc, protože se v drtivé většině případů nemění tak rychle, abychom změny okem dokázali zaregistrovat.

8. Nyní (lépe až druhý den po posilujícím spánku) si spočítáme výslednou hvězdnou velikost. K tomu slouží následující vzorec, který matematicky založení pozorovatelé znají jako vztah pro výpočet lineární interpolace V=(Y-X)/(p+q)*p+X, kde X je jasnost jasnější SH v našem případě E (naleznete ji v tabulce na mapce), Y je jasnost slabší SH v našem případě F, p je první část poměru (tedy to číslo mezi E a V), q je poměr mezi V a F. Nyní dosadíme: V = (9,4-9,0) / (2+5) * 2 + 9,0 = 9,11 mag. Méně zkušený pozorovatel s odhadem E1V3F dostane následující výsledek: V = (9,4-9,0) / (1+3) * 1 + 9,0 = 9,10 mag. V tomto případě se oba pozorovatelé téměř shodli.

Na všechny dotazy rád odpoví Petr Sobotka (sobotka@astro.cz)

Program pozorovací skupiny MEDÚZA je zaměřen na sledování fyzických proměnných hvězd.

Prvotní program vznikl sloučením programů několika individuálních pozorovatelů - zakladatelů MEDÚZY. Sledujeme proto jak nepravidelné hvězdy typu RCB, ZAND či UG, tak i hvězdy typu Mira a SR. Většina těchto hvězd má již publikovanou vlastní mapku - v souborech MEDÚZA I až III.

V současné době se zaměřujeme na sledování hvězd, které nemají známy světelné elementy nebo jsou nedostatečně sledovány ve světě. Rovněž se zaměřujeme na studium nově objevených proměnných hvězd. Na tyto hvězdy jsou vesměs zhotoveny vyhledávací mapky - soubory MEDÚZA II (1998) a MEDÚZA III (2000).
Pro CCD pozorovatele máme v několika směrech odlišný program, než jej mají vizuální pozorovatelé.

Pozorovací program zveřejňujeme v katalozích MEKA - "MEdúzácký KAtalog". Kromě výpisu základních údajů o každé hvězdě z GCVS, publikujeme také výsledky našeho vlastního pozorování. Pro pozorovatele jsou důležité zejména bodová ohodnocení hvězd, tedy ohodnocení důležitosti sledování konkrétní hvězdy.

Vyhledávací mapky pro vizuální pozorovatele vyšly ve třech souborech -
Soubor MEDÚZA I (1997) - vydán v červenci 1998
Soubor MEDÚZA II (1998) - vydán v listopadu 1999
Soubor MEDÚZA III (2000) - vydán v listopadu 2001

Soubory MEDÚZA II a III lze v originále objednat přes náš sekční e-shop s tiskovinami nebo si mapky můžete stáhnout a vytisknout přes FTP:

V níže uvedeném seznamu naleznete různý užitečný software či dokumenty, které vám pomohou s výzkumem proměnných hvězd

Data nahraná přes toto rozhraní budou ihned viditelná v generátoru světelných křivek

HERO je nový projekt organizovaný Sekcí pozorovatelů proměnných hvězd a je zaměřen na sledování vysokoenergetických objektů

HERO je akronym a znamená High EneRgy Objects, neboli česky Objekty vysoké energie.

> Vložit nová pozorování do databáze MEDÚZY ...

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd je složka České astronomické společnosti se statutem odborné sekce.

V čele sekce stojí dvanáctičlenný výbor volený všemi členy. Funkční období výboru je 3 roky. Současný výbor byl zvolen mimořádnými volbami 5.5.2014.

> Zpět na připravované akce

> Vyhledávání v bibliografii Persea a Cirkuláře

Perseus byl do konce roku 2011 členský věstník, jehož odběrateli byli automaticky všichni členové Sekce PHE. Vycházel 4x ročně.

V současnosti je nahrazen elektronickým věstníkem e-Perseus.

> Chcete zde publikovat článek? Zašlete jej webmasterovi na adresu brat@pod.snezkou.cz. Text we formátu plain ASCII / MS Word, obrázky pouze ve formátu JPG / PNG

V níže uvedeném seznamu jsou uvedeny všechny známé zákrytové dvojhvězdy, jejich souřadnice, elementy a míra sledovanosti v posledních 10ti letech

Data jsou převzata z O-C brány, administrátor databáze je Anton Paschke.

Chcete přidat odkaz? Kontaktujte webmastera.

* Program MEDÚZA - fyzické proměnné hvězdy
Je velmi obtížné vysvětlit zde byť jen stručně proč se mění fyzické proměnné hvězdy a to především z důvodu, že jich je nepřeberné množství. Ve svém pozorovacím programu má MEDÚZA 1) dlouhoperiodické pulzující - hvězdy typu Mira Ceti a polopravidelné proměnné. Příčinou velmi výrazné proměnnosti dosahující několika magnitud jsou rázové vlny šířící se atmosférou hvězdy, které vyvolávají periodické rozpadání se a zase slučování molekul. Když se molekuly rozpadnou, vidíme do teplejších vrstev hvězdy (hvězda se zjasní) a když se molekuly opět vytvoří, hvězda zeslábne. 2) Symbiotické a kataklyzmické proměnné jsou tvořeny dvojhvězdami. U první skupiny hraje významou roli při vzniku svetělných změn společná plynoprachová obálka dvojhvězdy u druhé skupiny pak vznikají vzplanutí způsobená přetokem materiálu z jedné hvězdy na druhou. 3) Okrajově skupina pozoruje ještě mizející hvězdy typu R CrB, mladé typu T Tau, novy a supernovy.

Až na výjimečné případy se hvězdy pozorují tím způsobem, že se pořídí jen jedno pozorování za noc. Pozorovatel si tak vezme večer svazek mapek k dalekohledu, hledá jednu hvězdu po druhé a píše do pozorovacího deníku jednotlivé odhady. Ve chvíli, kdy se zatáhne nebo se znaví, jde spát s 10 nebo 100 odpozorovaných hvězd podle toho, jak je zkušený. Když během pozorování pozorovatel zjistí zajímavé chování některé z hvězd, podá neprodleně zprávu ostatním.

Program sledování fyzických proměnných hvězd má svoji stránku http://var.astro.cz/meduza

Jak se stát úspěšným pozorovatelem?
Především je potřeba hodně často pozorovat! To jistě není nijak překvapující zjištění, ale je potřeba to zdůraznit. Naučit se pomocí oka zjišťovat jasnost hvězd lze poměrně snadno. Pozorování jsou ovšem zpočátku méně přesná. Než se pozorovatelovo oko "vycvičí", trvá to několik měsíců. Při tom platí, že čím častěji pozoruje, tím rychleji se učí jak udělat správný odhad a tím dříve jsou jeho pozorování spolehlivější. Při častějším pozorování je také větší pravděpodobnost, že se podaří něco objevit. Zdaleka ne o všech typech proměnných hvězd se dá říci, že jejich vizuální pozorování má vědecký smysl. Důležité je proto poradit se s vedením sekce o svém pozorovacím programu. Velmi důležité je účastnit se pozorovacích kampaní, které jsou vyhlašovány ve spolupráci s astronomickými ústavy. Pro úspěšné pozorování je důležitá týmová práce, desítky či stovky pozorovatelů dokáží společnými silami zjistit o hvězdách to, co by jinak šlo zjistit jen ztěží. Velkou výhodou je vědět co pozoruji, jak jinak může pozorovatel poznat, že se s hvězdou děje něco neobvyklého? Je výhodné sledovat aktuální dění na proměnářské obloze a začít alespoň se základním teoretickým studiem proměnných hvězd. V případě nejasností se nebát zeptat ostatních pozorovatelů prostřednictvím diskuzních skupin.

Pozorovací praktika
Pro začátečníky i pokročilejší pozorovatele pořádá sekce každoročně specializované pozorovací praktikum, kde je možné se v praxi naučit pořizovat vizuální odhady, dozvědět se více o proměnných hvězdách a v neposlední řadě poznat své kolegy a podělit se s nimi o zkušenosti s pozorováním proměnných hvězd. Praktika jsou týdenní až dvoutýdenní a konají se v letních měsících (pro ty školou povinné o prázdninách). Konkrétní termíny a bližší informace na stránce akcí.





Tištěný návod na pozorování
Nejucelenější návod jak pozorovat proměnné hvězdy a zpracovávat data publikovala naše sekce v roce 1994 (viz. foto). Tehdy se ještě u nás nepozorovali fyzické proměnné hvězdy, takže návod není z dnešního pohledu v tomto směru úplný. Také díky rychlému rozvoji počítačů a sítě internet je dnes návod trochu zastaralý. Stále ho ovšem můžeme s klidným svědomím doporučit. Novější informace najde zájemce v on-line návodech na našich stránkách. Návod vypracoval kolektiv autorů pod vedením M.Zejdy.

Pokud se zajímáte o ten nesmírně zajímavý a široký obor stelární astronomi a proměnné hvězdy, potom pro Vás členství v naší odborné sekci ČAS bude dozajista přínosné. Kromě proměnných hvězd se v posledních letech také intenzivně věnujeme pozorování tranzitů exoplanet přes disk mateřské hvězdy. I zde se můžete zapojit a to i s poměrně skromným vybavením!

Dostanete se do přátelského kolektivu lidí se stejným zájmem, se stejnými problémy a podobnými pozorovatelskými ambicemi, jako máte Vy.

Vaše členství v Sekci PHE České astronomické společnosti bude přínosné nejen pro Vás, ale i pro ostatní proměnáře a jistě i pro celý výzkum proměnných hvězd a exoplanet u nás.

Tato stránka obsahuje výpis pozorovacích kampaní nebo požadavků na sledování specifických objektů. Jsou vítáni všichni pozorovatelé, kteří se připojí k některé z kampaní, obvykle vyhlášených na omezenou dobu. Data z těchto pozorování mohou být později použita k další publikaci.

Kampaně jsou označeny podle náležitosti k projektu.
B.R.N.O. - zákrytové dvojhvězdy, MEDUZA - fyzické proměnné hvězdy, TRESCA - tranzitující exoplanety a HERO - objekty vysokých energií (x-ray zdroje).

Pro začínající zájemce o proměnné hvězdy a stelární astronomii jsme zde připravili několik užitečných odkazů. Naleznete na nich informace o tom co je to proměnná hvězda, jaké jsou typy hvězdné proměnnosti a příčiny, proč hvězdy mění svou hvězdnou velikost. Nechybí ani podrobné návody jak pozorovat proměnné hvězdy a co s učiněnými pozorováními.

Tyto všechny informace naleznete pod níže uvedenými odkazy. Snad není ani třeba dodávat, že nejvíce se ale dozvíte při přímém kontaktu s ostatními proměnáři a to především na Praktiku pro pozorovatele proměnných hvězd a na Konferenci o výzkumu proměnných hvězd. Tyto dvě každoroční akce jsou stěžejním pilířem v práci naší Sekce PPH se zájemci o proměnné hvězdy. Kromě nich ale pořádáme v průběhu roku i jiné akce, jež můžete navštívit a spoluvytvářet.

Cena Jindřícha Šilhána Proměnář roku byla založena v roce 2000. Je udělována každoročně za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Ocenění je pojmenováno po významném českém astronomovi, pozorovateli proměnných hvězd a dlouholetém učiteli nových proměnářů Jindřichu Šilhánovi (16.10.1944 - 10.04.2000).


 

Činnost naší sekce je značná a pokrývá samotné pozorování proměnných hvězd, pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a letních pozorovacích praktik. Vydáváme časopis Perseus a odborný mezinárodní žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV). Udržujeme databáze pozorování a vytváříme pozorovací programy a náplně pro naše členy i spolupracující pozorovatele.

Souhrny roční činnosti Sekce naleznete pod příslušnými odkazy níže.

Stanovit datum prvního vědomého pozorování proměnné hvězdy v našich zemích je obtížné. Mnohým se v této souvislosti jistě vybaví jména Tycho Brahe, Johannes Kepler, Tadeáš Hájek z Hájku. Jenže v jejich případě se víceméně jednalo o pozorování náhodná. Proto se v našich úvahách přenesme o více než dvě století blíže k současnosti. V sedmdesátých až devadesátých letech 19. století provedl více než dvacet tisíc pozorování (odhadů jasnosti) pražský profesor Vojtěch (Adalbert) Šafařík. Jemu tedy připišme prvenství a hned dvojnásobně cenné. Byl prvním naším systematicky pracujícím pozorovatelem proměnných hvězd a až do dneška také nejčilejším. Z jeho následovníků jmenujme alespoň Ladislava Pračku, který se kromě vlastních pozorování zasloužil o publikaci většiny pozorování Šafaříka, a Václava Rosického, který na pražské univerzitní hvězdárně pozoroval proměnné hvězdy v letech 1886-1900. Šafařík ve svých článcích doporučoval některé hvězdy ke spektrálnímu výzkumu. Tomu se od počátku devadesátých let 19. století začal věnovat astronomický ústav Karlovy univerzity pod vedením Gustava Grusse. První pozorování 20 proměnných hvězd však vykonal r. 1894 Gruss spolu s Václavem Láskou vizuálně, Argelanderovou metodou (Gruss, Láska, 1895). Ještě téhož roku publikovali i spektroskopická pozorování. Přestože počet těchto pozorování není příliš velký, představují počátek astrofyzikálního výzkumu u nás.

Na počátku 20. století pracovalo v našich zemích jen několik osamocených pozorovatelů. Významu Šafaříka, Pračky či Rosického však nedosáhl žádný z nich. Novým impulsem pro rozvoj astronomie bylo založení České astronomické společnosti v r. 1917. O sedm let později vzniká v jejím rámci i Sekce pozorovatelů hvězd měnlivých. Jejím prvním předsedou se stal Bohumil Hacar. Tucet zakládajících členů provedlo několik set pozorování nepravidelných hvězd. Většinu jejich pozorování publikoval bulletin francouzské společnosti AFOEV. Sekce se stala opravdovou organizátorkou činnosti v oblasti amatérského výzkumu proměnných hvězd u nás.

Na přelomu dvacátých a třicátých let se ve vedení sekce vystřídali František Schüller, Rostislav Rajchl a v r. 1930 stanul u jejího kormidla teprve sedmnáctiletý Zdeněk Kopal. Ten byl nejen velmi aktivním pozorovatelem - v letech 1929-32 vykonal přes deset tisíc pozorování, ale také výborným organizátorem - začal vydávat věstník sekce, vypracoval přehledy počtu pozorování, kreslil mapky, navázal rozsáhlé styky se zahraničními společnostmi a pozorovateli. Pod vedením Kopala dosáhla sekce nebývalého rozkvětu, jak v rozsahu činnosti, tak i počtu členů, a stala se jedním z evropských středisek amatérského výzkumu proměnných hvězd.

V r. 1933 převzal vedení sekce Vladimír Vand. V té době vrcholila pozorovatelská činnost Františka Kadavého, který v letech 1929-1936 provedl více než třináct tisíc pozorování (odhadů jasnosti) a stal se tak nejaktivnějším československým pozorovatelem v období první republiky. Do začátku druhé světové války se ve vedení sekce vystřídali ještě Vladimír Strýček, Alois Vrátník a Vladimír Ruml. Výsledkem práce sekce bylo každoročně několik tisíc pozorování zejména nepravidelných a polopravidelných proměnných hvězd. Sekce pracovala i v době okupace až do května 1943, kdy byla zrušena. Její členové však i poté pokračovali ve zpracovávání rozsáhlého pozorovacího materiálu. 28. 6. 1944 byla sekce pod vedením V. Strýčka obnovena nejdříve jako Skupina pozorovatelů proměnných hvězd a po osvobození (od září 1945) znovu jako sekce, avšak už nikoli České, nýbrž Československé astronomické společnosti. V r. 1947 se předsedou sekce stal Záviš Bochníček, třetí z pozorovatelů sekce, kteří měli na kontě více než deset tisíc pozorování (odhadů jasnosti).

Počátkem padesátých let se činnost sekce i její pozorovací program postupně dostávají do krize. Na brněnské konferenci pro výzkum proměnných hvězd v dubnu 1953 sice vzniklo usnesení, které mělo velkoryse řešit situaci v československém výzkumu proměnných hvězd po amatérské i profesionální linii, ale ze čtyř navrhovaných pozorovacích programů se „ujaly“ jen dva. První z nich – pozorování proměnných hvězd nepravidelných a polopravidelných, proměnných hvězd typu R CrB a nov přežívalo v podstatě z historických důvodů v pomalu odumírající sekci, jejíž činnost oficiálně definitivně ukončila reorganizace Československé astronomické společnosti v r. 1957. Bohužel se zánikem tehdejší sekce zmizelo i mnoho archivních materiálů, především velké množství nezpracovaných a nepublikovaných pozorování. Druhý program - výzkum nesledovaných zákrytových proměnných hvězd a zákrytových dvojhvězd s proměnnými periodami (vedený B. Hacarem) byl novinkou, navrženou na brněnské konferenci.

A právě k těmto pozorováním se v polovině padesátých let přihlásil tehdejší ředitel brněnské hvězdárny Oto Obůrka. Po několik let pak probíhaly oba zmíněné pozorovací programy souběžně, nicméně začínající pozorovatelé se stále více obraceli k programu brněnské hvězdárny. Tento pozorovací program jim například umožňoval získat „hmatatelné“ výsledky i v průběhu jediné noci. Už v červnu 1955 uspořádal O. Obůrka na brněnské hvězdárně soustředění pro pozorovatele a prostřednictvím astronomického tisku neúnavně propagoval pozorování proměnných hvězd. V r. 1958 pracovala v Brně skupina pozorovatelů, kteří se zacvičovali v práci s vizuálním fotometrem. K systematickým pozorováním však nedošlo. A tak skutečným, historickým mezníkem v amatérském výzkumu proměnných hvězd v Československu se stala astronomická expedice, která se konala od 14. do 27. srpna 1960 v Piešťanech. Proměnným hvězdám se na ní věnovalo 16 pozorovatelů (včetně O. Obůrky a jeho hosta K. Kordylewského z Polska), kteří provedli 707 odhadů (první z nich 21. srpna 1960) a získali 22 okamžiků minim jasnosti. Právě na této expedici byl po letech hledání a příprav položen základ současnému brněnskému pozorovacímu programu. Ten zpočátku zahrnoval nejen pozorování zákrytových dvojhvězd, ale také krátkoperiodických cefeid, a teprve po několika letech se zaměřil výhradně na zákrytové proměnné hvězdy.

Od léta 1960 se tedy brněnská hvězdárna stává faktickým centrem amatérského výzkumu proměnných hvězd v Československu. Zde jsou soustřeďovány výsledky pozorování, zde probíhá jejich zpracování a publikace, odtud dostávají pozorovatelé všechny potřebné materiály a pomůcky (mapky, předpovědi, ...). V čele programu stál tehdejší ředitel brněnské hvězdárny a první předseda nově vzniklé sekce pro pozorovatele proměnných hvězd O. Obůrka. Zejména jeho přičiněním se od r. 1961 začala na brněnské hvězdárně pořádat celostátní letní praktika a od r. 1963 semináře pro pozorovatele proměnných hvězd. Obůrka také publikoval první výsledky pozorování, nejdříve prostřednictvím časopisu Bulletin of Astronomical Institutes of Czechoslovakia a potom v Pracích lidové hvězdárny a planetária v Brně (Obůrka, 1966, 1967; Obůrka, Šilhán, 1970; Šilhán, 1971). Bohužel mu další pracovní povinnosti postupem času stále více znemožňovaly věnovat se proměnným hvězdám, a tak se ve vedení programu vystřídalo několik dalších lidí. Jmenujme z nich alespoň Vladimíra Znojila či Jindřicha Šilhána, přičemž druhý z této dvojice se na vedení programu podílí dodnes. Tito dva ovlivnili pozorovací program pozitivním způsobem, jinak však koncem šedesátých let došlo k poklesu pozorovací aktivity. V r. 1972 se vedení programu ujal Zdeněk Pokorný. Spolu s J. Šilhánem a K. Raušalem vydal o rok později rozsáhlý návod pro pozorovatele (Pokorný, Šilhán, Raušal, 1973). Začal vydávat nepravidelný Informační bulletin pro pozorovatele proměnných hvězd, snažil se o převedení dat a jejich zpracování na počítači, pokračoval v publikaci výsledků pozorování. V r. 1978 „přestěhoval“ letní praktika z Brna do Ždánic (s přestávkami do roku 2002) a Vyškova (od r. 1986 dodnes). V r. 1982 se stal vedoucím programu Zdeněk Mikulášek. Program amatérského výzkumu proměnných hvězd převzal v době, kdy začínalo jedno z jeho vrcholných období. Kromě praktik ve Ždánicích a Vyškově byla (a mnohde jsou i dnes) pořádána praktika, soustředění či expedice v Třebíči, Držkové (zlínská skupina), Zachotíně (pražská expedice), Plzni, ale také na několika místech na Slovensku. Činnost v rámci programu se značně rozšířila a bylo jen otázkou času, kdy přestane být jeho organizace zvládnutelná jedním či dvěma lidmi. K tomu skutečně ke konci osmdesátých let došlo. Vedení programu proto v r. 1990 na podnět Miloslava Zejdy sáhlo k rozsáhlé reorganizaci. Do prací spojených s realizací programu se zapojil i výbor (do té doby víceméně formálně existující) Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Vzniklo skupinové vedení programu, které představovali předseda sekce Z. Mikulášek, místopředseda Pavel Suchan, tajemník J. Šilhán a členové výboru M. Zejda (pověřený řízením skupiny pro zpracování dat), Dalibor Hanžl (vedoucí fotometrické skupiny), Jiří Borovička (vedoucí bibliografické skupiny), Antonín Dědoch, Petr Hájek, Petr Kučera, Alexandr Slatinský, Igor Kudzej. V průběhu následujícího roku se práce ve výboru sekce vzdali A. Slatinský a P. Suchan, kterého ve funkci vystřídal J. Borovička. Přestože těžiště každodenní organizační práce, spojené se značnou materiální podporou, zůstalo na bedrech brněnské hvězdárny, jejích zaměstnanců a spolupracovníků, výbor sekce jim tuto práci v řadě oblastí usnadnil. „Výkonným vedoucím“ programu však stále byl odborný pracovník brněnské hvězdárny, od r. 1990 její ředitel, Z. Mikulášek. V r. 1992 se pro pracovní zaneprázdnění tohoto postu vzdal. Štafetu převzal M. Zejda, který v závěru roku 1993 Z. Mikuláška nahradil i ve funkci předsedy sekce. Ke změně došlo i ve vydávání informací pro pozorovatele. Nepravidelný Informační bulletin (zpravodaj) byl v r. 1990 nahrazen věstníkem Perseus, který v současné době vychází čtyřikrát ročně. Jeho šéfredaktorkou se stala Eva Neureiterová (Šafářová). V letech 1994 - 1998 jím byl M. Zejda a od roku 1999 Petr Sobotka. Transformace vedení programu byla v podstatě ukončena až v r. 1992, kdy skupina pozorovatelů hlásící se k brněnskému pozorovacímu programu přijala název B.R.N.O. (Brno Regional Network of Observers). Jak velká je to skupina? Posuďte sami. V letech 1960 až 1992 přispělo vlastními pozorováními sedm set pozorovatelů, z nichž téměř dvě stě jich bylo aktivních v posledních třech letech (1990-92). Od r. 1960 se v Brně shromáždilo kolem deseti tisíc pozorovacích řad, jejichž výsledky byly publikovány ve třinácti číslech Prací Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně (původně Práce Lidové hvězdárny a planetária v Brně) (Obůrka 1966, 1967; Obůrka, Šilhán 1970; Šilhán, 1971; Mikulášek 1972, 1985, 1986; Pokorný 1974, 1976, 1978, 1982; Mikulášek, Šilhán 1988; Mikulášek, Šilhán, Zejda 1992).

V polovině devadesátých let začalo vedení programu nabízet i možnost zpracovat, předat ke zpracování nebo publikaci i pozorování jiných typů proměnných hvězd než zákrytových dvojhvězd. Nezávisle na této iniciativě založili v r. 1996 L. Brát, P. Hájek a P. Sobotka v rámci sekce projekt pozorování fyzických proměnných hvězd. Pozorovatelé účastnící se projektu později vytvořili v rámci sekce skupinu Medúza. Amatérům se tak vrátila možnost pozorování fyzických proměnných hvězd, jak tomu bylo v první polovině našeho století.

Koncem roku 2001 vytvořila skupina pozorovatelů zákrytových dvojhvězd na popud M. Zejdy projekt Prosper, který se zaměřuje na (možné) zákrytové dvojhvězdy bez známých světelných elementů. Manažerem projektu se stal D. Motl.

Členové sekce se v současné době podílejí na řadě projektů výzkumu proměnných hvězd různých typů, například v rámci projektu HIPPARCOS, programu studia symbiotických hvězd Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici aj. BRNO udržuje čilé písemné i osobní kontakty s představiteli řady zahraničních společností pozorovatelů proměnných hvězd.

Na tomto místě je ale třeba se zmínit i o dalších aktivitách na poli proměnných hvězd v českých zemích a na Slovensku. Proměnné hvězdy pozorují také pozorovatelé v rámci projektu Amatérské prohlídky oblohy. Většinou jde o proměnné hvězdy nepravidelné, polopravidelné, případně cefeidy, stejně jako v případě pozorování několika českých a slovenských pozorovatelů, kteří se účastní práce v rámci programu americké společnosti AAVSO. Čeští astronomové jsou od r. 1992 o důležitých objevech informováni prostřednictvím Expresních astronomických informací (EAI), jimiž jsou také vyhlašovány různé pozorovací kampaně pozorování konkrétních objektů. V rámci těchto kampaní objevili čeští pozorovatelé i dvě nové proměnné hvězdy (GSC 1383.0600 Petr Pravec, 1993), (GSC 4383.0384 Kamil Hornoch, Jan Kyselý, 1993). Další proměnnou hvězdu (poblíž M 27) objevil náhodně v r. 1991 Leoš Ondra.

Předpovědi jsou počítány pro polohu pozorovatele: 50° severní šířky, 15° východní délky.
Pokud potřebujete předpověď minim pro jiné místo na Zemi, použijte tyto on-line předpovědi s možností zadat datum a místo pozorování.

Jsou zobrazeny jen objekty, jejichž výška nad obzorem v okamžiku minima je H = 20° a vyšší.

TIP: Pro zvětšení / přiblížení části světelné křivky použijte myš. Klikněte a roztáhněte červený obdélník, který se objeví v obrázku.

TIP: Databázi MEDÚZY můžete stahovat a procházet i v programu XMedGraf. Zde je více informací a návod jak na to.

TIP: Pro zvětšení / přiblížení části světelné křivky použijte myš. Klikněte a roztáhněte červený obdélník, který se objeví v obrázku.

TIP: Pro zvětšení / přiblížení části světelné křivky použijte myš. Klikněte a roztáhněte červený obdélník, který se objeví v obrázku.

Používejte tento deník jako TRVALÉ (a zálohované) ÚLOŽIŠTĚ A POŘADAČ Vašich dat. Zároveň slouží deník ke sdílení pozorování s Vašimi kolegy.

> Zpět na projekt MEDÚZA


VYSVĚTLIVKY:
- Předpovědi jsou počítány pro ČR, tedy pro 15st. východní délky a +50st. severní šířky. Zobrazují se jen objekty, s výškou v okamžiku středu zákrytu větší než 20°.
- OBJECT - název mateřské hvězdy a exoplanety
- BEGIN, CENTER, END - začátek, střed a konec předpovězeného tranzitu v UT
- h,A - výška nad obzorem a azimut
- D - délka trvání tranzitu
- V - hvězdná velikost objektu na obloze
- DEPTH - hloubka poklesu v magnitudách
- ELEMENTS - orbitální elementy použité pro výpočet předpovědi
- COORDS - souřadnice J2000

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

Vyhledávací mapka & srovnávací hvězdy

DOWNLOAD: Vyhledávací mapky HERO I (20 mapek).
Datum vydání 18.2.2008, autor L. Brát


PRACOVNÍ WWW STRÁNKA VĚNOVANÁ PŘÍPRAVÁM AKCE

> Vložit nové pozorování!

Vážení čtenáři, příznivci noční oblohy. Dovolte mi na následujících řádcích krátce představit Sekci proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (dále jen Sekce). Pokusím se neunavovat vás statistikami a organizačními záležitostmi, ale zažehnout ve vás plamínek zájmu o proměnné hvězd – o nesmírně zajímavou oblast stelární astronomie. Předpokládám, že čtenář je alespoň povrchně obeznámen s pojmem „proměnná hvězda“ a omezím se tedy hlavně na nástin jejich výzkumu u nás.
Sekce pozorovatelů hvězd měnlivých byla založena v roce 1924 (7 let po založení samotné ČAS) a od té doby zastřešuje zájemce o proměnné hvězdy u nás. Až do konce minulého století převládali v řadách Sekce vizuální pozorovatelé, kteří „odhadovali“ slabost proměnné přímo u dalekohledu. Tato romantická činnost byla v novém tisíciletí již téměř vytlačena CCD technikou, která umožňuje i amatérským pozorovatelům získávat precizní data srovnatelná s profesionálními. Nyní se v rámci Sekce pozorují čtyři typy objektů.
 
1. Zákrytové dvojhvězdy (projekt B.R.N.O.)
2. Fyzické proměnné hvězdy (projekt MEDÚZA)
3. Tranzitující exoplanety (projekt TRESCA)
4. Zdroje vysokoenergetického záření (projekt HERO)
 
Při pozorování zákrytových dvojhvězd se snažíme z napozorovaného minima jasnosti objektu určit přesný okamžik zákrytu – střed minima. Pokud takové údaje známe v delším časovém období (typicky desítky let), můžeme u sledovaného objektu studovat změny orbitální periody. Orbitální periody dvojhvězd jsou totiž obdivuhodně nestálé a téměř je možné říci, že pokud budeme sledovat nějaký objekt po dostatečně dlouhou dobu, vždy nalezneme nějakou změnu oběžné doby.
 
Fyzické proměnné hvězdy jsou velice různorodá skupina objektů. Jejich pozorování se vizuální pozorovatelé věnují již více než 100 let a i v dnešní době CCD kamer se mohou systematicky pracující vizuální pozorovatelé úspěšně a plnohodnotně zapojit.
 
Nové objevy ve 21. století nám odhalily nové druhy objektů – extrasolární planety, respektive planety okolo cizích hvězd. Přibližně 10% těchto exoplanet má orbitu v prostoru orientovanou tak, že se nám disk planety při každém oběhu promítá na disk mateřské hvězdy a částečně zastíní její svit. To vede ke krátkému a velmi malému (nicméně měřitelnému) poklesu jasnosti mateřské hvězdy. Sledujeme takzvaný tranzit exoplanety. Ukazuje se, že přesná fotometrie těchto tranzitů nám poskytuje nejen vynikající informace o parametrech planety i hvězdy. Dlouhodobý monitoring tranzitů a jejich případné zpožďování nebo předcházení oproti předpovědi může vést k odhalení dalších – i terestrických planet v systému.
 
Aby byl výčet objektů, které sledují pozorovatelé Sekce PPH úplný, nesmíme zapomenout na exotické objekty, které vyzařují ve vysokoenergetických pásmech rentgenového a gamma záření. Jde vesměs o extragalaktické objekty – aktivní jádra galaxií a blazary a o dvojhvězdné systémy, z nichž jedna složka je kompaktní objekt – neutronová hvězda nebo černá díra. Tyto objekty jsou pod intenzivním dohledem družic a současných astrofyziků a naši pozorovatelé sledují vybrané objekty v optickém oboru.

Myslím, že můžeme bez nadsázky říci, že hvězdná proměnnost nás provází celým pozorovaným vesmírem. Posuďte sami...

  • Nejbližší proměnná hvězda, Slunce. Ve více či méně pravidelných intervalech je hvězda zakrývána (Měsícem, Merkurem, Venuší, Zemí – pro pozorovatele na Měsíci). K tomu se na jejím povrchu vyskytují skvrny způsobující dočasný pokles jasnosti.
    Kratičkým změnám ve sluneční fotosféře se věnuje dokonce celý obor astronomie – Helioseizmologie.
     
  • Změn jasnosti hvězd se využívá i v oblasti sluneční soustavy – pozorují se zákryty hvězd planetkami. Přesné určení okamžiku zákrytu slouží ke zpřesňování rozměrů a orbitálních elementů planetek.
     
  • Sousední hvězdy v naší Galaxii jsou v pravém slova smyslu proměnné. Nafukují se, mají povrchové erupce, různě barevné skvrny na povrchu, vybuchují jako novy či supernovy. Těsné dvojhvězdy se z pohledu našeho pozorovatele vzájemně zakrývají, jedna složka akreuje hmotu z druhé složky, vybuchuje akreční disk. Hvězdy se skrývají za okolohvězdnou hmotu. Pulzary nás oblažují svým nezaměnitelným „majákovým“ signálem.
     
  • Nejnovější pozorování ukazují, že lze pozorovat tranzity exoplanet přes "domovskou" hvězdu. Systematickým studiem těchto přechodů lze studovat drobné orbitální změny u zakrývající planety a odhalit tak další – i málo hmotné, terestrické planety v soustavě.
     
  • I milovníci pěkných deep-sky mlhovin si naleznou mezi proměnnými hvězdami své favority – například Hubllovu proměnnou mlhovinu spjatou s proměnnou hvězdou R Monocerotis či Hindova proměnná mlhovina okolo mladé eruptivní hvězdy T Tauri.
     
  • Postupujeme-li do vetších vzdáleností, než je naše "malá" Galaxie narazíme na Magelanovy oblaky, v nichž bylo objeveno velké množství proměnných hvězd, včetně známé supernovy 1987A.
     
  • Ve známé galaxii M31 můžete hledat vzplanutí nov (takřka jednu měsíčně…)
     
  • Nejen v těch nejbližších galaxiích jsou pozorovány desítky supernov ročně a z toho jsou určovány jejich vzdálenosti.
     
  • V ještě větších mezigalaktických vzdálenostech nacházíme „jakobyhvězdné“ kvazary – proměnná jádra aktivních a jasných galaxií.
     
  • A až do nejvzdálenějších koutů vesmíru dohlédneme díky kratičkým a vysoce energetickým vzplanutím záření gamma.
     
V Sekci se shromažďují pozorovatelé i výzkumníci a velmi těsně a úspěšně spolupracují. Sekce si klade za cíl především shromažďovat pozorování provedená u nás v jedné databázi a vést pozorovací program a výzkum proměnných hvězd správným směrem. Sledujeme nové trendy výzkumu a udržujeme naše členy informované. K tomu slouží především náš členský věstník Perseus a internetový portál http://var.astro.cz.
 
Pro pozorovatele připravujeme nejen podklady (vyhledávací mapky a těsná okolí proměnných hvězd), ale v posledních letech jim zajišťujeme i pozorovací techniku! Sekce zakoupila do svého vlastnictví CCD kameru SBIG ST-7 s fotometrickými BVRI filtry v otočném karuselu a tuto kameru zapůjčuje svým členům spolu s dalekohledem na paralaktické montáži. Tento „přístrojový set“ je zapůjčován vždy na rok vybranému pozorovateli (pozorovatelům) za účelem provádění přesné fotometrie. Přístrojový set si může zapůjčit kterýkoliv člen Sekce. Každoročně v listopadu pořádáme konference o výzkumu proměnných hvězd, kde se setkávají pozorovatelé s teoretiky, navazuje se spolupráce a prohlubuje přátelství mezi astronomy stejného zaměření.
 
Mezi velké a úspěšné projekty, které Sekce organizuje patří i mezinárodní odborný žurnál OEJV – Open European Journal on Variable stars (http://var.astro.cz/oejv) či celosvětová databáze minim zákrytových dvojhvězd propojená na grafické rozhraní – O-C brána (http://var.astro.cz/ocgate). OEJV je recenzovaný odborný žurnál s mezinárodní redakční radou, ve které jsou zastoupeni přední evropští astronomové – proměnáři. Žurnál je plně indexován do celosvětových bibliografických databází Simbad (Francie, Strasbourg) a ADS – Astrophysics Data System (USA, Harvard). Pro budoucí generace je OEJV archivován v Národní knihovně ČR.
 
O-C brána je databázová aplikace, která umožňuje jediným kliknutím získat všechna do té doby napozorovaná minima od vybrané zákrytové dvojhvězdy. Data jsou vykreslována do O-C diagramu dle volitelných orbitálních elementů. Myslím, že tuto aplikaci lze bez nadsázky považovat za celosvětově unikátní. A to se týče obsahu dat, interaktivity a dynamičnosti. Vyzkoušejte sami!
 
Aktivit Sekce je mnohem více, ale jejich úplný soupis je nad limit tohoto článku. Prohlédněte si pořádně tyto naše stránky a dozvíte se víc. Vedení Sekce si klade za cíl podporovat aktivní pozorovatele a výzkumníky proměnných hvězd a zachovat proměnné hvězdy v hledáčcích českých astronomů. Přidejte se i vy a objevujte s námi krásu noční oblohy, která se nám tolik mění před očima!

Bc. Luboš Brát, 2008
předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS


 


 

Kromě informací uveřejňovaných na tomto našem serveru ještě Sekce PHE ČAS udržuje e-mailovou konferenci var@lists.astro.cz

Konference je určena VŠEM zájemcům o proměnné hvězdy.

Informace, které v konferenci chodí a traffic:

  • aktuální zprávy z oblohy (vzplanutí nov, apod.)
  • vyhlašují se zde pozorovací kampaně
  • v menší míře agenda Sekce PHE ČAS
  • četnost e-mailů cca 1x - 5x do týdne

ÚVOD
Na našich stránkách průběžně oznamujeme objevy nových tranzitujících exoplanet. Každý den prohledáváme databázi nových odborných prací arxiv.org a do 24 hodin od publikace je nová exoplaneta přidána do databáze projektu TRESCA.

Přibývající počet pozorovatelů exoplanet a potřeba pokrýt co nejdelší časový úsek O-C diagramu (za účelem hledání dalších planet v systému) nás vedly k myšlence zpestřit pozorovatelům jejich činnost a motivovat další pozorovatele ke sledování tranzitů.

Vyhlašujeme tedy pozorovatelskou soutěž "Ulov první TRESKU!". Kdo první po objevu nové tranzitující exoplanety zašle její pozorování do databáze projektu TRESCA, bude zvěčněn v naší Tabulce vítězů a nejúspěšnější lovec obdrží na konci roku ocenění a věcnou cenu.

NOVĚ Od 1.1. 2010 jsou do soutěže zahrnuti i zahraniční pozorovatelé, kteří posílají pozorování do databáze TRESCA.

Zde je uveden seznam členů Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

Zajímá vás problematika a pozorování proměnných hvězd a stelární astronomie obecně či extrasolární planety? Vstupte do České astronomické společnosti a Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Dostanete se do přátelského kolektivu inteligentních lidí stejného zájmu a podpoříte výzkum a pozorování proměnných hvězd a exoplanet u nás. Více o členství u nás zjistíte pod odkazy podmínky členství a přihláška za člena.


Pokud je některý z údajů neaktuální, můžete se zde přihlásit a editovat své údaje přímo v centrální databázi ČAS.


Předtím, než začnete měřit s CCD kamerou proměnné hvězdy, důrazně doporučujeme proměřit si u Vaší konkrétní kamery takzvanou oblast linearity.

Lineární odezva kamery znamená, že při dvakrát delší expozici dostanu dvakrát silnější signál. Pokud by toto pravidlo neplatilo, nelze CCD kameru použít pro fotometrii. U některých kamer (obsvláště s Antibloomingem - ABG) je oblast lineární odezvy omezena jen na část nasycení čipu. A při pozorování je tak nutné volit takové expozice, abychom signál měřené i srovnávací hvězdy měli v této oblasti linearity.

Proto, abychom věděli v jakých hodnotách síly signálu (ADU) můžeme provádět fotometrii ze svých snímků, je třeba si udělat malý test linearity.

Zde naleznete podrobný návod jak linearitu změřit. Autorem je Dr. Ing. Zdeněk Řehoř, PhD z Přístrojové a optické sekce ČAS. Kromě návodu vypracoval i excelovskou tabulku, kam lze jen zadat změřené hodnoty a automaticky se vám vytvoří graf odezvy vaší CCD kamery a vypočte kalibrační křivka.


Metodika měření linearity CCD kamery
Zpracování měření linearity CCD kamery



 

 

POSÍLEJTE NÁM VÝSLEDKY VAŠEHO MĚŘENÍ!
Každého, kdo proměří linearitu své CCD kamery či DSLR prosíme, aby nám výsledný excelovský soubor poslal spolu s popisem své kamery. Hodláme vytvořit databázi měření linearit, která by měla pomoci ostatním pozorovatelům při výběru jejich CCD kamery či DSLR.
Výsledky posílejte na brat@pod.snezkou.cz DĚKUJEME!


 

Fotometrie s DSLR, podrobný návod


Tyto komentáře slouží uživatelům serveru var.astro.cz k realizaci "zpětné vazby". Pokud pozorovatel například napozoruje výrazně posunuté minimum zákrytové dvojhvězdy, může zde k tomuto objektu přidat komentář. Jeho upozornění se zobrazuje nejen zde a u samotného pozorování (v pozorovacím deníku, či v databázi BRNO, MEDÚZA, TRESCA), ale i u předpovědí minim, pokud se jedná o zákrytovou dvojhvězdu.

Svou zprávou vloženou jako komentář ke hvězdě tak může pozorovatel upozornit kolegy např. na podivné chování, dlouhou zastávku v minimu, posunuté minimum apod.

Kromě komentáře k určitému objektu je možné vložit i komentář ke konkrétnímu pozorování (minimu, tranzitu či řadě v pozorovacím deníku).


Tato stránka obsahuje seznam ukončených pozorovacích kampaní nebo požadavků na pozorování.

Kampaně jsou označeny podle náležitosti k projektu.
B.R.N.O. - zákrytové dvojhvězdy, MEDUZA - fyzické proměnné hvězdy, TRESCA - tranzitující exoplanety a HERO - objekty vysokých energií (x-ray zdroje).

Bodování zanedbanosti:
1 = hodně sledovaná hvězda v posledních 10ti letech, 10 = žádné CCD minimum v posledních 10ti letech. Více zde.
DOPORUČUJEME POZOROVAT OBJEKTY S BODOVÁNÍM 5 A VÍCE

Astrofyzikální zajímavost:
Systémy s měnící se periodou nebo jinak zajímavé systémy jsou v předpovědích označeny barevným čtverečkem u názvu objektu. Po najetí myší nad značku se objeví vysvětlení a další poznámky. Legenda viz obrázek vlevo.
Astrofyzikální zajímavost připravil podle O-C brány L. Šmelcer (2009), revize P. Zasche (2011)
Objekty DOPORUČENÉ K POZOROVÁNÍ jsou označeny hvězdičkou za názvem *

Vítejte na www stránce věnované pozorování zákrytových dvojhvězd!

Zkratka B.R.N.O. znamená Brno Regional Network of Observers a odkazuje na historii Sekce, když ještě byla těsně spjata s brněnskou hvězdárnou.

Autor katalogu je RNDr. Miloslav Zejda, zejda@physics.muni.cz.

Vyhledávací mapky slouží pozorovatelům k identifikaci proměnné hvězdy na obloze. Pokud nemáte žádný hvězdný katalog, jako je například GSC (Guide Star Catalogue) a nemůžete si generovat hvězdné mapy na PC, můžete využít rozsáhlého archívu hotových mapek.


  • Archív 640 vyhledávacích mapek na zákrytové dvojhvězdy
    Všechny mapky jsou zde ve dvou verzích - preview, 72dpi, 15kB a tisk, 600dpi, 135kB. Celý archív je rovněž dostupný na CD.
    POZOR! Verze mapek s vysokým rozlišením Explorer nedokáže zobrazit, ale jakýkoliv inteligentnější prohlížeč obrázků si s nimi poradí.

Zapomněli jste heslo? Zašleme Vám jej na e-mail!


Několik zásad a rad začátečníkům (převzato ze souboru mapek MEDÚZA II (1998)

Tyto zásady jsou vysvětlovány v okolíčku fiktivní hvězdy (nazvěme ji třeba VO Cas) se srovnávacími hvězdami A, B a C.

1. Vždy proměnnou hvězdu odhadujte s nejblíže (svou jasností, nikoli polohou) jasnější a nejblíže slabší srovnávací hvězdou. Toto pravidlo můžete porušit v případě, že se srovnávací hvězda B nevejde do zorného pole dalekohledu nebo je příliš daleko. V takovém případě ji vynecháte a uděláte odhad mezi A a C.

2. Zdá-li se Vám, že srovnávací hvězda B je jasnější než srovnávací hvězda A, pak ji vynechte a odhadujte mezi A a C. Při zasílání pozorování nám tuto skutečnost sdělte.

3. Srovnávací hvězdy označené na mapce jako NSV při odhadování nepoužívejte. Tyto hvězdy jsou na mapkách AAVSO označeny jako srovnávací omylem nebo se tehdy ještě nevědělo, že jsou podezřelé z proměnnosti.

4. Zdá-li se Vám proměnná hvězda slabší než nejslabší srovnávací hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou, i když nepříliš přesnou metodou. Ta spočívá v tom, že budete odhadovat jasnost nejslabší srovnávací hvězdy a jako srovnávací hvězdy si zvolíte nejblíže jasnější srovnávací hvězdu a proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat takto: K5L2V. Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto V= ((L-K)/5)*2+L, kde K, L jsou hvězdné velikosti příslušných srovnávacích hvězd v magnitudách.

5. Jestliže proměnnou hvězdu nevidíme, má někdy význam dělat odhad tzv. "slabší než". Spočívá v tom, že si do pozorovacího deníku zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou jste ještě viděli; tedy nejslabší srovnávací hvězdu ze všech srovnávacích hvězd, kterou jste schopni spatřit. V grafu taková pozorování značíme trojúhelníčkem Ń. Praktický význam mají podobné odhady jen u hvězd typu UG.

6. V žádném případě neberte ohled na údaje na mapce. Hvězdy se chovají nepředvídatelně. Vždy zapisujte jen to, co vidíte. Když se Vám bude zdát, že se nějaká hvězda chová podivně, neprodleně nám o tom dejte vědět.

7. Pro zvýšení přesnosti pozorování lze proměnnou hvězdu porovnávat postupně s více hvězdami najednou. Výpočet je ovšem pracnější. Je jen na Vašem zvážení, zda budete takto postupovat nebo budete dělat odhad jen jeden a rychle přejdete k další proměnné hvězdě, abyste získali další cenné výsledky. Praxe říká, že jeden odhad (např. A3V2B) stačí.

8. Všechna pozorování nám zasílejte v počítačové podobě emailem. Pokud to nebude možné, vyplňte protokol a pošlete ho klasickou poštou.

Formát v jakém přijímáme pozorování je následující:

FTP: ftp://astro.sci.muni.cz/meduza/finding-charts
Mapky jsou zde ve formátu PDF tiskovém rozlišení 600dpi


TRESCA je nový pozorovací projekt zaměřený na sledování exoplanet. Přesněji na sledování tranzitů exoplanet přes mateřskou hvězdu.

V následujícím seznamu jsou zobrazeny nové přírůstky do databáze - vizuální i CCD - zaslané pozorovateli. Pokud chcete být informován aktuální data sledovaných proměnných hvězd, sledujte tento výpis došlých pozorování.

V čele sekce stojí její předseda, hospodář a 11ti členný výbor. Vedení sekce je voleno členy sekce na plenární schůzi a korespondenčně / elektronicky.

Na korektní hospodaření a činnost složky dohlíží volený revizor

Časopis byl tématicky zaměřený výhradně proměnným hvězdám (zákrytovým i fyzickým) a příbuznému oboru stelární astronomie.

Víte o akci týkající se proměnných hvězd či stelární astronomie a není zde uvedena? Napište nám!

Výhody plynoucí z členství v Sekci PHE ČAS:
- člen Sekce PHE má možnost zapůjčit si naši sekční CCD kameru s dalekohledem na paralaktické montáži (tzv. Sekční přístrojový set)
- člen Sekce PHE čerpá úplný pozorovatelský servis, od materiálů k pozorování, přes předpovědi minim zákrytových dvojhvězd, archivace svých pozorování v centrální databázi až po publikaci pozorování
- pro členy Sekce PHE (ale nejen pro ně) pořádáme každoročně letní pozorovací praktikum a podzimní konferenci o výzkumu proměnných hvězd



ČESKÉ STRÁNKY:

Společnosti

Databáze

Organizace

Diskuse

PŘIDÁNO V ROCE 2007...

Nová éra pozorování proměnných hvězd nastala na přelomu tisíciletí. Od počátku 21. století začala být pro běžné amatérské pozorovatele dostupná CCD technika. Za pomocí ní jsou pozorovatelé schopni získávat vysoce přesná a objektivní měření jasu hvězd a objevily se nové možnosti výzkumu proměnných hvězd.

Mnoho pozorovatelů začalo pozorovat s novým elánem a novou technikou zákrytové dvojhvězdy a určovat přesné okamžiky minim. Nástup CCD techniky u mnoha objektů odhalil trojhvězdnou podstatu nebo excentricitu oběžné trajektorie. Jako na běžícím pásu se začaly objevovat nové proměnné hvězdy a během prvních 6ti let 21. století jich čeští pozorovatelé objevili více než 100.

Ke změnám došlo i uvnitř Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Vlivem společenských změn i v důsledku personálních změn ve vedení brněnské hvězdárny - doposud sídla Sekce - došlo k odloučení Sekce pozorovatelů proměnných hvězd od Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně. Ruku v ruce s tím došlo i ke změně na pozici předsedy Sekce. Od roku 2005 se jím stal Luboš Brát.

Členem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd se může stát kdokoliv starší 15 let kdo má zájem o hvězdnou astronomii a zvláště o proměnné hvězdy a jejich pozorování. Jelikož Sekce je součástí České astronomické společnosti, zároveň se vstupem do Sekce je možno vstoupit i do ČAS. Potom se stává člen kmenovým členem Sekce. Veškeré formality se vyřizují zároveň. Zároveň platí, že nelze být členem Sekce PHE a nebýt členem ČAS. Kromě kmenového členství existuje i možnost stát se členem Sekce nekmenovým, či-li neplatit přes Sekci PHE příspěvky do ČAS. Zájemci o členství mohou kontaktovat správce členské databáze - Libora Šindeláře.


MEKA 2007 NOVÉ 16.8.2007

Bodování zanedbanosti:
1 = hodně sledovaná hvězda v posledních 10ti letech, 10 = žádné CCD minimum v posledních 10ti letech. Více zde.
DOPORUČUJEME POZOROVAT OBJEKTY S BODOVÁNÍM 5 A VÍCE

Astrofyzikální zajímavost:
Systémy s měnící se periodou nebo jinak zajímavé systémy jsou v předpovědích označeny barevným čtverečkem u názvu objektu. Po najetí myší nad značku se objeví vysvětlení a další poznámky. Legenda viz obrázek vlevo.
Astrofyzikální zajímavost připravil podle O-C brány L. Šmelcer (2009), revize P. Zasche (2011)
Objekty DOPORUČENÉ K POZOROVÁNÍ jsou označeny hvězdičkou za názvem *

Vkládejte jakákoliv svá CCD pozorování proměnných hvězd.

Vhodné je vkládat především:
A) neúplná pozorování minima jasnosti zákrytových dvojhvězd. Nezapomeňte napsat report o posunutí minima do komentářů
B) rychlou fotometrii libovolných objektů - tzv. "CCD runy"
C) pozorování tranzitů exoplanet - pozitivní i negativní pozorování
D) libovolnou vaši CCD fotometrii libovolných objektů


Objekty HERO můžeme rozdělit do dvou základních oblastí – stelární zdroje vysoké energie a extragalaktické zdroje vysoké energie.


 

Stelární objekty:
Jedná se o dvojhvězdné objekty, které z různých příčin, různým způsobem a na různých vlnových délkách vyzařují rentgenové emise a gamma emise. Jedná se o

  • Kataklyzmické dvojhvězdy (Cataclysmic Variables)
  • Málo hmotné rentgenové dvojhvězdy (Low Mass X-Ray Binaries, LMXRB)
  • Velmi hmotné rentgenové dvojhvězdy (High Mass X-Ray Binaries, HMXRB)
  • Nové typy objektů, dosud nezařazené

Extragalaktické zdroje:
Kromě stelárních objektů, které se nachází v naší Galaxii zachytily v minulosti mnohé rentgenové satelity i zdroje nacházející se mimo vší pochybnost v kosmologických vzdálenostech a vyzařující rentgenové a gamma emise o ohromujícím výkonu:

  • Aktivní galaktická jádra (Active Galactic Nuclei, AGN)
  • Blazary a kvazary
  • Optické protějšky a optické dosvity gamma záblesků (Gamma Ray Burst, GRB)
  • Extragalaktické supernovy
  • Svítivé modré proměnné v cizích galaxiích (Luminous Blue Variables, LBV)

3C 66A And

V 347 Aql

FO Aqr

TT Ari

S5 0716+714 Cam

1ES 2344+514 Cas

8C 0149+710 Cas

V 709 Cas

V1727 Cyg

1ES 1959+650 Dra

1ES 0647+250 Gem

AM Her

HZ Her

Mrk 501 Her

BL Lac

3C454 Peg

4C 47.08 Per

GK Per

RX J0214.2+5144 Per

S5 0836+710 UMa


 

Články a práce o blazaru 0716+714 Cam

> Zpět na seznam seznam pozorování

JAK SE PŘIHLÁSIT:
Pošlete zprávu na var-request -zavináč- lists.astro.cz z adresy, kterou chcete přidat a do těla zprávy uveďte slovo subscribe.

JAK SE ODHLÁSIT:
Pošlete zprávu na var-request -zavináč- lists.astro.cz z adresy, kterou chcete přidat a do těla zprávy uveďte slovo unsubscribe.

! V případě, že výše uvedený postup selže, obraťte se na administrátora konference Karla Mokrého: mokry -zavináč- astro.cz.


Nositelé ceny jsou:




Základní ustanovení

(1)

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (ČAS) (dále jen Sekce), anglickým názvem Variable Star and Exoplanet Section of Czech Astronomical Society, je jednou z odborných sekcí ČAS.

(2)

Kontaktní adresou Sekce je vždy poštovní adresa předsedy Sekce.

(3)

Ve své činnosti se Sekce řídí stanovami ČAS, organizačním řádem ČAS, jednacím řádem ČAS, tímto řádem a obecnými předpisy.

Úkoly Sekce

(4)

Sekce působí zejména v oboru astronomie proměnných hvězd, exoplanet a oborech příbuzných a souvisejících. Při své činnosti se řídí zásadami vědecké práce.

(5)

Úkoly Sekce jsou zejména tyto:

a) určuje pozorovací program dle požadavků soudobé astrofyziky;

b) podporuje pozorování a výzkum proměnných hvězd a exoplanet;

c) spolupracuje s astronomickými kroužky, hvězdárnami a astronomickými ústavy v tuzemsku;

d) rozvíjí mezinárodní styky s pracovišti a společnostmi příbuzného zaměření.

 (6)

K dosažení svých cílů Sekce zejména

a) pořádá soustředění pozorovatelů, praktika a kurzy, vyhlašuje pozorovací kampaně;

b) vydává pro pozorovatele návody, předpovědi, mapky a katalogy;

c) dbá o publikování získaných výsledků a vyvíjí návaznou publikační činnost;

d) organizuje mezinárodní výměnu podkladů pro pozorování a pozorovacích dat;

e) vede archiv pozorování;

f) pořádá přednášky, semináře a konference;

g) vydává časopis Perseus;

h) spravuje své webové stránky.

Členství

(7)

Individuální členství v Sekci je kmenové, hostující, čestné a externí. Kmenové a hostující členství se souhrnně označuje jako řádné.

(8)

Kolektivní členství přímo v Sekci není možné. Zájemci o tento druh členství mohou uzavřít vhodně formulovanou smlouvu o kolektivním členství v ČAS.

 (9)

Kmenovým členem Sekce je takový člen ČAS, který pověřil Sekci vedením primární evidence o sobě coby členu ČAS, a prostřednictvím Sekce platí své kmenové členské příspěvky ČAS.

(10)

Hostujícím členem Sekce se rozumí člen Sekce, který je kmenově registrován v jiné složce ČAS a jejím prostřednictvím platí své kmenové členské příspěvky ČAS.

(11)

Externí člen Sekce je pouze členem Sekce, není však členem ČAS.

(12)

Čestný člen má stejná práva jako člen kmenový, neplatí však sekční členské příspěvky.

(13)

Kmenoví, hostující i externí členové platí každoroční poplatek, který se v terminologii výkonného výboru nazývá "příspěvek na činnost". V tomto JOŘ bude označován obecně zaužívaným termínem "sekční (členské) příspěvky". Jeho výši určuje výbor Sekce.

(14)

Kmenoví a hostující členové mají uvnitř Sekce stejná práva. Hostující členové mohou být vyloučeni z některých vztahů k vyšším složkám ČAS a jednání s nimi, pokud se daná záležitost týká kmenových členských příspěvků nebo jinak bezprostředně souvisí s institutem kmenového členství. Externí členové nemají vzhledem k vyšším složkám ČAS žádná práva (nemohou do nich volit ani se k nim odvolávat), nemohou být voleni do výboru Sekce a nepožívají členských výhod ČAS.

(15)

Externí členství je výjimečnou záležitostí. Žádost o jeho přiznání se podává výboru Sekce a ten o něm v každém jednotlivém případě rozhodne. Při tom může uložit některá další omezení nad sub (14).

(16)

Řádní členové Sekce, a s omezením uvedeným v odst. (14) a (15) i externí členové, mají tato práva:

a) volit a být volen do orgánů Sekce (možnost zastávat většinu funkcí je obecnými předpisy a stanovami ČAS vázána na dosažení 18 let věku);

b) volit delegáty na sjezd ČAS a od 18 let věku být volen za delegáta na sjezd a do vyšších orgánů ČAS;

d) být členem delegací, komisí apod. vytvářených orgány Sekce;

e) podávat návrhy a hlasovat o návrzích podaných na schůzích, konferencích a jiných akcích Sekce;

f) být informován o pořádání akcí Sekce a zúčastňovat se jich;

g) proti rozhodnutí výboru Sekce se odvolat k plenární schůzi Sekce nebo k vyšším orgánům ČAS;

h) bezplatně odebírat časopis Perseus;

i) využívat všech práv člena ČAS;

j) zapůjčovat si přístrojové a jiné vybavení v majetku Sekce (o zápůjčkách rozhoduje výbor Sekce);

k) poskytnout Sekci mimořádný sekční příspěvek na podporu její činnosti.

(17)

Člen Sekce je povinen:

a) dodržovat ustanovení dokumentů Sekce a ČAS a podílet se v rámci svých možností na plnění jejich úkolů;

b) hlásit změny svých osobních údajů, zejména změny adresy, do členské evidence Sekce a (týká se hostujících členů) do evidence své kmenové složky;

c) platit členské příspěvky každoročně do termínu určeného výborem sekce.

(18)

Návrhy a odvolání k plenární schůzi Sekce podává člen prostřednictvím výboru Sekce v dostatečném předstihu, aby mohly být zařazeny do programu schůze. Z formulace musí být jasné, že si člen přeje, aby se záležitost neřešila ve výboru, nýbrž na plenární schůzi.

(19)

Členství v Sekci vzniká

a) u člena, který už je členem ČAS, po vyplnění evidenční karty okamžikem zaplacení prvních sekčních příspěvků do Sekce;

b) u zájemce o členství v Sekci, který teprve vstupuje do ČAS, vyplněním přihlášky do ČAS a zaplacením prvních kmenových a sekčních příspěvků;

c) u externího člena okamžikem, který určí výbor Sekce

(20)

Člen, jehož přihlášku do ČAS vyřizuje výbor Sekce, se automaticky stává kmenovým členem Sekce.

(21)

Členství v Sekci zaniká

a) prohlášením člena, že ze Sekce vystupuje;

b) vyškrtnutím pro nezaplacení sekčních členských příspěvků;

c) vyloučením člena na plenární schůzi Sekce;

d) úmrtím člena.

(22)

Řádné členství v Sekci zaniká také zánikem členství v ČAS. Člen může v takovém případě požádat o členství externí.

(23)

Výbor Sekce má právo pozastavit členu z vážných důvodů členství v Sekci do nejbližší plenární schůze. Člen, jehož členství bylo pozastaveno, nemá v Sekci volební právo a nesmí vykonávat žádnou funkci, po zaplacení členských příspěvků má však nadále právo být písemně informován o činnosti Sekce (tj. dostává členské tiskoviny). Plenární schůze potom musí o záležitosti jednat a buď obnoví členství v plném rozsahu, nebo člena vyloučí. Proti jejímu rozhodnutí se lze odvolat k výkonnému výboru ČAS nebo ke sjezdu ČAS.

(24)

Prohlášení člena o vystoupení ze Sekce se posílá v písemné podobě či elektronickou poštou výboru Sekce. Vystupuje-li ze Sekce kmenový člen, musí oznámit, zda ruší i své členství v ČAS, a když nikoli, tedy ve které složce ČAS bude napříště kmenově registrován.

(25)

Vystupující člen musí mít vyrovnané členské příspěvky v Sekci i (pokud je to člen kmenový) v ČAS do dne vystoupení.

(26)

Není-li v abdikačním dopise určeno pozdější datum, zaniká členství okamžikem doručení.

(27)

Kopii abdikačního dopisu kmenového člena pošle výbor Sekce výkonnému výboru ČAS a je-li nutno, i složce ČAS, kam člen kmenově přechází (viz odst. (24)).

Struktura Sekce

(28)

V čele Sekce stojí předseda a výbor Sekce (dále jen "výbor"). O počtu členů výboru rozhoduje volební plenární schůze Sekce, a ta rovněž volí členy výboru, předsedu a hospodáře. Předseda i hospodář jsou členy výboru.

(29)

Operativně řídí Sekci předseda po konzultaci s dostupnými členy výboru (osobně nebo pomocí spojovacích prostředků). Závažná operativní rozhodnutí předkládá k dodatečnému schválení na nejbližším zasedání výboru.

(30)

Plenární schůze dále volí revizora. Revizor není členem výboru, má však právo zúčastňovat se jeho schůzí a v době mezi nimi být obesílán informacemi ve stejné míře jako členové výboru (viz odst. (69)).

 

 

Plenární schůze

(31)

Plenární schůze je oprávněna

a) určovat hlavní směry činnosti Sekce;

b) vydávat usnesení a kontrolovat jejich plnění;

c) schvalovat plán práce výboru a vyjadřovat se k výroční zprávě Sekce;

d) určovat počet členů a náhradníků výboru a volit je;

e) volit revizora a jeho náhradníka;

f) volit delegáty na sjezd ČAS;

g) projednávat odvolání členů proti rozhodnutí výboru Sekce (viz sub (18));

h) řešit případy pozastaveného členství (sub (23));

i) rozhodnout o vyloučení člena;

j) schvalovat a měnit JOŘ;

k) usnášet se na změně názvu a znaku (loga) Sekce a názvu členského časopisu;

l) rozhodnout o osamostatnění Sekce (viz (82));

m) podat kvalifikovaný návrh na zrušení Sekce (viz (82), (83) a (84)).

(32)

Plenární schůzi svolává výbor alespoň jednou v roce. Termín a místo konání schůze, jakož i její program, sděluje výbor všem členům Sekce a výkonnému výboru ČAS alespoň jeden měsíc předem.

(33)

Volební plenární schůze (tj. taková, která má na programu volby výboru) je nejvyšším orgánem Sekce. Koná se nejméně jedenkrát za 3 roky.

(34)

Výbor je také povinen svolat plenární schůzi na přání alespoň třetiny členů Sekce, a to (počítáno od doručení písemné žádosti) do 2 měsíců, pokud se na této schůzi nemají konat volby, a do 6 měsíců, pokud to má být schůze volební.

(35)

Plenární schůze je usnášeníschopná v jakémkoliv počtu přítomných členů Sekce za předpokladu dodržení bodů (28) a (30).

(36)

Účastníci plenární schůze vždy volí zapisovatele a ověřovatele zápisu, a podle povahy programu také návrhovou, mandátovou a volební komisi.

Volby na plenární schůzi

(37)

Volební schůze rozhoduje o počtu členů výboru a volí je, přičemž pomocí preferenčních hlasů volí zároveň předsedu a hospodáře. Dále volí revizora a náhradníky.

(38)

Hlasovací lístek musí být uzpůsoben tak, aby neumožňoval udělení preferenčních hlasů kandidátům, kteří danou funkci nechtějí nebo nemohou vykonávat.

(39)

Před volební plenární schůzí musí být uspořádána korespondenční část voleb, aby mohli svůj hlas uplatnit i členové, kteří se na schůzi nemohou dostavit. Hlas odeslaný korespondenčně má stejnou platnost jako hlas odevzdaný prezenčně.

 

(40)

Korespondenční hlas je platný, je-li hlasovací lístek nebo jeho kopie vyplněn podle návodu a dojde-li na určenou adresu nejpozději 5 dnů před konáním schůze. Lze použít i fax a při splnění podmínek stanovených předsedou Sekce, elektronickou poštu nebo webový formulář.

(41)

Korespondenční hlasovací lístky je oprávněn přijímat pouze předseda a revizor a pověřený člen výboru. Informace o výsledcích korespondenčního hlasování musejí utajit až do ukončení prezenční části voleb.

(42)

Člen má právo vzít svůj korespondenční hlas zpět, rozhodne -li se hlasovat prezenčně na volební schůzi.

(43)

Před prezenčními volbami je možno kandidátku doplnit nebo pozměnit, např. na návrh z pléna. Korespondenční hlasy i v takovém případě podrží svou platnost.

(44)

Prezenční část voleb členů výboru, revizora a delegátů na sjezd ČAS je tajná.

(45)

Účastníci volební schůze volí mandátovou komisi, volební komisi a skartátora. Obě komise jsou alespoň dvoučlenné.

(46)

Mandátová komise ověřuje platnost korespondenčních hlasů a zajišťuje, že účastníky prezenční části voleb jsou jen členové Sekce, a že dosud nehlasovali nebo že svůj hlas anulovali (viz sub (42)).

(47)

Volební komise rozdává za dohledu mandátové komise hlasovací lístky, sčítá hlasy a vyhlašuje výsledky.

(48)

Skartátor u sebe shromažďuje použité hlasovací lístky, zajistí jejich utajení a po schůzi je na pokyn odstupujícího předsedy Sekce před svědkem zničí. Smaže také hlasy došlé elektronickou poštou.

(49)

Pokud došlo k potvrzení předsedy ve funkci (odstupující a zvolený předseda jsou táž osoba), ukládají se použité hlasovací lístky a elektronické hlasy nejméně po dobu 14 dnů, jinak obvykle pouze do druhého dne.

(50)

Všichni funkcionáři, kteří se z povahy své činnosti v průběhu voleb museli seznámit s tím, jak hlasovali jednotliví členové, pokládají obsah jednotlivých hlasů za tajemství.

 (51)

Pro obsazení postu předsedy a hospodáře jsou rozhodující počty preferenčních hlasů pro danou funkci. Při rovnosti hlasů rozhoduje postupně počet hlasů pro druhou funkci, celkový počet hlasů a los.

 

 

(52)

Výsledek voleb předsedy a hospodáře je platný, jestliže

a) nejúspěšnější kandidát dostane alespoň 40 % odevzdaných hlasů;

b) nejúspěšnější kandidát dostane alespoň 20 % odevzdaných hlasů a má od následujícího v pořadí odstup alespoň 10 %.

(53)

Pokud nejsou splněny podmínky předchozího článku, koná se 2. kolo voleb se dvěma nejúspěšnějšími kandidáty. Před jeho zahájením je vhodné uspořádat diskuzi. Korespondenční hlasy odevzdané těmto kandidátům v 1. kole zůstávají v platnosti.

(54)

Pro určení ostatních členů výboru a náhradníků je rozhodující součet všech hlasů včetně preferenčních, při rovnosti hlasů pak rozhoduje postupně počet preferenčních hlasů, počet preferenčních hlasů na předsedu a los.

(55)

V případě doplňkových voleb (viz (70), (72)) se koná volební plenární schůze s omezeným programem nebo se doplňkové volby provedou korespondenčně.

(56)

Volby delegátů na sjezd ČAS se konají na plenární schůzi analogicky organizované jako volební plenární schůze, nebo mohou celé proběhnout korespondenčně. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(57)

Zúčastní-li se voleb (včetně korespondenčních hlasů) méně než 36 % členů Sekce, jsou všichni členové seznámeni s výsledkem, volby se však opakují pouze korespondenční formou v termínu o 1 - 2 měsíce pozdějším. Je-li počet účastníků opakovaných voleb vyšší, platí druhý výsledek při jakémkoli počtu účastníků. Je-li počet účastníků opakovaných voleb stejný nebo nižší než u voleb původních, součty hlasů opakovaných voleb se neprovádějí a platí výsledek voleb prvních.

(58)

Konají-li se volby předsedy nebo hospodáře pouze korespondenčně (viz (55) nebo (57)) a žádný kandidát nezvítězí s převahou určenou odstavcem (52), rozhodne výbor Sekce, zda se bude konat 2. kolo voleb (sub (53)) nebo zda bude uznán výsledek 1. kola.

Výbor Sekce

(59)

Výbor Sekce má práva a povinnosti:

a) plnit rozhodnutí a usnesení plenární schůze a vyšších orgánů ČAS;

b) činit opatření na podporu pozorování proměnných hvězd a exoplanet v oblasti své působnosti a poskytovat členům odbornou pomoc;

c) dbát na úroveň publikační činnosti v oboru proměnných hvězd a exoplanet, zejména pokud je přímo či nepřímo spojena se jménem ČAS;

d) vést seznam členů Sekce a v určených termínech z něho poskytovat údaje výkonnému výboru ČAS k aktualizaci centrální databáze členstva;

e) volit ze svého středu potřebné funkcionáře;

f) vypracovat plán činnosti včetně finanční stránky, výroční zprávu a zprávu o hospodaření a zpřístupnit je členům Sekce;

g) podávat vedení ČAS návrhy na financování projektů z prostředků ČAS nebo z jiných prostředků (granty);

h) určit výši sekčních příspěvků;

i) rozhodovat o žádostech o externí členství a o prominutí sekčních členských příspěvků (sub (76));

j) zabezpečit vybrání kmenových i sekčních členských příspěvků;

k) činit zvláštní opatření k inkasu příspěvků od zahraničních členů včetně přijímání cizí měny, a stanovit podmínky, za kterých mohou členové platit příspěvky na více roků dopředu;

l) projednávat návrhy členů;

m) zabezpečit přípravu plenárních schůzí;

o) udržovat kontakty se zahraničními organizacemi pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet;

p) podávat návrhy na udělení čestného členství v ČAS;

q) podávat návrhy na udělení Ceny Zdeňka Kvíze;

r) činit opatření v případě, že předseda nebo hospodář nemohou vykonávat svou funkci;

s) kooptovat do svého středu další členy v počtu nejvýše třetiny členů volených;

t) sledovat usnesení vyšších orgánů ČAS a podle nich upravovat tento JOŘ (viz sub (84);

u) v případě nesnášejícím odkladu pozastavit členu členství do rozhodnutí nejbližší plenární schůze;

v) zabezpečit vydávání časopisu Perseus;

w) zabezpečit správu sekčních internetových stránek.

 

(60)

Dva hlavní funkcionáři výboru, předseda a hospodář, jsou voleni přímou volbou na volební plenární schůzi.

(61)

Výbor si ze svého středu volí místopředsedu, příp. další funkcionáře. Je možná kumulace funkcí, avšak předseda, místopředseda a hospodář musejí být tři různé osoby.

(62)

Předseda zastupuje Sekci uvnitř ČAS i navenek. Odpovídá za činnost výboru i Sekce jako celku a má právo zadávat úkoly členům výboru .

(63)

Místopředseda zastupuje předsedu v případě jeho nepřítomnosti. Pokud se předseda vzdá funkce, stává se předsedou do té doby, než je zvolen nový předseda.

(64)

Hospodář řídí hospodaření Sekce. Zabezpečuje zejména vybrání členských příspěvků. Podléhá předsedovi a řídí se rozhodnutími výboru Sekce

 (65)

Výbor se schází obvykle dvakrát do roka. Svolává jej předseda alespoň měsíc předem. Výbor je také nutno svolat do 6 týdnů od doby, kdy o to požádá třetina členů výboru. Neučiní-li to předseda, může tak v tomto případě učinit jiný člen výboru.

(66)

Jednání výboru Sekce je obvykle neveřejné. Mohou se ho zúčastnit náhradníci (s hlasem poradním), revizor a předsedou pozvaní hosté. Pokud se výbor rozhodne, že jeho jednání bude veřejné, informuje o tom členy alespoň 1 měsíc dopředu.

(67)

Výbor rozhoduje prostou většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne předseda. Hlasování ve výboru je vždy veřejné.

(68)

Z jednání výboru se pořizuje zápis, který se v plném znění zasílá členům výboru a revizorovi a na požádání je k nahlédnutí i ostatním členům Sekce. Ve zkrácené formě je publikován v Perseu a v plném znění i na internetu.

(69)

V období mezi schůzemi činí výbor rozhodnutí na základě doporučení předsedy po hlasování korespondenční cestou nebo technickými prostředky spojení.

(70)

Rezignuje-li předseda na svou funkci, přebírá jeho povinnosti místopředseda. Nemůže-li vykonávat svou funkci hospodář, rozhodne o jeho nástupci výbor. Na uprázdněné místo se uspořádají volby nejpozději na příští pravidelné plenární schůzi. Vzniklý mandát platí do konce funkčního období výboru.

(71)

O tom, zda odstoupivší funkcionář opustí výbor nebo v něm do doplňkových voleb může zůstat, rozhodne výbor.

 (72)

Jestliže odstoupí člen výboru, nastoupí na jeho místo náhradník. Klesne-li počet volených členů výboru včetně náhradníků pod polovinu původního počtu, je nutno na uprázdněná místa uspořádat doplňkové volby. Mandáty z nich platí do konce funkčního období výboru.

(73)

Kooptace je možná kdykoli během funkčního období výboru. Nenarušuje se jí případné nástupnické právo náhradníků, a proto obvykle znamená početní rozšíření výboru.

Revizor

(74)

Revizor alespoň jednou do roka prohlédne účty a alespoň dvakrát do roka zkontroluje pokladní hotovost. O zjištěných nedostatcích podá výboru Sekce revizní zprávu. Tuto zprávu také čte na plenární schůzi a zpřístupňuje členům sekce.

(75)

Movitý majetek v užívání Sekce podléhá každoroční inventarizaci. Není-li revizor členem inventarizační komise, předkládá se mu kopie zprávy o inventuře, aby se k ní mohl vyjádřit v revizní zprávě.

Členské příspěvky

(76)

Vybrání kmenových i sekčních členských příspěvků zajistí Sekce prostřednictvím svého hospodáře  do konce prvního čtvrtletí. Výši sekčních příspěvků určuje výbor Sekce a vybírají se od všech členů kromě čestných. Výši kmenových příspěvků určuje výkonný výbor ČAS, a Sekce je vybírá jen od svých kmenových členů. Příspěvky mohou být odstupňovány např. podle sociálního postavení člena a poštovného nutného ke korespondenci na jeho kontaktní adresu. Výbor Sekce může na žádost člena rozhodnout o úpravě nebo prominutí sekčních příspěvků např. ze sociálních důvodů.

(77)

Kmenový člen platí kmenové i sekční příspěvky současně.

(78)

Výbor Sekce může s vědomím Výkonného výboru ČAS rozhodnout o tom, že vybírání příspěvků započne již před začátkem období stanoveného Výkonným výborem ČAS.

(79)

Vybrané kmenové příspěvky se v určitých časových intervalech odvádějí sekretariátu ČAS, sekční příspěvky se použijí pro potřeby Sekce. Souhrn sekčních příspěvků a jiných vlastních příjmů se však každoročně nechá projít účetnictvím ČAS.

(80)

Členům, kteří nezaplatí příspěvky do termínu stanoveného výborem sekce, je poslána upomínka.

Závěrečná ustanovení

(81)

K osamostatnění Sekce (tj. k vystoupení Sekce z ČAS) nebo ke kvalifikovanému návrhu na zrušení Sekce se vyžaduje usnesení plenární schůze přijaté třípětinovou většinou, přičemž hlasování se musí (na místě nebo korespondenční formou) zúčastnit alespoň 60 % členů Sekce. Třípětinová většina je nutná u prezenčních hlasů i u součtu všech hlasů.

(82)

Vznikne-li usnesení o zrušení Sekce na schůzi s méně účastníky než žádá odst. (81), opakuje se plenární schůze o 1 - 2 měsíce později. Rozhodnutí této schůze je platné při každém počtu účastníků.

(83)

Schůze, která navrhne zrušení Sekce, zároveň dá doporučení výkonnému výboru ČAS o dalším využití majetku, který byl v užívání Sekce. Pokud doporučení o dalším využití majetku Sekce učinily dvě plenární schůze (viz odst. (82)), platí doporučení té z nich, která měla větší účast. Výbor Sekce potom podá návrh na zrušení Sekce výkonnému výboru ČAS, který rozhodne.

(84)

Výbor Sekce po každém sjezdu ČAS vezme na vědomí příp. změny stanov ČAS a alespoň jednou do roka pořídí seznam změn v jednacím a organizačním řádu ČAS. Podle těchto změn upraví tento JOŘ a se změnami seznámí nejbližší plenární schůzi Sekce.

 

Platnost JOŘ

(85)

Případné rozpory JOŘ se stanovami ČAS je povinen vyřešit výbor sekce.

(86)

Jednací a organizační řád Sekce (JOŘ) platí od 17. 11. 2008.


15. 3. 2010, Luboš Brát

Hlavní činnost Sekce spočívá v organizování společného výzkumu proměnných hvězd pod 4 výzkumnými projekty:

  • Projekt B.R.N.O. - pozorování a výzkum zákrytových dvojhvězd
  • Projekt MEDÚZA - pozorování a výzkum fyzických proměnných hvězd (převážně pulzujících proměnných hvězd)
  • Projekt TRESCA - sledování tranzitů exoplanet přes mateřskou hvězdu, hledání dalších exoplanet u známých tranziterů a hledání nových tranziterů.
  • Projekt HERO - sledování vysokoenergetických objektů ve spolupráci se skupinou vysokých energií v Ondřejově. (Kataklyzmické proměnné, kvazary, blazary, gamma záblesky).

Pozorování zákrytových dvojhvězd se u nás provádí již od roku 1960. Výsledek pozorování je především zejména určování okamžiků minim.

Pozorování je možné provádět vizuálně a pomocí CCD techniky. Okamžiky minim a původní vědecké články byly dříve publikovány především v anglicky psaném věstníku "Práce Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně" a v sekčním věstníku "Perseus". Nyní se data publikují již výhradně elektronicky - v odborných žurnálech jako je IBVS (Information Bulletin on Variable Stars) či OEJV (Open European Journal on Variable Stars)


d o w n l o a d

ZPĚT na úvod

Projekt MEDÚZA zastřešuje pozorování a výzkum fyzických proměnných hvězd v rámci Sekce PPH ČAS. Koordinujeme tuto činnost v České republice i na Slovensku.

Pozice: 1 11 25 35 55 65
Vstup: Jméno hvězdy Juliánské datum Hvězdná velikost Datum (UT) _____ Zkratka
pozorovatele
Odhad či odhady
Příklad: QR And 2451139.256 11.28 1998-11-21.756 PM E4V2F, E4V9G

Starší verze katalogu:

Katalog MEKA 2002

V seznamu jsou uvedena všechna data vložená do databáze poslední 2 měsíce.



- Jak se stát pozorovatelem proměnných hvězd

Fotometrie proměnných hvězd snadno a rychle aneb Jak na to? (autor: P .Svoboda)
Vizuální pozorování proměnných hvězd - PRO ZAČÁTEČNÍKY, obsahuje trenažéř
Fotometrie s DSLR, podrobný návod (autor: L. Brát)

- Podrobný návod jak vizuálně pozorovat proměnné hvězdy (autor L.Brát)

- Pozorovatelská kuchařka (autor P.Sobotka)

ON-LINE TRENAŽÉRY:
- On-line pozorování zákrytové dvojhvězdy
- On-line pozorování dlouhoperiodické / pulzující / proměnné hvězdy

- Typy proměnných hvězd (autor O.Pejcha)



ZAHRANIČNÍ STRÁNKY:

Společnosti

Databáze

Organizace

Diskuse

Statut Ceny

1. Ocenění "Proměnář roku" uděluje každoročně výbor B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS (dále jen sekce).

2. Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 28. 10. příslušného roku předsedovi sekce.

3. Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen sekce.

4. Ocenění se uděluje za vynikající pozorovatelské výsledky, objevy nových proměnných hvězd, vývoj nových metod výzkumu proměnných hvězd, publikaci výsledků pozorovatelské ale i teoretické práce v oblasti proměnných hvězd, případné zvláště významné další činnosti v oblasti výzkumu proměnných hvězd.

5. Oceněný kandidát získá diplom a volné členství (bez hrazení členských příspěvků) v ČAS a sekci na následující kalendářní rok. V případě, že oceněným je nečlen sekce nebo ČAS, je mu za stejných zvýhodněných podmínek nabídnuto členství.

6. Výbor sekce vyhlašuje laureáta ocenění během konference o výzkumu proměnných hvězd v listopadu daného roku, případně prostřednictvím svého členského věstníku Perseus.

7. Tento statut schválil výbor sekce na svém jednání dne 11. 11. 2000.

Členské příspěvky do Sekce PHE na rok 2015:
- základní sazba Kč 150,- / EUR 6,-
- snížená sazba
  (mládež, studenti, důchodci, členové na mateřské dovolené) Kč 110,- / EUR 5,-
-> u zahraničních plateb s výjimkou SR je nutné uhradit ještě EUR 1,- za bankovní poplatky.

Členské příspěvky do ČAS na rok 2015:
- důchodci, studenti (ČR i SR) Kč 300,- / EUR 12,-
- ostatní (ČR i SR) Kč 400,- / EUR 16,-
- zahraniční s výjimkou SR Kč 600,- / EUR 24,-
-> u zahraničních plateb s výjimkou SR je nutné uhradit ještě EUR 1,- za bankovní poplatky. více zde

Mimořádné členské příspěvky:
podpořte naši Sekci zasláním mimořádného příspěvku v libovolné výši! Děkujeme!

Peníze je možné zasílat na bankovní účet sekce (2900452458 / 2010) FIO banka. Jako variabilní symbol uvádějte své číslo průkazky člena ČAS a skladbu částky zašlete na email sekce.
Pro platby ze SR použijte prosím bankovní účet (2900452458 / 8330).
Pokud posíláte platbu ze zahraničí s výjimkou SR, budete pro převod ještě potřebovat tyto bankovní identifikátory:
IBAN: CZ98 2010 0000 0029 0045 2458
SWIFT: FIOBCZPP
Platbu je možné rovněž poslat složenkou na adresu hospodáře:
Ing. Radek Dřevěný
Vinohrady 57
Znojmo
669 02
Do zprávy pro příjemce je vhodné napsat skladbu platby.
 

Členové Sekce jsou neprodleně informováni o vzácných úkazech na poli proměnných hvězd (výbuchy jasných nov, supernov, ...).

Členové České astronomické společnosti mají mnoho výhod

Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2012

Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2011

Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2010

Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2009

Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2008

Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS za rok 2007

Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS za rok 2006

Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS za rok 2005

Odborný dohled nad publikovanými články prováděl Dr. Vojtěch Šimon z AÚ Ondřejov.

OBSAH: Revízia jasností porovnávacích hviezd na mapkách MEDÚZY, P. A. Dubovský
Exkurze do ciziny aneb jména proměnných hvězd trochu jinak, O. Pejcha
Soutěž o 100 000. vizuální odhad, P. Sobotka
Cirkulář elektronicky, P. Sobotka
Akútny prípad zblízka, J. Kubica
Pár slov k VW Aur, J. Skalický
Novinky v MEDÚZE, členové MEDÚZY
OBSAH: Kalibrace oka, převod individuálních hvězdných velikostí na obor V, J. Skalický
Databáze MEDÚZY - hlavní výsledek našeho snažení, L. Brát
Kampaň na QR And stále pokračuje, P. Sobotka
EK, nebo UZ And?, J. Skalický
V838 Mon se vrátila, P. Sobotka
Rozhovor s Martinem Lehkým, M. Kolasa
Novinky v MEDÚZE, členové MEDÚZY
OBSAH: Velká asymetrie neutrální obálky kolem omikron Ceti, L. Šmelcer
7. setkání skupiny MEDÚZA očima Apače, M. Kolasa
Katalog NSV hvězd z mapek skupiny MEDÚZA, J. Skalický
První Zlatá MEDÚZA udělena, P. Sobotka
Další zajímavá mirida, L. Šmelcer
Nové akutní případy, J. Kubica
Nový šéfredaktor Cirkuláře MEDÚZY, J. Skalický
Vývoj počtu členů, seznam členů, P. Sobotka
Novinky v MEDÚZE, členové MEDÚZY
OBSAH: Podivně podivná V 838 Mon, M. Haltuf
YY Her se vrací, P. Sobotka, L. Hric
7. setkání MEDÚZY, P. Sobotka
Prvé pozorované vzplanutie 1RXP J113123+4322.5, P. A. Dubovský
Výsledky soutěží v pozorování nov, M. Haltuf
Soubor mapek MEDUZA III dokončen, O. Pejcha
Rozhovor s Janisem Tzoumasem, J. Tzoumas, M. Haltuf
Stříbrná MEDÚZO třes se!, J. Skalický
Novinky v MEDÚZE, členové MEDÚZY
OBSAH: Král (YY Her) je mrtev, a» žije král (V471 Tau)!, K.Petrík, L. Hric, P. Sobotka, M. Haltuf
Co dělá KS Cas?, P. Sobotka
6. setkání MEDÚZY - Pec pod Sněžkou, J. Masničák, J. Tzoumas
Bronzová, stříbrná a zlatá, P. Sobotka
Má smysl pozorovat NSV hvězdy?, P. Sobotka
Co přinesla konference MEDÚZE, P. Sobotka
Novinky v MEDÚZE, členové MEDÚZY
PŘÍLOHA: CCD mapka na V471 Tau
OBSAH: YY Her - Česko-Slovenská pozorovací kampaň, P. Sobotka, L. Hric
Optická aktivita rentgenového zdroje QR And, V. Šimon, P. Sobotka, P.Marek, M.Lehký
Hádankovitá AY Dra, O. Pejcha
EQ Cas - slabá RVa hvězda, L. Brát
Lví rezonance aneb RY Leo pokryta, L. Brát
Jaké bylo 5. setkání MEDÚZY?, L. Král
MedGraf - program pro vykreslování světelných křivek, F. Bílek
MedDat 1.0 je hotov!, M. Haltuf
Program JDconv - převod mezi UT a JD, L. Král
První světlo, P.A. Dubovský
Akutní případy fungují, M. Haltuf
Používejte mapky s ID čísly! L. Brát
Novinky v MEDÚZE, členové MEDÚZY
Hvězdné novinky, L. Brát
Nový šéfredaktor, M. Haltuf
PŘÍLOHA: Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na AY Dra
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
YY Her
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
V 1548 Aql = Nova Aql 2001
OBSAH: S Sex - prudký pokles periody, L. Šmelcer
GS Aur byla vzata na milost, L. Brát
Mapka na GK Per, P. Sobotka
PP Gem a V 1060 Tau, O. Pejcha
S Per - zpátky v klidovém stavu?, O. Pejcha
Tři programy pro práci s daty, L. Brát
Setkání proměnářů ve Francii 2001, P. Sobotka
Setkání ve Francii 2001 - in memoriam, P. Sobotka
5. setkání pozorovatelů MEDÚZY, L. Brát, P. Sobotka
Rekordní rok 2000, P. Sobotka
Probírka databáze, P. Sobotka
50 tisíc pozorování v databázi MEDÚZY, L. Brát
Seznam členů, P. Sobotka
Novinky v MEDÚZE, členové MEDÚZY
PŘÍLOHA: Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na GS Aur
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
PP Gem
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
V 1060 Tau

OBSAH: Proč klesají hvězdy typu R CrB do minim?, P. Sobotka
Prachové obálky kolem uhlíkových mirid, L. Šmelcer
Zobrazení fotosféry dlouhoperiodických proměnných hvězd, L. Šmelcer
SY Cam - zanedbaná proměnná, O. Pejcha
Unikátní symbiotická proměnná V627 Cas, O. Pejcha
Náhlé zjasnění symbiotické Z And, L. Brát
Vyšel katalog MEKA 2001, P. Sobotka
Zápis z diskusního večera MEDÚZY, L. Král, K. Mokrý, L. Brát
PŘÍLOHA: Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na SY Cam
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
V627 Cas

OBSAH: QR And - posvi»me si na ni!, M.Haltuf
První plody kampaně na ST Cas, M.Haltuf
Průvodce Labutí galerií, O.Pejcha
TX Dra vypnula jeden pulzační mod, P.Sobotka
XX Oph - sezónní hvězda, P.Sobotka
Pozorovanie kataklizmatických premenných v Podbieli, P.A.Dubovský
30. července překročena hranice 40 000, P. Sobotka
Tři zanedbávané hvězdy P. Sobotka
Výsledky voleb vedení MEDÚZY P. Sobotka
PŘÍLOHA: Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na QR And
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
V927 Cyg

OBSAH: Kampaň na unikátní symbiotickou hvězdu V335 Vul, P. Sobotka, O. Pejcha
CH Cyg - trojitý systém???, O. Pejcha
Pozorování tří proměnných hvězd, L. Šmelcer
KP Lyr a V491 Lyr: dvě sousedky Vegy, L. Brát, O. Pejcha
Pozorujte maximum T UMi, L. Šmelcer
Jak je to s periodou a typem Z UMa? M. Haltuf
Stav souboru mapek MEDÚZA III, P. Sobotka
Změny mapek Z Cam a AB Leo!!! P. Sobotka
PŘÍLOHA: Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na V335 Vul
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
KP Lyr
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
V491 Lyr

OBSAH: Šest druhů světelných změn symbiotických proměnných hvězd, P. Sobotka
TX Dře přeskakuje!, M. Haltuf
V365 Cas a WY And - bruska a žlutá zimnice, P. Pejcha
Ještě k zákrytu CH Cyg, M. Haltuf
Ranní ptáče dál doskáče!, P. Sobotka
Rizlišit a zčervenat nebo nerozlišit a zjasnit?, R. Maňák
V1494 Aql je stále vidět, P. Sobotka
V Cyg potřetí, P. Sobotka
Ještě 20 000 a je to!, P. Sobotka
PŘÍLOHA: Mapka MEDÚZY na novu Aql 1999 č. 2, pokračování
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
V365 Cas
Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na
WY And

OBSAH: Záhada prachové obálky kolem V Cyg rozluštěna?, P.Sobotka
W Cyg vynechává, O.Pejcha
Zákryty CH Cyg, O.Pejcha
V360 Cyg měla skutečně minimum, P.Sobotka
Souboj o titul nejčervenější hvězda, O.Pejcha
Ze života MEDÚZY, O.Pejcha
MEDFORM - program pro snadné zpracování odhadů, L.Král
Periody SR hvězd, P. Sobotka
Lucie Bílá na stránkách MEDÚZY, L.Brát
Pozor, chystejme se na V335 Vul!, O. Pejcha, P.Sobotka
Soutěž o ceny - pozorujte novu!, M.Kolasa, P.Sobotka
Výzva členům MEDÚZY, P.Sobotka
Chcete dostávat Cirkulář prostřednictvím WWW stránky?, P.Sobotka
PŘÍLOHA: Mapka MEDÚZY na Novu Aql 1999 č. 2 = V1494 Aql

OBSAH: Je ®irafa tabu?, P.Sobotka
Pozorovací kampaň na ®irafu, O.Pejcha
R CrB konečně v pořádném minimu!, M.Haltuf
Monitorování nové proměnné v Lyře, R.Novák
V Cyg - viditelná prachová obálka?, L.Šmelcer
Nova Aql 1999 má hrb, K.Hornoch
Měňte naši WWW stránku, P. Sobotka
Sledovanost proměnných hvězd, P. Sobotka
PŘÍLOHA: Mapka MEDÚZY na V Cyg a ®irafí hledačka

OBSAH: CH Cyg slábne, P.Sobotka
Největší změna Z UMa, P.Sobotka
Kampaň na ST Cas, P.Sobotka
Vzplanutí GK Per skončilo, P.Sobotka
Minimum V360 Cyg?,L.Brat
Dvacátý tisící odhad, L.Brat
PŘÍLOHA: Mapka ze souboru MEDÚZA II (1998) na ST Cas

OBSAH: Pozorovací kampaň na rentgenovou dvojhvězdu HZ Her (Her X-1), R. Hudec, V. Šimon
Z UMa a její sekundární změny, P.Sobotka
Další nova ve Střelci, P.Sobotka
Co nového v MEDÚZE, P.Sobotka
PŘÍLOHA: Mapka ze souboru MEDÚZA III (2000) na HZ Her a mapka AAVSO na N Sgr 99

OBSAH: Pozorujte GK Per, dochází ke vzplanutí!, P.Sobotka
Nejčastější chyby při posílání pozorování, P.Sobotka a L.Brát
R Coronae Borealis v sedmém měsíci!, P.Sobotka a L.Brát
Proč je důležité pozorovat AN Cep?, L.Brát a P.Sobotka
PŘÍLOHA: Mapky ze souboru MEDÚZA II (1998) na GK Per a AN Cep

OBSAH: Simultánní monitorování proměnných hvězd vizuálně a CCD, P.Hájek
PŘÍLOHA: Mapky souboru MEDÚZA I (1997) a II (1998) na AG Aur, WZ Cas, TZ Cep, SV UMa a R UMi

OBSAH: Úvodní slovo, P.Sobotka
Celosvětová pozorovací kampaň na QR And (=RX J0019.8+2156), V.Šimon a P.Sobotka
PŘÍLOHA: Mapka souboru MEDÚZA II (1998) na QR And

OBSAH: Proměnné hvězdy a hvězdný vývoj - díl II., L.Brát
Co to provádí R Coronae Borealis, P.Sobotka
Novinky o Betelgeuse, P.Sobotka
Mezinárodní spolupráce při výzkumu hvězd typu Mira, P.Sobotka
XX Ophiuchi - "železná hvězda", M. a P. Sobotkovi
FG Sagittae, P. a M. Sobotkovi
Výsledky měření paralax hvězd typu Mira Ceti družicí HIPPARCOS, L.Šmelcer
CCD pozorování ve Vyškově, P.Hájek
Jak zpracovávat pozorování, L.Brát
Databáze MEDÚZY, L.Brát
Druhé pozorovací soustředění skupiny MEDÚZA, L.Bát

OBSAH: Hvězdy typu R CrB a HdC, P.Sobotka
Proměnné hvězdy a hvězdný vývoj - díl I., L.Brát
Proč pozorovat V Boo?, V.Němcová
Devět nových proměnných hvězd, P.Hájek
RS Ophiuchi, P.Sobotka
CH Cyg ve vzplanutí, P.Sobotka
Průměry hvězd typu Mira, L.Šmelcer
Databáze MEDÚZY, L.Brát
Databáze srovnávacích hvězd, L.Brát
Soubory mapek, P.Sobotka
PŘÍLOHA: Okolí proměnných hvězd Tmz V01, Tmz V02, Tmz V05 a Tmz V11
Tabulka proměnných hvězd v databázi
Mapka
souboru MEDÚZA II (1998) pro hvězdu RS Oph

OBSAH: Proměnné hvězdy v našem programu (symbiotické, P.Sobotka, Mira Ceti, P.Hájek)
Případ prudkého hvězdného vývoje, L.Brát
Eta Carinae, V.Němcová
SN 1998S v NGC 3877, P.Sobotka a L.Brát
Třetí setkání členů MEDÚZY ve Vyškově, L.Brát a P.Sobotka
Databáze, L.Brát a P.Sobotka
Výzva, L.Brát
PŘÍLOHA: Světelná křivka SN 1998S a AG Dra

OBSAH: Proměnné hvězdy v našem programu (kataklyzmické), P.Hájek
Proměnná hvězda a proměnná mlhovina T Tau, L.Brát
Paralaxy hvězd typu Mira, L.Šmelcer
Fotometrie Mirid, L.Šmelcer
Pulzace omikron Ceti, L.Šmelcer
S Per - výsledky pozorovací kampaně, L.Brát
Zpráva o správě databáze, P.Sobotka a L.Brát
Jste členy B.R.N.O.?, L.Brát
PŘÍLOHA: Mapka souboru MEDÚZA II (1998) na T Tau

OBSAH: Proměnné hvězdy v našem programu (SR, L.Brát, R CrB, P.Hájek)
Alfa Orionis, L.Brát
Otázka kvality, L.Brát
Databáze MEDÚZY, L.Brát, P.Hájek
WWW stránka MEDÚZY, L.Brát
PŘÍLOHA: Mapka souboru MEDÚZA II (1998) na proměnnou hvězdu a Ori

OBSAH: Rychlé změny TY And?, L.Brát
Srovnávací hvězda 108 u Z Aur, P.Sobotka
Srovnávací hvězda 99 u SS Cyg, L.Brát a P.Sobotka
Srovnávací hvězda 102 u TV And, L.Brát a P.Sobotka
Rychlé změny u dlouhoperiodických proměnných hvězd, L.Šmelcer
T UMi - změny periody, L.Šmelcer
Nova Scorpii po dvou měsících, P.Sobotka
Proměnné hvězda V2113 Oph téměř po čtvrt století od objevu, P.Hájek
Jsou zajímavé hvězdy typu Z Cam?, P.Hájek
Soubor mapek MEDÚZA I (1997), P.Sobotka
Databáze MEDÚZY, L.Brát
Druhý sraz členů MEDÚZY ve Vyškově, V.Němcová
PŘÍLOHA: Mapka souboru MEDÚZA I (1997) na TY And

OBSAH: Databáze skupiny MEDÚZA, L.Brát
Sledujte S Per v maximu, L.Brát
Druhý sraz členů MEDÚZY, P.Sobotka a L.Brát
Nova Scorpii 1997, P.Sobotka a L.Brát
Členská základna, P.Sobotka a L.Brát
Soubor mapek MEDÚZA I (1997), P.Sobotka
PŘÍLOHA: Orientační plánek Vyškova
Mapka
souboru MEDÚZA I (1997) na S & T Per

OBSAH: ÚVOD, L.Brát a P.Sobotka
Možná proměnnost srovnávací hvězdy u SS Cyg, L.Brát
Srovnávací hvězda 10,8 u Z Aur, P.Sobotka
Soubor mapek MEDÚZA I (1997), P.Sobotka
PŘÍLOHA: mapky ze souboru MEDÚZA I (1997) pro SS Cyg a Z Aur

Kontaktní osoby projektu:

DOPORUČUJEME PRO VŠECHNY ČLENY SEKCE PPH ČAS!


TABULKA VÍTĚZŮ


Předseda Sekce: Ladislav Šmelcer, e-mail: lsmelcer@seznam.cz
Adresa: Sekce PHE ČAS, Vsetínská 941/78, 757 01 Valašské Meziříčí


V rámci projektu se u nás pozorují především vybrané červené pulzující proměnné, symbiotické a kataklyzmické proměnné, novy a supernovy a další. Pozorovací program MEDÚZY je tvořen přibližně stovkou hvězd, jež jsou opomíjené pozorovateli ve světě i robotickými přehlídkami.

Kromě vybraných proměnných v programu MEDÚZY (katalog MEKA) přijímá MEDÚZA do své databáze pozorování všech fyzických proměnných hvězd učiněných spolupracujícími pozorovateli.

MEDÚZA spravuje databázi vizuálních i CCD pozorování .

Juliánské datum a datum zaokrouhlujte na tři desetinná místa a hvězdnou velikost na dvě. Zkratku pozorovateli určíme, až nám pošle svá první pozorování. V případě, že děláte více odhadů s různými srovnávacími hvězdami najednou, napište je všechny na jeden řádek a oddělte čárkou. Do odhadu pište písmena, jejich přiřazení hvězdným velikostem naleznete na mapce MEDÚZY. Pokud si svým odhadem nejste jisti, třeba proto, že nejsou dobré pozorovací podmínky, označte ho dvojtečkou. Prosím, pošlete nám spolu s Vaším prvním pozorováním i celé jméno a adresu. Pozorování zasílejte jako přílohu v samostatném textovém souboru (ASCII).

9. Pro výběr hvězd do svého pozorovacího programu můžete použít katalog fyzických proměnných hvězd MEKA, který každoročně vydává skupina MEDÚZA. Najdete v něm katalogové i aktuální údaje o chování hvězd a bodové hodnocení, jež říká do jaké míry jsou pozorování té které konkrétní hvězdy důležitá.


V roce 2006 provedl L. Šindelář a L. Brát revizi pozorovacího programu. Provedli výzkum pokrytí světelných křivek hvězd z katalogu MEKA robotickými přehlídkami. Na základě tohoto srovnání byl vydán seznam hvězd, které již nemá nadále smysl pozorovat (neboť jsou plně pokryty přehlídkami) a které jsou i nadále pozorovatelsky zanedbány a měly by být intenzivně sledovány - vizuálně i CCD.

MEKA versus robotické přehlídky

TRESCA je akronym a znamená TRansiting ExoplanetS and CAndidates, tedy v češtině zakrývající exoplanety a kandidáti.


 

 

Kontaktní informace

předseda:
Ladislav Šmelcer
adresa: Sekce PHE ČAS, Vsetínská 941/78, 757 01 Valašské Meziříčí
e-mail: lsmelcer@astrovm.cz

Složení výboru sekce PHE ČAS:

Pokud se chcete stát členem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, stáhněte si prosím, vyplňte a odešlete přihlášku za člena Sekce:
Přihláška za člena Sekce pozorovatelů proměnných hvězd

Členství v Sekci PHE je vázáno na členství v České astronomické společnosti. Pokud nejste dosud členem ČASu, připojte i vyplněnou přihlášku za člena ČAS:
Přihláška za člena České astronomické společnosti

Kontrola údajů v databázi členů Sekce.


Pokud je některý z údajů neaktuální, můžete se zde přihlásit a editovat své údaje přímo v centrální databázi ČAS.



EXOPLANETA DATUM
VYHLÁŠENÍ, EXPIRACE
VÍTĚZ SOUTĚŽE
HAT-P-14 b (Her) 12.3.2010 / 12.9.2010 -
HAT-P-13 b (UMa) 22.7.2009 / 22.1.2010 3.1.2010, Brian Tieman
WASP-13 b (Lyn) 20.5.2009 / 20.11.2009 13.11.2009, Stan Shadick
HAT-P-12 b (CVn) 1.5.2009 / 1.11.2009 13.5.2009, Hana Kučáková
HAT-P-11 b (Cyg) 6.1.2009 / 6.7.2009 20.5.2009,
Hana Kučáková, Jaroslav Trnka
WASP-12 b (Aur) 18.12.2008 / 18.6.2009 16.1.2009, František Lomoz
HAT-P-8 b (Peg) 8.12.2008 / 8.6.2009 není
CoRoT-Exo-3 b (Aql) 8.10.2008 / 8.4.2009 není
HAT-P-10/WASP-11 b (Ari) 26.9.2008 / 26.3.2009 23.10.2008
František Lomoz, Luboš Brát
XO-4 b (Lyn) 26.8.2008 / 26.2.2009 28.9.2008 Luboš Brát
HAT-P-9 b (Aur) 26.8.2008 / 26.2.2009 14.1.2009 Luboš Brát
CoRoT-Exo-4 b (Mon) 26.8.2008 / 26.2.2009 není
WASP-10 b (Peg) 18.7.2008 / 18.1.2009 28.7.2008 Luboš Brát
WASP-14 b (Boo) 18.7.2008 / 18.1.2009 není

Perseus 3/2010

Číslo 3/2010 bylo rozesláno členům Sekce na začátku ledna 2011.

OBSAH:
- Honba za vysokými tlaky - dokážeme připravit látku, jaká je v nitru obřích planet? (P. Kulhánek)
- Jak vypadá černá díra v centru Mléčné dráhy? (P. Kulhánek)
- Absolutní parametry zákrytových dvojhvězd - BK Pegasi a ostatní dvojhvězdy typu F (J. V. Clausen, překlad L. Šmelcer)
- CCD fotometrie kontaktní dvojhvězdy pozdního typu EK Comae Berenices (S. Deb, překlad L. Šmelcer)
- Pekuliární nova V1309 Scu/nova Sco 2008 - kandidát na druhý případ V838 mon (E. Mason, překlad L. Šmelcer)
- Pozorování čtyř neobvyklých nov na observatoři v Toruni: V2362 Cyg, V2467 Cyg, V458 Vul a V2491 Cyg (E. Ragan, překlad L. Šmelcer)
- Star Chile 2010 (M. Lehký)
- Je V2491 Cyg rekurentní novou? (E. Ragan)
- Aby nezapadlo z internetu
- Uložení ostatků Tychona de Brahe v Týnském chrámu (L. Šmelcer)


Vše potřebné ...

Seznam snadno nalezitelných hvězd

Některé hvězdy se hledají lépe než jiné, což je zcela přirozená věc. Začátečníkovi zabere většinou hledání mnohem více času než samotné odhadování. Proto je jednodušší začít sledovat nejprve hvězdy, které se hledají poměrně snado - jsou totiž blízko hvězd viditelných pouhým okem. Zde je jejich seznam: TV And, TY And, WY And, Z Aur, V Boo, WZ Cas, BX Cas, PZ Cas, V365 Cas, AN Cep, TX CrB, RS Cyg, AF Cyg, BF Cyg, CH Cyg, EM Cyg, V 360 Cyg, V 1970 Cyg, KP Lyr, V491 Lyr, RX Peg, DN Peg, W Per, V411 Per, R Sct, Z UMa, SV UMa a V336 Vul.

Smysl pozorování

Úkolem amatérů je produkovat dlouhodobé (desítky let) světelné křivky proměnných hvězd. To totiž profesionální astronomové nemohou z několika důvodů - je jich málo, nemají tolik pozorovacího času a musí výsledky publikovat rychle. Jednotlivec by samozřejmě také s obtížemi dokázal sledovat všech 150 hvězd v programu MEDÚZY tak, aby sám svými body v grafu pokryl všechny světelné změny. Proto je výhodné pozorovat ve skupině, proto ostatně MEDÚZA vznikla.

Ideální je pozorovat každou jasnou noc a pokud možno co nejvíce hvězd. To ovšem záleží na možnostech každého pozorovatele. Někteří zvládají přes 1000 odhadů ročně, jiní dělají jen desítky. Nejlepší by bylo, kdyby pozorovatel sledoval několik hvězd systematicky, aby tak po vynesení pouze jeho pozorování, bylo zřejmé, jak se hvězda chová a mohla se udělat oprava o individuální odchylku jeho očí. Nicméně i každý jednotlivý odhad hvězdy z programu je velmi vítán.


Na základě dokumentu MEKA versus robotické přehlídky vypracoval v roce 2007 L. Šindelář komplexní revizi pozorovacího programu MEDÚZY a to navíc srovnáním s pokrytím hvězd z našeho programu daty AAVSO. Dokument Revize programy MEDÚZY je základním kamenem, na němž je vystavěn aktualizovaný pozorovací program MEDÚZY.

Revize programu MEDÚZY

Vyplněnou (a podepsanou) přihlášku / přihlášky zašlete na adresu:

Libor Šindelář
17.listopadu 531
Klášterec nad Ohří
431 51

Máte-li jakékoliv dotazy ohledně přihlášky, pošlete emailem dotaz na správce členské databáze.

Vysvětlivky
NAME / PLANET - označení hvězdy v katalozích exoplanet a identifikace exoplanety
Porb & EPOCH - orbitální elementy podle nichž lze počítat předpověď tranzitů (zákrytů)
RA, DE - přesné souřadnice objektu
V (mag) - hvězdná velikost mateřské hvězdy
DEPTH (mag) - hloubka tranzitu (zákrytu) v magnitudách
D (min) - trvání pozorovaného tranzitu v minutách

Několik desítek známých extrasolárních planet má v prostoru orientovanou orbitální trajektorii rovnoběžně se směrem k pozemskému pozorovateli. U těchto soustav pozoroujeme v každém cyklu (extrasolárním planetárním roce) přechod temného kotoučku planety přes disk mateřské hvězdy. Dochází k takzvaným tranzitům.



 


Perseus 2/2010

Číslo 2/2010 bylo rozesláno členům Sekce v listopadu 2010.

OBSAH:
- Zabrání elektroslabéhoření gravitačnímu kolapsu? (M. Havránek)
- Červený gravitační posuv a kvantová teorie (P. Kulhánek)
- Nový způsob hledání extrasolárních planet (D. Bren)
- Zprávy z ESO - Teorie formování planet vzhůru nohama
...vzhůru na matfyz!!! (postřehyzAUMFFUK) (P. Zasche)
- Říše hvězd 1929 (Rnc. Frant. Schuller, Ondrejov)
- Hvězda epsilon Aurigeae v roce 1929 (LDr. H. Hacar, Prostejov)
- Záhada epsilon Aurigea vyřešena! (O. Pejcha)
- Nečekaně překvapivá nova (D. Jarošová)
- Vzplanutí symbiotické proměnné hvězdy V407 Cygni (L. Brát)
- Aby nezapadlo z internetu
Publikace z našich dat


Vše potřebné ...


Pozorovací program skupiny MEDÚZA (koresponduje s katalogem MEKA 2007):

ST And		VZ Cas		DY Gem		RU Per
TU And		BX Cas		GS Gem		SY Per
TV And		EQ Cas		IK Gem		TV Per
TY And		KS Cas		PP Gem		XX Per
WY And		PZ Cas		AY Her		V402 Per
DZ And		V365 Cas  	HZ Her		V411 Per
EK And		V615 Cas  	V818 Her		V466 Per
QR And		V627 Cas		V939 Her		V500 Per
KN Aql		TZ Cep		SX Lac		FG Sge
V1330 Aql		AN Cep		CX Lac		V335 Sge
Z Aur		SY Com		RY Leo		WW Tau
RW Aur		TX CrB		AB Leo		BG Tau
SZ Aur		VV CrB		AF Leo		BL Tau
VW Aur		GY Cyg		W LMi		EP Tau
VX Aur		V441 Cyg		KP Lyr		V1060 Tau
AG Aur		V482 Cyg		V491 Lyr		SV UMa
BB Aur		V539 Cyg		SW Mon		AZ UMa
GS Aur		V927 Cyg		QR Mon		CK Vir
KT Aur		V1070 Cyg		TT Oph		V335 Vul
RR Cam		V1353 Cyg		XX Oph		V336 Vul
RV Cam		V1742 Cyg		EV Ori	
UW Cam		V1805 Cyg		FX Ori	
WZ Cam		V1964 Cyg		GT Ori	
XX Cam		V1970 Cyg		V351 Ori	
AU Cam		V1981 Cyg		V430 Ori	
TX CVn		V2037 Cyg		UW Peg	
UX CMi		AO Dra		DN Peg	
ST Cas		EQ Dra		T Per	
UY Cas		DI Gem		W Per	
VY Cas		DL Gem		Y Per	

hospodář
Ing. Radek Dřevěný
adresa: Vinohrady 57, 669 02 Znojmo
e-mail: radek.dreveny@volny.cz


PRAVIDLA SOUTĚŽE

  • Pozorování musí splňovat tato kritéria: musí pokrývat celý tranzit (od začátku poklesu až do konce vzestupu), z pozorování musí jít určit parametry střed, hloubku a délku pomocí on-line protokolu TRESCA. Pozorování se musí být učiněno do 6 měsíců od oznámení objevu.
  • Vítězí ten pozorovatel, který zašle první své pozorování do databáze TRESCA pomocí on-line protokolu.

Perseus 1/2010

Číslo 1/2010 bylo rozesláno členům Sekce v na jaře 2010.

OBSAH:
- AVCMi - zákrytová dvojhvězda s tranzitující exoplanetou (L. Brát)
- Hvězda vysává atmosféru své planety (P. Sobotka)
- W Ursae Majoris - hvězda měsíce (M. Zejda)
- První výsledky pozorování družice Kepler (L. Brát)
- Zprávy ESA
- Chybějící prvotní hvězdy mimo Galaxii nalezeny
- Exoplaneta s nehostinnou atmosférou a ledovým srdcem
- Proměnnost hvězd slunečního typu stále záhadná
- VLT pořídíl první přímé spektrum exoplanety
- Zpráva o hospodaření Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS za rok 2009 (R. Dřevěný)
- Zpráv a očinnosti Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS - dokončení (L. Brát)
- Publikace z našich dat (L. Šmelcer)
- Aby nezapadlo z internetu



Perseus 4/2009

Číslo 4/2009 bylo rozesláno členům Sekce v únoru 2010.

OBSAH:
- Tikající hvězdná časovaná bomba (J. Srba)
- AXA končí, nahrazuje ji ETD (G. Laughlin)
- Žeň objevů 2008 - stelární astronomie (J. Grygar)
- Definice exoplanet (J. Grygar)
- Výuka astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně (J. Liška)
- Zobrazení pulsací miridy chí Cyg optickým interferometrem (S. Lacour, překlad L. Šmelcer)
- Aby nezapadlo z internetových stránek
- Zpráva o činnosti 2009 (L. Brát)



Perseus 3/2009

Číslo 3/2009 bylo rozesláno členům Sekce v listopadu 2009.

OBSAH:
- Kontaktní dvojhvězdy s další složkou - hledání pomocí adaptivní optiky (překlad L. Šmelcer)
- Stelární seminář Bezovec - Bošáca (L. Šmelcer)
- Zákrytovky ve vícenásobných systémech (P. Zasche)
- Vzpomínka na Bohumila Hacara (L. Šmelcer)
- Mexiko - aneb osobní zpověď jednoho pohodlného astronoma (P. Zasche)
- Binaries - key to comprehension of the Universe (J. Hearnshaw)
- 49. ročník praktika pro pozorovatele proměnných hvězd (L. Brát)
- Juliánské datum 2 455 000 (L. Šmelcer)
- Impaktní faktory astronomických časopisů (L. Šmelcer)
- Dvojhvězdy v Brně (J. Grygar)
- Excentrické dvojhvězdy s třetí složkou (M. Wolf)
- 41. konference o výzkumu proměnných hvězd, pozvánka (L. Brát)


Užitečné odkazy


Perseus 2/2009

Číslo 2/2009 bylo rozesláno členům Sekce v napodzim 2009.

OBSAH:
- Nepřímý důkaz krátkoperiodických magnetických cyklů u hvězd typu W UMa (L. Šmelcer)
- Pozorování s Large Binocular Telescope (O. Pejcha)
- Zápis z jednání výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet
- Žně objevů a zajímavé zákrytové dvojhvězdy (J. Grygar)
- Kontaktní dvojhvězdy s další složkouhledání pomocí adaptivní optiky (překlad L. Šmelcer)


 

Perseus 1/2009

Číslo 1/2009 bylo rozesláno členům Sekce v létě 2009.

OBSAH:
- Vývoj novy Cyg 2006 (V2362 Cyg) (Překlad L. Šmelcer)
- Databáze tranzitujících planet (S. Poddaný, L. Brát, O. Pejcha)
- Setkání složek ČAS a jednání výboru Sekce
- Jak pozorovat tranzity exoplanet u obřích hvězd (L. Brát)
- Nova Vul 2007 - V458 Vul (L. Brát)
- Nova Cygni 2008b je pravděpodobně rekurentní nova (L. Brát)


Perseus 4/2008

Číslo 4/2008 bylo rozesláno členům Sekce v březnu 2009.

OBSAH:
- Zpráva o činnosti sekce v roce 2008 (L.Brát)
- Členské příspěvky do ČAS a sekce 2009 a revize databáze (R. Dřevěný)
- Objeven první temný pulsar (P. Sobotka)
- Nobelova cena na dosah (A. Šolcová, M. Křížek)
- Pekuliární nova V838 Mon (L. Šmelcer)
- Málo času na vývoj živora (P. Sobotka)


Perseus 3/2008

Číslo 3/2008 bylo rozesláno členům Sekce v prosinci 2008.

OBSAH:
- HERO: Objekty astrofyziky vysokých energií jako opticky proměnné objekty - II. část (R. Hudec, L.Brát)
- Proměnář roku 2009 - Jerzy Speil (L. Brát)
- Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (L. Brát)
- Nový výbor sekce PHE ČAS (L. Brát)
- 40. konference o výzkumu proměnných hvězd (J. Srba)
- Vznik nové cirkumstelární obálky kolem hvězdy V838 Mon (L. Šmelcer)
- Určení vzdálenosti V838 Mon z polariometrických snímků světelné ozvěny dalekohledem HST (L. Šmelcer)


Perseus 2/2008

Číslo 2/2008 bylo rozesláno členům Sekce v září 2008.

OBSAH:
- Nejsilnější erupce na EV Lac (P. Sobotka)
Vznik supernovy poprvé sledován od samého počátku (H. Moravec)
Postřehy z mezinárodní konference Bezovec - Nová Bošáca (L. Šmelcer)
Sekční pozorovatelský set - období 2007/2008 (F. Lomoz)
Objev nového typu pulzujících bílých trpaslíků (P. Hájek)
SOCIOLOGICKÁ SONDA: Jaroslav Trnka AkrečnÍ disk binárního systému W2 Sagittae (I. Havlíček)
VOLBY 2008: Kandidujte do vedení Sekce PPH ČAS (L. Brát)
HERO: Objekty astrofyziky vysokých energií jako opticky proměnné objekty - I. část (R. Hudec, L.Brát)


Perseus 1/2008

Číslo 1/2008 bylo rozesláno členům Sekce v dubnu 2008.

OBSAH:
- První polarimetrie exoplanety (P. Sobotka)
- Publikujte v pracech B.R.N.O. č. 35 (L. Brát)
- 39. konference o výzkumu proměnných hvězd (L. Brát)
- Konferencia KOLOS 2007 (P.A. Dubovský)
- Rapid apsidal motion in eccentric eclipsing binaries (P.Švaříček, M.Wolf, A.Claret, L.Kotková, L.Brát, L.Šmelcer, M.Zejda)
- SOCIOLOGICKÁ SONDA: Ladislav Šmelcer (L. Šmelcer)
- Projekt HERO odstartoval (L. Brát)
- Sekční přístrojový set opět k zapůjčení(L. Brát)
- Vzplanula nova Cygni 2008 (L. Brát)


Perseus 4/2007

Číslo 4/2007 bylo rozesláno členům Sekce v únoru 2008.

OBSAH:
- Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS v roce 2007 (L. Brát)
- Zpráva o hospodaření Sekce a výzva na úhradu členských příspěvků (R. Dřevěný)
- NOVÁ RUBRIKA: Sociologická sonda mezi pozorovateli (R. Kocián)


Perseus 3/2007

Číslo 3/2007 bylo rozesláno členům Sekce v listopadu 2007.

OBSAH:
- Pozorování tranzitu exoplanety TrES-1 (R. Kocián)
- Zákryty kataklyzmické V713 Cephei (D. Denisenko, L. Brát)
- Jak správně určovat minimum jasnosti programem AVE (L. Brát)
- The European Union Contest for Young Scientists (L. Urbančok)
- 39. Konference o výzkumu proměnných hvězd (L. Šmelcer)
- Symbiotická hvězda AG Dra opět zjasňuje (P. Sobotka)
- VYŠLO V OEJV: Two new variable stars in the field of transiting extrasolar planet Tres-1 (gsc 2652-1324) (F.J. Hambsch)


Perseus 2/2007

Číslo 2/2007 bylo rozesláno členům Sekce v říjnu 2007.

OBSAH:
- Fotometrie proměnných hvězd snadno a rychle aneb Jak na to? (P. Svoboda)
- On-line status pozorovatelny (L. Brát)
- Mikročočky z Jižní Afriky (O. Pejcha)
- Objev nových exoplanet (M. Hromadová)
- VYŠLO V OEJV: GSC 00008-00901 new discovered eclipsing binary (S. Parimucha)


Perseus 1/2007

Číslo 1/2007 bylo rozesláno členům Sekce v říjnu 2007.

OBSAH:
- Jak upéct novou proměnnou hvězdu (L. Brát)
- Server var.astro.cz (L. Brát)
- Vzniknou planety kolem umírající hvězdy? (F. Martínek)
- 47. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd (P. Sobotka)
- Sekční pozorovatelský set v Sedlčanech (L. Brát, F. Lomoz)
- Fotometria premenných hvezd v Hlohovci III. Prvé "slovenské" premenné pole BX Peg -2. část (K. Petrík, M. Chrastina, G. Szász
- Projekt "Pod společnou oblohou" pracovní setkání ve Valašském Meziříčí 5.-6. května 2007 (L. Šmelcer)
- V 838 Mon po několika letech (J. Grygar)
- VARIABLE 2007 (I. Kudzej)


Perseus 4/2006

Číslo 4/2006 bylo rozesláno členům Sekce v květnu 2007.

OBSAH:
- Umírající hvězda chrlí plyn a prach (P.Sobotka)
- Nové pohledy na YY Her (L.Šmelcer)
- České proměnné s novým definitivním označením (O.Pejcha)
- Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS za rok 2006 (L.Brát)
- Členské příspěvky na rok 2007 (R.Dřevěný)
- Fotometria premenných hviezd v Hlohovci III, Prvé "slovenské" premenné v poli BX Peg - 1. část článku (K. Petrík a kol.)
rubrika VYŠLO V OEJV
- New and confirmed delta Scuti variables found in the NSVS and ASAS-3 databases (S.Otero)


PŘÍJEM ČLÁNKŮ

Vaše příspěvky můžete posílat na adresu výkonného redaktora L.Šmelcera lsmelcer@astrovm.cz.

Vždy je prosím zasílejte v nějakém snadno přenositelném formátu - např. ANSI, MS Word, apod. a obrázky musí být přiloženy zvlášť.
Každý článek by měl být vybaven krátkým abstraktem v češtině a nejlépe i v angličtině. U odborných článků musí být uvedena použitá literatura, reference.


ETD - Exoplanet Transit Database


Observers community | How to contribute to ETD | Model-fit your data | Transit predictions |
KEPLER Transit predictions | KEPLER Candidates


COROT is spacecraft operated by international collaboration of CNES, ESA, Austria, Belgium, Germany, Brazil and Spain. COROT stands for 'Convection, Rotation and planetary Transits'. To accomplish the scientific objectives COROT is monitoring about 120 000 stars with its 30-centimetre telescope. For more details about the COROT satellite, see www.esa.int

IMPORTANT NOTE: The list bellow contains 12 CoRoT candidates ready to follow-up / confirmation observation. The list was prepared in cooperation with Dr. Jörg Weingrill, Space Research Institute, Austrian Academy of Sciences (see more).

Six objects presented in the list are better known orbital and geometric parameters. Their observation can be submitted to ETD in common way (LRc01_E2_5801, LRc01_E2_3345, LRc01_E1_4780, LRc01_E2_4295, LRc01_E1_1632, LRc01_E2_4390). Observations of the rest of objects should be send to J. Weingrill.

Two candidates were catched only once in transit, so the period remains unknown (LRc01_E1_0715, LRc01_E2_0934). These two objects should be observed permanently, without any prediction.

CoRoT Transit predictions: http://var2.astro.cz/ETD/CoRoTpredictions.php