Known transiters: |
Novinky ze světa proměnných hvězd a Sekce PHE ČASPozorovací projektyKatalog BRKAVyhledávací mapkyPozorovací trenažérTRENAŽÉR - závěrTRENAŽÉR - závěrOdeslání minima jasnosti "do B.R.N.O." Zásady pro vkládáníPokud se Vám nepodaří načíst křivku ve fitovátku, máte zřejmě nevhodně pojmenovaný soubor. Problémy bývají s použitím speciálních znaků (podtržítka, háčky, čárky, mezery a čísla). Obvykle stačí přejmenovat. Jakékoliv problémy s vkládáním minim pište na adresu nadseni.promenari@astronomie.cz Seznam minim zákrytových dvojhvězdRegistrace pozorovatelePoslat heslo e-mailemProjekt MEDÚZA - fyzické proměnné hvězdyZačínajícím pozorovatelůmPozorovací programPozorovací kampaně & hvězdy doporučené k pozorováníVyhledávací mapky MEDÚZASoftware pro projekt MEDÚZASoftware pro projekt B.R.N.O.Sekce DOWNLOADČasopis e-PerseusElektronický časopis e-Perseus je obdobou našeho sekčního zpravodaje Perseus. Naleznete zde články o proměnných hvězdách, jejich pozorování a výzkumu i zprávy o dění v naší Sekci PHE. Časopis e-Perseus
Světelné křivky a data z databáze MEDÚZAUPLOAD dat do databáze MEDÚZYNová data v databázi MEDÚZYVítejte na stránkách projektu HERO O sekci PHE ČASVýbor Sekce PHEAkce pořádané či podporované Sekcí PHEProběhlé akceAkce pořádané či podporované Sekcí PPHčasopis PerseusPozorovatelská kuchařkaKaždý začátek je těžký, ale nemusí být, pokud Vám někdo podá pomocnou ruku. Proto vznikla tato stránka, kde najdete základní informace týkající se pozorování fyzických proměnných hvězd. Jak odhadovat fyzické proměnné hvězdy? Pokusím se to vysvětlit co nejstručněji. Vše je popisováno pomocí okolí proměnné hvězdy AG Dra a srovnávacích hvězd A, B, C, D, E, F, G, H a I. Mapka MEDÚZY je přiložena - při čtení textu se na ni dívejte. Zkratky v textu: V - proměnná hvězda, SH - srovnávací hvězda, SHY - srovnávací hvězdy. Všechny mapky MEDÚZY předpokládají základní znalosti spojnic a poloh souhvězdí na obloze. Pokud je pozorovatel nemá, stačí mu k doplnění jen malý atlas oblohy. 1. Podle mapky nalezneme okolí V. Při hledání využíváme své představivosti a znalosti různých geometrických útvarů. Postupujeme od jasných hvězd viditelných okem pomocí různých vymyšlených trojúhelníků, n-úhelníků a jiných útvarů ke hvězdám slabším, dokud nedospějeme k V. Konkrétně AG Dra: nalezneme v dalekohledu hvězdu gama UMi a protáhneme spojnici beta UMi - gama UMi asi jeden a půlkrát vlevo šikmo dolů směrem k obdélníčku ohraničujícímu velikost druhého stupně mapky. Tam bychom měli narazit na trojúhelníček, který je zvětšený na druhém stupni mapky. Pozor! V případě AG Dra jsou v její blízkosti takové trojúhelníčky dva. Ten druhý je vlevo šikmo nahoře od prvního. Ujistíme se, že jsme skutečně našli ten správný porovnáváním vzájemných poloh a jasností hvězd v poli s mapkou. Nejednou se stalo, že pozorovatelovy odhady nesouhlasily s pozorováním jiných lidí a pak zjistil, že odhadoval něco úplně jiného... 2. Ocitli jsme se na druhém stupni mapky, kde jsou již označeny SHY a také V. Přejedeme zrakem nebo dalekohledem trochu dolů. Zde by měl vynikat čtyřúhelník složený ze SHY E, F, V a hvězdy ležící mezi A a V. Pokud se nám to povede, zidentifikujeme V na obloze s V na mapce. 3. Zvolíme libovolnou SH v blízkém okolí (třeba G) a porovnáme její jasnost s jasností V. 4. Zjistíme-li, že je SH slabší než V, porovnáme jasnost V s nejblíže jasnější SH tzn. F (abeceda odpovídá klesající jasnosti). F se zdá stále slabší než V, ale již trochu méně než předtím G. Pokračujeme tedy stejným postupem dále. Nalezneme E a porovnáme ji s V. Teď to vypadá, že E je jasnější než V. Dospěli jsme tedy k závěru, že jasnost V leží někde mezi jasnostmi E a F. 5. Nyní musíme zjistit v jakém poměru jsou jasnosti těchto tří hvězd. K tomu slouží číselná stupnice, která má svůj počátek na hodnotě 0 a konec na hodnotě, kterou si určuje sám pozorovatel a je závislá zejména na jeho zkušenostech. 0 znamená, že dvě hvězdy jsou stejně jasné. Číslo 10 znamená, že rozdíl mezi nimi je asi jako mezi kaprem a velrybou (zkrátka hrozně moc velký). To se může stát v případě, kdy je mezi SHY rozdíl třeba 1,1 mag (W Cyg) a žádné jiné v okolí nejsou. Pak nebývá výjimkou odhad B6V7D (C je pro některé dalekohledy příliš daleko). 6. Malá odbočka: Jak mohou vypadat jednotlivé odhady a co znamenají: E0V7F - V je stejně jasná jako E, Mezi E a F měl pozorovatel 7 odhadních stupňů z čehož vyplývá, že mezi E a F je poměrně velký rozdíl, typuji tak 0,5 mag. Při pohledu na údaj o SHY je vidět, že rozdíl mezi E a F je 0,4 mag. Jedná se tedy o zkušeného pozorovatele. E1V1F - Jasnost V leží přesně mezi E a F. Mezi E a F viděl pozorovatel 2 odhadní stupně, což je dost málo. Je to tedy začátečník a jeho pozorování jsou nepřesná, protože je schopen rozlišit jen nápadné rozdíly jasností. E2V - hvězda je slabší než V o nezjistitelnou hodnotu, ale nebude to asi moc tak 0,1 až 0,2 mag. Nicméně odhad je značně nejistý, protože pozorovatel slabší SH neviděl. Nepoužil tedy vhodný přístroj. Někdy je ovšem i takovýto odhad důležitý nejsou-li v daném období jiná pozorování. 7. A nyní se
dostáváme konečně k tomu, proč jsme vůbec lezli ven do
tmavé noci. Musíme pokud možno co nejpřesněji zjistit
hvězdnou velikost V. Protože je mezi hvězdami E a F poměrně
velký rozdíl, musíme použít větší počet odhadních
stupňů. Upozornění! Nikdy se nedíváme přímo do hvězdy,
ale trochu vedle a to na všechny hvězdy stejně. Světlo ze
všech hvězd musí dopadat na stejně citlivé místo na oční
sítnici. Sledujeme-li E, díváme se tak 2 mm (na obloze
pochopitelně žádné milimetry nejsou, je třeba, aby si
pozorovatel sám zvolit pro něj nejvhodnější vzdálenost)
třeba vlevo šikmo nahoru. Pak přejedeme zrakem na V a díváme
se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Poté přejedeme zrakem na F a
díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Při tomto
přejíždění mezi třemi hvězdami se snažíme číselně
vystihnout vzájemné poměry jejich jasností. Na první pohled
se nám může zdát, že V je svou jasností blíže k E než k
F. Tomu by mohl odpovídal některý z následujících odhadů:
E1V2F, E1V3F, E1V4F, E2V4F, E2V5F nebo E3V5F. Větší čísla
nepoužijeme, protože mezi E a F zase tak velký rozdíl není.
Který odhad nakonec pozorovatel zvolí, závisí pouze na jeho
zkušenostech tzn. jak malé rozdíly jasnosti je schopen
rozpoznat. Zkušený pozorovatel odhadne E2V5F a méně zkušený
E1V3F. Zapíšeme si ještě čas s přesností na minutu a celý
postup od bodu 1. opakujeme pro jinou hvězdu.
Každou proměnnou hvězdu tedy odhadujeme jen jednou za noc,
protože se v drtivé většině případů nemění tak rychle, abychom
změny okem dokázali zaregistrovat. 8. Nyní
(lépe až druhý den po posilujícím spánku) si spočítáme
výslednou hvězdnou velikost. K tomu slouží následující
vzorec, který matematicky založení pozorovatelé znají jako
vztah pro výpočet lineární interpolace V=(Y-X)/(p+q)*p+X, kde
X je jasnost jasnější SH v našem případě E (naleznete ji v
tabulce na mapce), Y je jasnost slabší SH v našem případě
F, p je první část poměru (tedy to číslo mezi E a V), q je
poměr mezi V a F. Nyní dosadíme: V = (9,4-9,0) / (2+5) * 2 +
9,0 = 9,11 mag. Méně zkušený pozorovatel s odhadem E1V3F
dostane následující výsledek: V = (9,4-9,0) / (1+3) * 1 + 9,0
= 9,10 mag. V tomto případě se oba pozorovatelé téměř
shodli. Na všechny
dotazy rád odpoví Petr Sobotka (sobotka@astro.cz) Tyto zásady jsou
vysvětlovány v okolíčku fiktivní hvězdy (nazvěme ji třeba
VO Cas) se srovnávacími hvězdami A, B a C. 1. Vždy
proměnnou hvězdu odhadujte s nejblíže (svou jasností, nikoli
polohou) jasnější a nejblíže slabší srovnávací hvězdou.
Toto pravidlo můžete porušit v případě, že se srovnávací
hvězda B nevejde do zorného pole dalekohledu nebo je příliš
daleko. V takovém případě ji vynecháte a uděláte odhad
mezi A a C. 2. Zdá-li se
Vám, že srovnávací hvězda B je jasnější než srovnávací
hvězda A, pak ji vynechte a odhadujte mezi A a C. Při
zasílání pozorování nám tuto skutečnost sdělte. 3.
Srovnávací hvězdy označené na mapce jako NSV při
odhadování nepoužívejte. Tyto hvězdy jsou na mapkách AAVSO
označeny jako srovnávací omylem nebo se tehdy ještě
nevědělo, že jsou podezřelé z proměnnosti. 4. Zdá-li se
Vám proměnná hvězda slabší než nejslabší srovnávací
hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou, i když
nepříliš přesnou metodou. Ta spočívá v tom, že budete
odhadovat jasnost nejslabší srovnávací hvězdy a jako
srovnávací hvězdy si zvolíte nejblíže jasnější
srovnávací hvězdu a proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat
takto: K5L2V. Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto
V= ((L-K)/5)*2+L, kde K, L jsou hvězdné velikosti
příslušných srovnávacích hvězd v magnitudách. 5. Jestliže
proměnnou hvězdu nevidíme, má někdy význam dělat odhad
tzv. "slabší než". Spočívá v tom, že si do
pozorovacího deníku zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou
jste ještě viděli; tedy nejslabší srovnávací hvězdu ze
všech srovnávacích hvězd, kterou jste schopni spatřit. V
grafu taková pozorování značíme trojúhelníčkem Ń.
Praktický význam mají podobné odhady jen u hvězd typu UG. 6. V žádném
případě neberte ohled na údaje na mapce. Hvězdy se chovají
nepředvídatelně. Vždy zapisujte jen to, co vidíte. Když se
Vám bude zdát, že se nějaká hvězda chová podivně,
neprodleně nám o tom dejte vědět. 7. Pro
zvýšení přesnosti pozorování lze proměnnou hvězdu
porovnávat postupně s více hvězdami najednou. Výpočet je
ovšem pracnější. Je jen na Vašem zvážení, zda budete
takto postupovat nebo budete dělat odhad jen jeden a rychle
přejdete k další proměnné hvězdě, abyste získali další
cenné výsledky. Praxe říká, že jeden odhad (např. A3V2B)
stačí. 8. Všechna
pozorování nám zasílejte on-line přímo do databáze MEDÚZY přes náš webový formulář. Formát v jakém přijímáme
pozorování je následující: Juliánské datum a datum
zaokrouhlujte na tři desetinná místa a hvězdnou velikost na
dvě. Zkratku pozorovateli určíme, až nám pošle svá první
pozorování. V případě, že děláte více odhadů s
různými srovnávacími hvězdami najednou, napište je všechny
na jeden řádek a oddělte čárkou. Do odhadu pište písmena,
jejich přiřazení hvězdným velikostem naleznete na mapce
MEDÚZY. Pokud si svým odhadem nejste jisti, třeba proto, že
nejsou dobré pozorovací podmínky, označte ho dvojtečkou.
Prosím, pošlete nám spolu s Vaším prvním pozorováním i
celé jméno a adresu. 9. Pro výběr
hvězd do svého pozorovacího programu můžete použít katalog
fyzických proměnných hvězd MEKA, který vydává skupina MEDÚZA.
Najdete v něm katalogové i aktuální údaje o chování hvězd
a bodové hodnocení, jež říká do jaké míry jsou
pozorování té které konkrétní hvězdy důležitá. Seznam snadno
nalezitelných hvězd Některé hvězdy se hledají
lépe než jiné, což je zcela přirozená věc.
Začátečníkovi zabere většinou hledání mnohem více času
než samotné odhadování. Proto je jednodušší začít
sledovat nejprve hvězdy, které se hledají poměrně snado -
jsou totiž blízko hvězd viditelných pouhým okem. Zde je
jejich seznam: TV And, TY And, WY And, Z Aur, V Boo, WZ
Cas, BX Cas, PZ Cas, V365 Cas, AN Cep, TX CrB, RS Cyg, AF Cyg, BF
Cyg, CH Cyg, EM Cyg, V360 Cyg, V1970 Cyg, KP Lyr, V491 Lyr, RX
Peg, DN Peg, W Per, V411 Per, R Sct, Z UMa, SV UMa a V336 Vul. Úkolem amatérů je produkovat
dlouhodobé (desítky let) světelné křivky proměnných
hvězd. To totiž profesionální astronomové nemohou z
několika důvodů - je jich málo, nemají tolik pozorovacího
času a musí výsledky publikovat rychle. Jednotlivec by
samozřejmě také s obtížemi dokázal sledovat všech 150
hvězd v programu MEDÚZY tak, aby sám svými body v grafu
pokryl všechny světelné změny. Proto je výhodné pozorovat
ve skupině, proto ostatně MEDÚZA vznikla. Ideální je pozorovat každou
jasnou noc a pokud možno co nejvíce hvězd. To ovšem záleží
na možnostech každého pozorovatele. Někteří zvládají
přes 1000 odhadů ročně, jiní dělají jen desítky.
Nejlepší by bylo, kdyby pozorovatel sledoval několik hvězd
systematicky, aby tak po vynesení pouze jeho pozorování, bylo
zřejmé, jak se hvězda chová a mohla se udělat oprava o
individuální odchylku jeho očí. Nicméně i každý
jednotlivý odhad hvězdy z programu je velmi vítán. 1) Úvod Pokud se o někom řekne,
že vizuálně pozoruje proměnné hvězdy, znamená
to, že se dotyčný dívá na oblohu - může jen očima
nebo si pomáhá dalekohledem - a porovnává, jak jasná se
mu jeví proměnná hvězda vzhledem k okolním hvězdám (s
konstantní jasností). Zda je slabší, stejně jasná nebo
jasnější než určitá srovnávací hvězda. Výstupem
této činnosti je tzv. vizuální odhad, ze
kterého lze vypočítat (viz. dále) hvězdnou velikost
proměnné v magnitudách. A jak pořídit takový
odhad jasnosti si ukážeme právě zde. [nahoru] To, jak jasná se jeví
vizuálnímu pozorovateli proměnná hvězda vzhledem ke
srovnávací hvězdě, popisuje tzv. odhadní stupeň. Podle
toho, jak velký je tento rozdíl, používáme odhadní
stupně 0, 1, 2, 3 a 4. To, který odhadní stupeň
pozorovatel použije, závisí pouze na něm a určuje ho
doslova "od oka". Zde jsou definice, které
pomáhají pozorovateli určit odhadní stupeň. Hvězda A se
jeví stejně slabá jako hvězda B nebo
se chvílemi zdá střídavě nepatrně slabší
a nepatrně jasnější než hvězda B. Při bedlivém
pozorování se hvězda A jeví častěji
jasnější než stejně jasná jako hvězda B,
jen vyjímečně se jeví hvězda B
jasnější než hvězda A. Hvězda A se
jeví takřka vždy o málo jasnější než
hvězda B. Jen zřídka se zdá, že se
jejich slabosti rovnají. Hvězda A se
na první pohled jeví jasnější než hvězda B. Hvězda A
je výrazně jasnější než hvězda B. Zkušenější
pozorovatelé používají více odhadních stupňů. Dovedou
rozlišit menší rozdíly jasností a zmenší si tedy
velikost odhadního stupně - třeba na polovinu. V jejich
denících můžete nalézt i odhady typu A9V2B. [nahoru
] Abychom mohli přesně
stanovit, jakou hvězdnou velikost má proměnná hvězda v
daném časovém okamžiku, musíme srovnat jasnost
proměnné se dvěmi srovnávacími hvězdami - s
jednou jasnější a s jednou slabší než je proměnná.
Označíme-li si symbolicky proměnnou hvězdu V,
a jasnější srovnávací hvězdu A a
slabší B, může vypadat odhad jasnosti
třeba takto: A
4 V 2 B To znamená, že
srovnávací hvězda A je mnohem jasnější než proměnná,
která je středně jasnější než srovnávací hvězda B.
Jasnější srovnávací hvězda se píše vždy doleva od
proměnné a slabší doprava. To, kolik činí rozdíl
jasností mezi danými hvězdami, tedy kolik je mezi nimi
odhadních stupňů, se píše mezi symboly hvězd. Například si ukažme
situaci na obrázku 1. Srovnávací hvězda A je očividně
jasnější než proměnná hvězda a srovnávací hvězda B
je slabší než proměnná hvězda. Odhad by v tomto případě
zněl asi A3V4B. Ještě nesmíme zapomenout
zaznamenat si čas, kdy jsme pozorovali - např 19:14 UT
(světový čas). Na tomto místě by bylo
dobré se také zmínit o další metodě, jak určit
relativní slabost proměnné hvězdy vůči srovnávacím
hvězdám. Ve výše uvedených odstavcích je popsána takzvaná
Argenlanderova metoda vizuálního odhadování.
V tabulce 1 jsou popsány definice odhadních, takzvaných Argenlanderových
stupňů 0 až 4, čili je zde popsán
jakýsi absolutní vjem lidského oka. V praxi se však
ukazuje, že lidské oko (respektive mozek) lépe dokáže
rozpoznat poměr jasností než jejich rozdíl. Proto se na
každý odhad můžete dívat jako na záznam poměru
jasností a ne rozdílů a rovněž ho tak můžete
pořídit. Situace na obrázku 1 lze rovněž popsat
následujícím způsobem. Jestliže
"vzdálenost" mezi A a V je 3, jaká potom je
"vzdálenost" mezi V a B? Pokud se nám bude zdát
větší, musí to logicky být číslo větší než 3, tedy
4. Pokud se pozorovateli bude rozdíl mezi V a B jevit
menší než rozdíl mezi A a V, musí být odhadní stupeň
menší než 3. Nejideálnější se
ukazuje být kombinace obou metod. Nejprve tedy určíme
počet odhadních stupňů mezi proměnnou hvězdou a jednou
srovnávací hvězdou a potom se až snažíme dotvořit
odhad metodou poměrů. [nahoru
] Nyní se dostáváme ke
klíčové otázce. Provedeme-li odhad jasnosti mezi
srovnávacími hvězdami A a B, a napíšeme odhad ve tvaru:
A3V4B, jaká bude výsledná hvězdná velikost
proměnné? K tomu, abychom mohli
určit hvězdnou velikost proměnné hvězdy, potřebujeme
znát hodnoty hvězdných velikostí srovnávacích hvězd v
magnitudách. Výpočet se provádí
podle vztahu pro lineární interpolaci. Pro obecný
odhad XpVqY vypadá vzorec takto: kde V je jasnost proměnné
hvězdy v magnitudách, Y je hvězdná velikost slabší
srovnávací hvězdy, X je stejný údaj pro jasnější
srovnávací hvězdu, p je počet odhadních stupňů mezi
jasnější srovnávačkou a proměnnou a q je stejný údaj
pro slabší srovnávací hvězdu. Pro odhad A3V4B a hodnoty
například A = 2,0 mag, B = 2,7 mag bude výsledná
hvězdná velikost proměnné 2,3 mag. Je přitom jasné, že
je-li p nebo q rovno nule, bude výsledná hvězdná velikost
proměnné rovna přesně hvězdné velikosti srovnávací
hvězdě, neboť se nám na obloze zdají stejně jasné. Odhadujeme-li s více
srovnávacími hvězdami než se dvěmi, vypočítáme
nejprve jednotlivé odhady a výsledná hvězdná velikost
proměnné bude rovna aritmetickému průměru všech
dílčích hodnot. [nahoru
] Okamžik, kdy jsme
pozorováním určili jasnost objektu vizuálním odhadem, je
stejně důležitý údaj, jako hvězdná velikost proměnné
samotná. Lze jej zaokrouhlovat v závislosti na typu
pozorované proměnné hvězdy. Je jasné, že při
pozorování hvězdy typu Mira či SR můžeme okamžik
odhadu uvést s přesností na hodinu, někdy i menší.
Periody světelných změn dosahují u takových hvězd mnoha
stovek dnů a ve světelné křivce nehraje hodina sem,
hodina tam, žádnou roli. Přesto se vyplatí zaznamenávat
si čas s přesností na minutu. Při náhodné přítomnosti
rychlých (sekundárních) změn jasnosti může nepřesně
zapsaný okamžik odhadu způsobit chybu i několika desetin
magnitudy. U hvězd typů RV Tau či
delta Cep apod. je nezbytné udávat čas s přesností na
desítky minut. Periody světelných změn jsou řádově
desítky dní, ale mohou se vyskytnout i rychleji se
měnící hvězdy. Potom platí pravidlo uvedené již
výše. U zákrytových dvojhvězd,
hvězd typu RR Lyr či delta Sct je již nutnost udávat
okamžiky pořízení odhadu s přesností na minutu, neboť
změny jasnosti mohou být zřetelné i po několika
minutách. Při konečném zpracování je potom nutné
provádět heliocentrickou korekci (ta dosahuje až +/- 8,3
minuty). Čas
odhadu se vždy uvádí ve světovém čase - UT. Korekce na
UT se ve střední Evropě provádí odečtením 1 hodiny od
SEČ (středoevropský čas), respektive 2 hodin od SELČ
(středoevropský letní čas). Například 23:05 (SELČ) =
22:05 (SEČ) = 21:05 (UT). Nyní máme časový údaj
odhadu ve tvaru HH:MM (sekundy není nutné udávat) -
například 21:05 (UT). K dalšímu zpracování, jako je
například konstrukce světelných křivek, je výhodné
pracovat se záznamem času ve tvaru zlomku dne. Pozorovali
jsme například v noci 7./8. dne v měsíci, přepočítáme
21:05 (UT) na 7,878 (UT). Číslo před desetinou čárkou je
pořadové číslo dne v měsíci a desetinná místa
dostaneme následujícím způsobem: Při posílání
pozorování do databáze (ať už
MEDÚZY
, či jiné organizace) je nutné udávat
ještě okamžik odhadu v Juliánském datování - JD.
Převod dnů se provádí například pomocí ročenky, kde
je pro každý den v příslušném roce uvedeno i JD (v
tabulce slunečních východů a západů). Převod hodiny se
provádí jednoduše odečtením 0,5 dne. Je to z toho
důvodu, že nový "Juliánský" den začíná v
pravé poledne a ne o půlnoci, jako v našem kalendáři.
Takže pokud jsme pozorovali v noci 7./8.8.1998 a odhad byl
proveden ve 21:05 (UT), bude občanské datum 1998-08-07,878
(UT) a Juliánské datum 2451033,378. [nahoru
]
6) Specifika pozorování (a
jeho zpracovávání) zákrytových dvojhvězd Při pozorování
zákrytových dvojhvězd, které organizuje
B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných
hvězd ČAS,
většinou narážíme na fakt, že neznáme hvězdné
velikosti srovnávacích hvězd a nemůžeme tedy vypočítat
hvězdnou velikost proměnné. Naštěstí nás u hvězd
tohoto typu zajímá pouze okamžik minima jasnosti a
absolutní změny jasnosti zjišťovat nemusíme. Pomáháme
si tedy následujícím způsobem. A) Během
noci napozorujeme řadu odhadů (minimálně 9), které
pokrývají časový úsek, v němž mělo dojít k poklesu
jasnosti. Odhady provádíme nepravidelně v časových
odstupech od 10 minut do 60 minut (záleží na délce
minima). Zapisujeme vždy čas (v UT
) a
odhad
ve tvaru XpVqY. B) Protože
neznáme hvězdné velikosti srovnávacích hvězd, určíme
si relativní škálu slabostí. C) Vypočítáme
si hodnoty slabostí proměnné hvězdy pro všechny odhady.
To provedeme přesně podle návodu popsaného
výše
, jen místo hvězdných velikostí
srovnávacích hvězd dosazujeme zjištěné slabosti. D) Abychom
zjistili přesný okamžik minima jasnosti, musíme si
sestrojit světelnou křivku. Vyneseme si tedy graf na
milimetrový papír, kde na ose x bude čas (v UT) a
na ose y budou vypočítané relativní slabosti
proměnné. Světelné křivky všech proměnných hvězd se
kreslí tak, že hodnoty na ose y s rostoucí
vzdáleností od osy x klesají. E) Máme-li
sestrojenou světelnou křivku (měla by mít tvar
symetrického minima), zvýrazníme na časové ose
libovolný okamžik t1.
Překreslíme osu x a všechny body (prázdnými
kolečky) na pauzovací papír. Bod t1 zde
označíme jako t2. Pauzovací
papír převrátíme a přiložíme na původní graf.
Překryjeme osy x na pouzovacím papíře a na
podkladu. Posunujeme vzájemně oba papíry po ose x do
té doby, než se minima nejlépe kryjí. Nyní zaznamenáme
novou polohu časového okamžiku t2
na milimetrový papír. Tak dostaneme bod t3.
Součet časů t1 a t3
a vydělíme 2 a máme okamžik minima
(UT). F) Závěrečný
krok představuje vyplnění PROTOKOLU o pozorování. POZN.) Body
B) až F) mohou být nahrazeny použitím speciálního
softwaru - PROTOKOLY (autor Ing. David Motl).
[nahoru
] Při vizuálním
pozorování se lze dopustit mnoha chyb, které mohou zcela
znehodnotit vynaložené úsilí. Některým chybám však
lze předejít, bude-li o nich pozorovatel vědět a bude-li
pozorovat pečlivě. Velmi častou chybou
začínajících pozorovatelů je porovnávání
proměnné a srovnávací hvězdy, přičemž pozorovatel
nepřejíždí pohledem od jedné ke
druhé, ale dívá se třeba mezi obě hvězdy. V
takovém případě dopadá světlo od každé hvězdy na
jiné místo sítnice, které je jinak citlivé. Tímto
způsobem mohou vzniknout chyby až 0,5 manitudy. Je
nutné pozorovat obě srovnávané hvězdy pod stejným
úhlem! Špatný výběr
srovnávacích hvězd. Někteří začínající
pozorovatelé si myslí, že když si mají vybrat
"nejbližší" srovnávací hvězdy, znamená
to nejbližší úhlově. To je samozřejmě mýlka.
Mluví-li se o nejbližších srovnávacích hvězdách,
myslí se tím používání srovnávacích hvězd,
které jsou jasnostně nejbližší. V praxi to
znamená, že pokud jsou na mapce srovnávací hvězdy
A,B,C,D,E,F a G, je nejlépe používat vždy
následující srovnávací hvězdu a nepřeskakovat.
Nachází-li se proměnná jasnostně mezi C a D, je
nutné používat právě tyto nejbližší srovnávací
hvězdy a nedělat odhad mezi A a F. Tím neuvěřitelně
narůstá chyba. Dalším kamenem úrazu
při odhadování bývá špatná volba
pozorovacího přístroje. Mnohem hůře se
odhadují velmi jasné hvězdy, než slabé body.
Samozřejmě, když tu slaboučkou hvězdičku téměř
nevidíme, roste chyba také. V následující tabulce
uvádíme vhodné přístroje pro příslušné rozsahy
jasností hvězd. Je také důležité, aby
srovnávací a proměnná hvězda byly v okamžiku
odhadování stejně daleko od středu zorného
pole, respektive od jeho okraje. Tím se
odstraní vliv zeslabování světla u okraje zorného
pole. Při pozorování
zákrytových dvojhvězd se rovněž často stává, že
pozorovatel nejprve udělá odhad mezi A a B,
potom mezi A a C a nakonec se opět
vrátí k prvnímu schématu. Takové pozorování
později nelze zpracovat způsobem popsaným v kapitole
6)! Vždy odhadujte mezi stejnými hvězdami (u
zákrytových dvojhvězd). Pokud už jednou přeskočíte
nějakou srovnávací hvězdu, nevracejte se k ní a v
dané noci už ji nepoužívejte. Subjektivní
ovlivnění. Pozorovatelé zákrytových
dvojhvězd bývají často ovlivněni faktem, že vědí,
jak se bude proměnná hvězda chovat a podvědomě se
snaží "upravovat" a "opravovat" to
co vidí na to, co by měli vidět. To je ovšem
zásadní chyba, protože takové pozorování má
mizivou hodnotu a často bývá špatné. Pokoušejte se
zapomínat předcházející odhady a rovněž i
přibližný okamžik, kdy má mít hvězda minimum.
Mohlo by se vám stát, že narazíte na proměnnou
hvězdu, která změnila periodu a předpověď je tedy
zcela špatná. Vždy si zapisujte pouze to co skutečně
vidíte a ne to, co by jste měli vidět. Zdá-li se Vám proměnná
hvězda slabší než nejslabší srovnávací
hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou,
i když nepříliš přesnou, metodou. Ta spočívá v
podstatě v tom, že budete odhadovat jasnost nejslabší
srovnávací hvězdy a jako srovnávací hvězdy si
zvolíte nejbližší jasnější srovnávací hvězdy a
proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat takto: K5L2V.
Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto V=
((L-K)/5)*2+L. U některých hvězd má
význam dělat odhad tzv. "slabší než".
To znamená, že proměnnou hvězdu nevidíte a do
deníku si zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou
jste ještě viděli, tedy nejslabší srovnávací
hvězdu ze všech srovnávacích hvězd, kterou jste
schopni spatřit. Ve světelné křivce se to značí
trojúhelníčkem. Takovýto odhad má praktický význam
jen u hvězd typu UG. [nahoru
] 8) Jak a kam
posílat pozorování Pozorování proměnných hvězd v České republice organizuje
Sekce pozorovatelů
proměnných hvězd ČAS. Zákrytovými dvojhvězdami se zabývá projekt B.R.N.O.
a fyzickými proměnnými hvězdami projekt MEDÚZA. Zákrytové dvojhvězdy: Ke zpracování
pozorování zákrytových dvohvězd můžete využít
speciální software - PROTOKOLY. Výstupem z tohoto programu je přímo
pozorovací protokol, který můžete posílat do B.R.N.O. na tuto adresu: Bc. Luboš Brát(brat@pod.snezkou.cz) Fyzické proměnné hvězdy: Všechna pozorování jsou
shromažďována ve stejném formátu: Pozorování si můžete zpracovat ve speciálním software, který Vám velmi usnadní práci - MedDat (autor M.Haltuf) - viz sekce DOWNLOAD těchto stránek. Výstup z tohoto programu potom můžete on-line nahrát do databáze MEDÚZY přes náš webový formulář. Svá pozorování pak uvidíte ihned v došlých pozorováních a světelných křivkách MEDÚZY! [nahoru
] LITERATURA 1. M.Zejda a kol.,
Pozorování proměnných hvězd I, Brno 1994 Sepsal: L.Brát Jaké typy hvězd se u nás pozorují? * Program B.R.N.O. - zákrytové dvojhvězdy Tento seznam zobrazuje objekty, převážně zákrytové dvojhvězdy, které do serveru vložili samotní uživatelé / pozorovatelé. U každého objektu je možné zvolit, zda se má zobrazovat v předpovědích minim. Pokud chcete vložit nový objekt, musíte být přihlášen do serveru var.astro.cz > Zobrazit seznam Sekce proměnných hvězd a exoplanet JEDNACÍ A ORGANIZAČNÍ ŘÁD
Jednací a organizační řád Sekce PHE ČAS (platný od 12.11.2011)
Je možné vypisovat statistiky - pro určité období a zároveň objekt(y) a pozorovatele. Nebo jen pro některé kritéria. V této tabulce naleznete předpovědi okamžiků tranzitů pro všechny známé tranzitující exoplanety. Vyhledávací mapka RSS stránku (či jinak RSS feed) s články z časopisu e-Perseus a s novinkami z var.astro.cz si můžete vložit do Vašeho informačního kanálu nebo do www stránky obvyklým způsobem.
RSS s novinkami: http://var2.astro.cz/rss_news.php I v RSS můžete novinky filtrovat podle projektů (BRNO, MEDUZA, TRESCA, HERO) nebo klíčových slov WWW, AKCE "O-C" znamená "Observed minus Calculated diagram" a znázorňuje závislost EPOCHA (na ose x) a O-C (na ose Y). Při pozorování zakrytových dvojhvězd se většinou pozoruje minimum jasnosi (když jedna složka dvojhvězdy zastíní
druhou složku, tak celkový jas soustavy poklesne, protože pozorovatel v tu chvíli vidí jen jednu hvězdu místo dvou).
Světelná křivka takového minima má tvar "V" a je možné z ní určit přesný okamžik minima jasnosti ...
čili přesný okamžik středu zákrytu. Určením takového okamžiku získáme hodnotu "O" v O-C.
Protože je oběh dvojhvězdy periodický jev, je možné z něj vypočítat při znalosti periody a základního minima předpověď,
kdy by mělo dojít k zákrytu. Tím získáme hodntu "C" v O-C. Odečtením těchto dvou hodnot získáme přímo hodnotu "O-C",
čili jak moc se napozorovaný okamžik minima liší od okamžiku, na který bylo předpovězené. Může to být pár sekund až
několik hodin. O-C diagram slouží ke studiu vývoje hodnoty O-C v čase, ale čas se zde neurčuje ve dnech či letech, ale v
EPOCHÁCH, respektive v počtech oběhu dvojhvězdy. Pokud si představíme, že Zeměkoule je složka dvojhvezdy k našemu
Slunci, tak jedna EPOCHA má délku jeden rok. Z O-C diagramu je možné určit, jestli je správně určena oběžná perioda soustavy, jestli je správně určeno
základni minimum a nebo ... a to je nejzajímavější ... jestli se oběžná perioda nemění. Konkrétní případy O-C diagramů (zdroj O-C Gateway): A) Perioda i základní minimum jsou správně určené a perioda se nemění: B) Perioda je určena správně, základní minimum je určené špatně - minima nastávají později než je předpověď, čili je základní minimum určeno příliž brzo: C) Perioda se nemění, ale je určena špatně - skutečná perioda systému je kratší než ta, pro kterou je diagram vykreslen. Minima totiž nastávají čím dál dřív oproti předpovědi: D) Perioda se skokově prodloužila. Minima do určité chvíle nastávala podle předpovědi, ale po skokovém prodloužení začala minima nastávat čím dál později oproti předpovědi: E) Perioda se pozvolna a neustále zkracuje. Ať určíme počáteční periodu jakkoli, nakonec vždy dojde k tomu, že minima nastávají dříve oproti předpovědi.
Průběh O-C diagramu je parabolický (parabola "s dnem nahoře"). Pozvolné neustálé zkracování orbitální periody systému lze vysvětlit snad jen tím, že
v systému je hustá prachová či plynová obálka, ve které se orbitální pohyb dvojhvězdy brzdí. Této verzi by odpovídala v konkrétním případě RT And i
její klasifikace - jedná se o typ EA/DW/RS, přičemž objekty typu RS se vyznačují silnými emisními čarami ve spektru, což je důkaz cirkumstelární obálky.: F) Perioda se pozvolna a neustále prodlužuje. Ať určíme počáteční periodu jakkoli, nakonec vždy dojde k tomu, že minima nastávají později oproti předpovědi. Průběh O-C diagramu je parabolický (parabola "s dnem dole").
Tento jev lze vysvětlit postupným ztrácením hmoty ze soustavy - u dotykových systémů např. přes vnější Lagrangeovy body L2 a L3. Z 3. Newtonova zákona o oběhu dvou těles vyplývá, že čím je menší suma hmotnosti soustavy, tím je delší kvadrát orbitální periody.: G) Perioda pro primární i sekundární minimum kolísá kolem střední hodnoty. O-C diagram vykazuje sinusoidální změny a to stejně u sekundárního i primárního minima. Jde o takzvaný "Light Time Effect" neboli LTE, kdy
změny periody jsou způsobovány kolísáním vzdálenosti pozorované soustavy od Země. Kolem dvojhvězdy, která se zakrývá obíhá ještě třetí těleso (jedná se o trojhvězdu či o vícenásobnou hvězdnou soustavu) a
vychyluje těžiště soustavy ve směru k Zemi nebo od ní. Perioda sinusoidy odpovídá periodě oběhu třetího tělesa.: H) Perioda kolísá kolem střední hodnoty, ale s opačnou fází pro primární a sekundární minima. V O-C diagramu spočítaném pro Per/2 nebo se světelnými elementy zvlášť pro primární a sekundární minimum se
střídavě prolínají prázdné a plné body, respektive sekundární a primární minima. Tento efekt je způsoben stáčením přímky apsid (spojnice periastra a apoastra) - jde o projev předpovězený teorií relativity pro oběh dvou těles o nenulovém poloměru.
Vzdálenost soustavy v okamžiku zákrytu tedy kolísá, ale kolem těžiště uvnitř trajektorie zakrývané dvojhvězdy.: I) Kombinace dvou vlivů na O-C - perioda cyklicky kolísá kolem střední hodnoty a tato střední hodnota se mění rovněž.
Dlouhodobější změny periody jsou zde buďto způsobovány neustálým pozvolným prodlužováním periody (graf představuje parabolu
modulovanou rychlejšími cyklickými změnami LTE) nebo se v budoucnosti ukáže, že dlouhodobé změny jsou rovněž způsobeny Light Time Effectem - a že tedy
nyní pozorujeme jen malou část sinusoidy a ne parabolu. Potom by šlo o případ čtyřnásobného hvězdného systému. Bc. Luboš Brát, 26.10.2005 Určení parametrů exoplanety z křivky tranzitu - LEGENDA
Z jedné světelné křivky tranzitu lze aplikací jednoduchého geometrického modelu vypočítat parametry Rp - poloměr tranzitující planety a sklon orbity ke směru k Zemi i - inklinaci.
Poloměr planety se vypočítává ze změřené hloubky tranzitu a inklinace se vypočítává ze změřené délky trvání tranzitu. Při výpočtu těchto parametrů je třeba znát hodnoty Rs - poloměr hvězdy, a - velká poloosa orbity exoplanety a perioda P. Konkrétní vztahy viz: Chyby určení hodnot Rp a i Na této stránce si můžete nechat vypsat předpovědi minim zákrytových dvojhvězd PRO LIBOBOLNÉ DATUM A POZOROVACÍ MÍSTO NA ZEMI. Vzhledem k počtu mnoha tisíc objektů, pro které se předpovědi počítají trvají odezvy cca 10 - 20 sekund. Pro střední Evropu používejte předem vygenerované předpovědi dostupné zde. Většina pozorovatelů proměnných hvězd se
svému oboru věnuje buďto za pomoci speciální CCD kamery, nebo si vystačí s pouhým okem.
S rozmachem digitálních fotoaparátů se v posledních letech objevily první pokusy provádět fotometrii právě za pomoci těchto přístrojů. Počáteční nedůvěra k používání DSLR (Digital Single Lens Reflex) právě za účelem fotometrie proměnných hvězd byla ale během pokusů pod noční oblohou vystřídána překvapením. Ukázalo se, že za dodržení několika málo pravidel lze s běžnou digitální zrcadlovkou provádět velmi přesně fotometrii proměnných hvězd. Pro pozorovatele - astrofotografy, kteří by chtěli vyzkoušet fotometrii proměnných hvězd, jsme připravili podrobný návod, jak na to. Na jeho vzniku se podíleli kromě uvedených autorů také tito lidé, kterým bychom rádi touto cestou poděkovali: V následující tabulce naleznete všechny nově objevené proměnné hvězdy objevené v českými astronomy. Při objevu postupujte podle tohoto článku: Jak upéct novou proměnnou hvězdu Správce CzeV katalogu je Martin Mašek Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti již od roku 1924 organizuje výzkum a pozorování proměnných hvězd v ČR a SR a sdružuje amatérské i profesionální výzkumníky na tomto zajímavém poli stelární astrofyziky.
Hlavní činnost Sekce spočívá v organizování společného výzkumu proměnných hvězd pod 4 výzkumnými projekty:
Projekt B.R.N.O. - pozorování a výzkum zákrytových dvojhvězd
Projekt MEDÚZA - pozorování a výzkum fyzických proměnných hvězd (převážně pulzujících proměnných hvězd)
Projekt TRESCA - sledování tranzitů exoplanet přes mateřskou hvězdu, hledání dalších exoplanet u známých tranziterů a hledání nových tranziterů.
Projekt HERO - sledování vysokoenergetických objektů ve spolupráci se skupinou vysokých energií v Ondřejově. (Kataklyzmické proměnné, kvazary, blazary, gamma záblesky).
Sekce proměnných hvězd a exoplanet vydává pro pozorovatele zákrytových dvojhvězd katalog, ve kterém je uveden seznam hvězd doporučených ke sledování, včetně aktuálních světelných elementů. Na následující sekvenci snímků si můžete vyzkoušet vizuální pozorování zákrytové dvojhvězdy LV Aur (13.4 - 16.2 mag). Jedná se o CCD pozorování Ing. Jana Šafáře pořízené v noci 4./5. 2. 1998 na Hvězdárně M.Koperníka v Brně pomocí 40cm reflectoru s CCD kamerou ST7 bez filtru. Každá expozice trvala 60s. POZOR! Snímky jsou zpřeházené, takže není pravda, že první snímek byl první pořízený. Nebudete tak moci být subjektivně ovlivněni vědomím, že hvězda má nejprve klesat a poté stoupat. Zapište si vždy jen odhad a čas. >> S T A R T << Mapka těsného okolí: Správný výsledek, který zjistil Ing. Šafář je Tmin= 21h 51min +/- 5min.
Pro porovnání zde uvádíme světelnou křivku napozorovanou L.Brátem. Správný výsledek, který zjistil Ing. Šafář je Tmin= 21h 51min +/- 5min.
Pro porovnání zde uvádíme světelnou křivku napozorovanou L.Brátem. Tento seznam neslouží jako publikace minim, ale jen jako informativní prostředek o činnosti pozorovatelů zákrytových dvojhvězd Minima zákrytových dvojhvězd B.R.N.O. jsou publikována v odborném žurnálu Open Europen Journal on Variable stars a databáze minim se zobrazuje v naší O-C bráně. Administrátoři projektu: Mgr. Kateřina Hoňková Ph.D., Ladislav Šmelcer, Petr Mrňák V tomto dokumentu najdete všechny instrukce pro korektní vložení nového minima.
Zásady pro vkládání
For non-Czech observers, written in English. Please, keep in mind this instruction.
Instruction for BRNO protocols
Co získáte registrací jakožto pozorovatel proměnných hvězd? Vítejte na oficiálních stránkách projektu MEDÚZA! Každý začátek je těžký, ale nemusí být, pokud Vám někdo podá pomocnou ruku. Proto vznikla tato stránka, kde najdete základní informace týkající se pozorování fyzických proměnných hvězd.
Jak odhadovat fyzické proměnné hvězdy? Pokusím se to vysvětlit co nejstručněji. Vše je popisováno pomocí okolí proměnné hvězdy AG Dra a srovnávacích hvězd A, B, C, D, E, F, G, H a I. Mapka MEDÚZY je přiložena - při čtení textu se na ni dívejte. Zkratky v textu: V - proměnná hvězda, SH - srovnávací hvězda, SHY - srovnávací hvězdy.
Všechny mapky MEDÚZY předpokládají základní znalosti spojnic a poloh souhvězdí na obloze. Pokud je pozorovatel nemá, stačí mu k doplnění jen malý atlas oblohy. 1. Podle mapky nalezneme okolí V. Při hledání využíváme své představivosti a znalosti různých geometrických útvarů. Postupujeme od jasných hvězd viditelných okem pomocí různých vymyšlených trojúhelníků, n-úhelníků a jiných útvarů ke hvězdám slabším, dokud nedospějeme k V. Konkrétně AG Dra: nalezneme v dalekohledu hvězdu gama UMi a protáhneme spojnici beta UMi - gama UMi asi jeden a půlkrát vlevo šikmo dolů směrem k obdélníčku ohraničujícímu velikost druhého stupně mapky. Tam bychom měli narazit na trojúhelníček, který je zvětšený na druhém stupni mapky. Pozor! V případě AG Dra jsou v její blízkosti takové trojúhelníčky dva. Ten druhý je vlevo šikmo nahoře od prvního. Ujistíme se, že jsme skutečně našli ten správný porovnáváním vzájemných poloh a jasností hvězd v poli s mapkou. Nejednou se stalo, že pozorovatelovy odhady nesouhlasily s pozorováním jiných lidí a pak zjistil, že odhadoval něco úplně jiného... 2. Ocitli jsme se na druhém stupni mapky, kde jsou již označeny SHY a také V. Přejedeme zrakem nebo dalekohledem trochu dolů. Zde by měl vynikat čtyřúhelník složený ze SHY E, F, V a hvězdy ležící mezi A a V. Pokud se nám to povede, zidentifikujeme V na obloze s V na mapce.
3. Zvolíme libovolnou SH v blízkém okolí (třeba G) a porovnáme její jasnost s jasností V.
4. Zjistíme-li, že je SH slabší než V, porovnáme jasnost V s nejblíže jasnější SH tzn. F (abeceda odpovídá klesající jasnosti). F se zdá stále slabší než V, ale již trochu méně než předtím G. Pokračujeme tedy stejným postupem dále. Nalezneme E a porovnáme ji s V. Teď to vypadá, že E je jasnější než V. Dospěli jsme tedy k závěru, že jasnost V leží někde mezi jasnostmi E a F.
5. Nyní musíme zjistit v jakém poměru jsou jasnosti těchto tří hvězd. K tomu slouží číselná stupnice, která má svůj počátek na hodnotě 0 a konec na hodnotě, kterou si určuje sám pozorovatel a je závislá zejména na jeho zkušenostech. 0 znamená, že dvě hvězdy jsou stejně jasné. Číslo 10 znamená, že rozdíl mezi nimi je asi jako mezi kaprem a velrybou (zkrátka hrozně moc velký). To se může stát v případě, kdy je mezi SHY rozdíl třeba 1,1 mag (W Cyg) a žádné jiné v okolí nejsou. Pak nebývá výjimkou odhad B6V7D (C je pro některé dalekohledy příliš daleko).
6. Malá odbočka: Jak mohou vypadat jednotlivé odhady a co znamenají: E0V7F - V je stejně jasná jako E, Mezi E a F měl pozorovatel 7 odhadních stupňů z čehož vyplývá, že mezi E a F je poměrně velký rozdíl, typuji tak 0,5 mag. Při pohledu na údaj o SHY je vidět, že rozdíl mezi E a F je 0,4 mag. Jedná se tedy o zkušeného pozorovatele. E1V1F - Jasnost V leží přesně mezi E a F. Mezi E a F viděl pozorovatel 2 odhadní stupně, což je dost málo. Je to tedy začátečník a jeho pozorování jsou nepřesná, protože je schopen rozlišit jen nápadné rozdíly jasností. E2V - hvězda je slabší než V o nezjistitelnou hodnotu, ale nebude to asi moc tak 0,1 až 0,2 mag. Nicméně odhad je značně nejistý, protože pozorovatel slabší SH neviděl. Nepoužil tedy vhodný přístroj. Někdy je ovšem i takovýto odhad důležitý nejsou-li v daném období jiná pozorování.
< E - pozorovatel V vůbec neviděl. Zjistil, že byla určitě slabší než SH E. Takový údaj má praktický význam jen u hvězd vyznačujících se dlouhodobým setrváváním na nízké jasnosti a občasnými výbuchy. Nicméně z takových odhadů se u polopravidelných hvězd v podstatě nedá určit vůbec nic a světelnou křivku jen matou, je-li jich příliš. 7. A nyní se dostáváme konečně k tomu, proč jsme vůbec lezli ven do tmavé noci. Musíme pokud možno co nejpřesněji zjistit hvězdnou velikost V. Protože je mezi hvězdami E a F poměrně velký rozdíl, musíme použít větší počet odhadních stupňů. Upozornění! Nikdy se nedíváme přímo do hvězdy, ale trochu vedle a to na všechny hvězdy stejně. Světlo ze všech hvězd musí dopadat na stejně citlivé místo na oční sítnici. Sledujeme-li E, díváme se tak 2 mm (na obloze pochopitelně žádné milimetry nejsou, je třeba, aby si pozorovatel sám zvolit pro něj nejvhodnější vzdálenost) třeba vlevo šikmo nahoru. Pak přejedeme zrakem na V a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Poté přejedeme zrakem na F a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Při tomto přejíždění mezi třemi hvězdami se snažíme číselně vystihnout vzájemné poměry jejich jasností. Na první pohled se nám může zdát, že V je svou jasností blíže k E než k F. Tomu by mohl odpovídal některý z následujících odhadů: E1V2F, E1V3F, E1V4F, E2V4F, E2V5F nebo E3V5F. Větší čísla nepoužijeme, protože mezi E a F zase tak velký rozdíl není. Který odhad nakonec pozorovatel zvolí, závisí pouze na jeho zkušenostech tzn. jak malé rozdíly jasnosti je schopen rozpoznat. Zkušený pozorovatel odhadne E2V5F a méně zkušený E1V3F. Zapíšeme si ještě čas s přesností na minutu a celý postup od bodu 1. opakujeme pro jinou hvězdu. Každou proměnnou hvězdu tedy odhadujeme jen jednou za noc, protože se v drtivé většině případů nemění tak rychle, abychom změny okem dokázali zaregistrovat.
8. Nyní (lépe až druhý den po posilujícím spánku) si spočítáme výslednou hvězdnou velikost. K tomu slouží následující vzorec, který matematicky založení pozorovatelé znají jako vztah pro výpočet lineární interpolace V=(Y-X)/(p+q)*p+X, kde X je jasnost jasnější SH v našem případě E (naleznete ji v tabulce na mapce), Y je jasnost slabší SH v našem případě F, p je první část poměru (tedy to číslo mezi E a V), q je poměr mezi V a F. Nyní dosadíme: V = (9,4-9,0) / (2+5) * 2 + 9,0 = 9,11 mag. Méně zkušený pozorovatel s odhadem E1V3F dostane následující výsledek: V = (9,4-9,0) / (1+3) * 1 + 9,0 = 9,10 mag. V tomto případě se oba pozorovatelé téměř shodli.
Na všechny dotazy rád odpoví Petr Sobotka (sobotka@astro.cz) Program pozorovací skupiny MEDÚZA je zaměřen na sledování fyzických proměnných hvězd. Prvotní program vznikl sloučením programů několika individuálních pozorovatelů - zakladatelů MEDÚZY. Sledujeme proto jak nepravidelné hvězdy typu RCB, ZAND či UG, tak i hvězdy typu Mira a SR. Většina těchto hvězd má již publikovanou vlastní mapku - v souborech MEDÚZA I až III. V současné době se zaměřujeme na sledování hvězd, které nemají známy světelné elementy nebo jsou nedostatečně sledovány ve světě. Rovněž se zaměřujeme na studium nově objevených proměnných hvězd. Na tyto hvězdy jsou vesměs zhotoveny vyhledávací mapky - soubory MEDÚZA II (1998) a MEDÚZA III (2000). Pozorovací program zveřejňujeme v katalozích MEKA - "MEdúzácký KAtalog". Kromě výpisu základních údajů o každé hvězdě z GCVS, publikujeme také výsledky našeho vlastního pozorování. Pro pozorovatele jsou důležité zejména bodová ohodnocení hvězd, tedy ohodnocení důležitosti sledování konkrétní hvězdy. Vyhledávací mapky pro vizuální pozorovatele vyšly ve třech souborech - Soubory MEDÚZA II a III lze v originále objednat přes náš sekční e-shop s tiskovinami nebo si mapky můžete stáhnout a vytisknout přes FTP: V níže uvedeném seznamu naleznete různý užitečný software či dokumenty, které vám pomohou s výzkumem proměnných hvězd Data nahraná přes toto rozhraní budou ihned viditelná v generátoru světelných křivek HERO je nový projekt organizovaný Sekcí pozorovatelů proměnných hvězd a je zaměřen na sledování vysokoenergetických objektů HERO je akronym a znamená High EneRgy Objects, neboli česky Objekty vysoké energie. > Vložit nová pozorování do databáze MEDÚZY ... Sekce proměnných hvězd a exoplanet (dříve Sekce pozorovatelů proměnných hvězd) je složka České astronomické společnosti se statutem odborné sekce.
V čele Sekce stojí dvanáctičlenný výbor volený všemi členy Sekce.
Funkční období výboru je 4 roky. Současný výbor byl zvolen řádnými volbami na volební plenární schůzi 22. 4. 2022 během Jarního semináře proměnných hvězdách ve Ždánicích. > Vyhledávání v bibliografii Persea a Cirkuláře Perseus byl do konce roku 2011 členský věstník, jehož odběrateli byli automaticky všichni členové Sekce PHE. Vycházel 4x ročně.
V současnosti je nahrazen elektronickým věstníkem e-Perseus. > Chcete zde publikovat článek? Zašlete jej webmasterovi na adresu jiriliska@post.cz. Text we formátu plain ASCII / MS Word, obrázky pouze ve formátu JPG / PNG V níže uvedeném seznamu jsou uvedeny všechny známé zákrytové dvojhvězdy, jejich souřadnice, elementy a míra sledovanosti v posledních 10ti letech Data jsou převzata z O-C brány, administrátor databáze je Anton Paschke. Chcete přidat odkaz? Kontaktujte nás!. * Program MEDÚZA - fyzické proměnné hvězdy
Až na výjimečné případy se
hvězdy pozorují tím způsobem, že se pořídí jen jedno pozorování za noc. Pozorovatel si tak vezme večer svazek mapek k dalekohledu, hledá jednu hvězdu po druhé a píše do pozorovacího deníku jednotlivé odhady. Ve chvíli, kdy se zatáhne nebo se znaví, jde spát s 10 nebo 100 odpozorovaných hvězd podle toho, jak je zkušený. Když během pozorování pozorovatel zjistí
zajímavé chování některé z hvězd, podá neprodleně zprávu ostatním.
Program sledování fyzických proměnných hvězd má svoji stránku http://var.astro.cz/meduza Jak se stát úspěšným pozorovatelem? Pozorovací praktika
Pokud se zajímáte o ten nesmírně zajímavý a široký obor stelární astronomi a proměnné hvězdy, potom pro Vás členství v naší odborné sekci ČAS bude dozajista přínosné. Kromě proměnných hvězd se v posledních letech také intenzivně věnujeme pozorování tranzitů exoplanet přes disk mateřské hvězdy. I zde se můžete zapojit a to i s poměrně skromným vybavením!
Dostanete se do přátelského kolektivu lidí se stejným zájmem, se stejnými problémy a podobnými pozorovatelskými ambicemi, jako máte Vy. Vaše členství v Sekci PHE České astronomické společnosti bude přínosné nejen pro Vás, ale i pro ostatní proměnáře a jistě i pro celý výzkum proměnných hvězd a exoplanet u nás. Tato stránka obsahuje výpis pozorovacích kampaní nebo požadavků na sledování specifických objektů.
Jsou vítáni všichni pozorovatelé, kteří se připojí k některé z kampaní, obvykle vyhlášených na omezenou dobu. Data z těchto pozorování mohou být později použita k další publikaci. Kampaně jsou označeny podle náležitosti k projektu. Pro začínající zájemce o proměnné hvězdy a stelární astronomii jsme zde připravili několik užitečných odkazů. Naleznete na nich informace o tom co je to proměnná hvězda, jaké jsou typy hvězdné proměnnosti a příčiny, proč hvězdy mění svou hvězdnou velikost. Nechybí ani podrobné návody jak pozorovat proměnné hvězdy a co s učiněnými pozorováními. Tyto všechny informace naleznete pod níže uvedenými odkazy. Snad není ani třeba dodávat, že nejvíce se ale dozvíte při přímém kontaktu s ostatními proměnáři a to především na Praktiku pro pozorovatele proměnných hvězd a na Konferenci o výzkumu proměnných hvězd. Tyto dvě každoroční akce jsou stěžejním pilířem v práci naší Sekce PPH se zájemci o proměnné hvězdy. Kromě nich ale pořádáme v průběhu roku i jiné akce, jež můžete navštívit a spoluvytvářet.
Cena Jindřícha Šilhána Proměnář roku byla založena v roce 2000. Je udělována každoročně za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Ocenění je pojmenováno po významném českém astronomovi, pozorovateli proměnných hvězd a dlouholetém učiteli nových proměnářů Jindřichu Šilhánovi (16.10.1944 - 10.04.2000).
Činnost naší Sekce je značná a pokrývá samotné pozorování proměnných hvězd, pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a letních pozorovacích praktik. Vydáváme elektronický časopis e-Perseus (dříve tištěný Perseus) a odborný mezinárodní žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV). Udržujeme databáze pozorování a vytváříme pozorovací programy a náplně pro naše členy i spolupracující pozorovatele. Souhrny roční činnosti Sekce naleznete pod příslušnými odkazy níže.
Stanovit datum prvního vědomého pozorování proměnné hvězdy v našich zemích je obtížné. Mnohým se v této souvislosti jistě vybaví jména Tycho Brahe, Johannes Kepler, Tadeáš Hájek z Hájku. Jenže v jejich případě se víceméně jednalo o pozorování náhodná. Proto se v našich úvahách přenesme o více než dvě století blíže k současnosti. V sedmdesátých až devadesátých letech 19. století provedl více než dvacet tisíc pozorování (odhadů jasnosti) pražský profesor Vojtěch (Adalbert) Šafařík. Jemu tedy připišme prvenství a hned dvojnásobně cenné. Byl prvním naším systematicky pracujícím pozorovatelem proměnných hvězd a až do dneška také nejčilejším. Z jeho následovníků jmenujme alespoň Ladislava Pračku, který se kromě vlastních pozorování zasloužil o publikaci většiny pozorování Šafaříka, a Václava Rosického, který na pražské univerzitní hvězdárně pozoroval proměnné hvězdy v letech 1886-1900. Šafařík ve svých článcích doporučoval některé hvězdy ke spektrálnímu výzkumu. Tomu se od počátku devadesátých let 19. století začal věnovat astronomický ústav Karlovy univerzity pod vedením Gustava Grusse. První pozorování 20 proměnných hvězd však vykonal r. 1894 Gruss spolu s Václavem Láskou vizuálně, Argelanderovou metodou (Gruss, Láska, 1895). Ještě téhož roku publikovali i spektroskopická pozorování. Přestože počet těchto pozorování není příliš velký, představují počátek astrofyzikálního výzkumu u nás.
Na počátku 20. století pracovalo v našich zemích jen několik osamocených pozorovatelů. Významu Šafaříka, Pračky či Rosického však nedosáhl žádný z nich. Novým impulsem pro rozvoj astronomie bylo založení České astronomické společnosti v r. 1917. O sedm let později vzniká v jejím rámci i Sekce pozorovatelů hvězd měnlivých. Jejím prvním předsedou se stal Bohumil Hacar. Tucet zakládajících členů provedlo několik set pozorování nepravidelných hvězd. Většinu jejich pozorování publikoval bulletin francouzské společnosti AFOEV. Sekce se stala opravdovou organizátorkou činnosti v oblasti amatérského výzkumu proměnných hvězd u nás.
Na přelomu dvacátých a třicátých let se ve vedení sekce vystřídali František Schüller, Rostislav Rajchl a v r. 1930 stanul u jejího kormidla teprve sedmnáctiletý Zdeněk Kopal. Ten byl nejen velmi aktivním pozorovatelem - v letech 1929-32 vykonal přes deset tisíc pozorování, ale také výborným organizátorem - začal vydávat věstník sekce, vypracoval přehledy počtu pozorování, kreslil mapky, navázal rozsáhlé styky se zahraničními společnostmi a pozorovateli. Pod vedením Kopala dosáhla sekce nebývalého rozkvětu, jak v rozsahu činnosti, tak i počtu členů, a stala se jedním z evropských středisek amatérského výzkumu proměnných hvězd.
V r. 1933 převzal vedení sekce Vladimír Vand. V té době vrcholila pozorovatelská činnost Františka Kadavého, který v letech 1929-1936 provedl více než třináct tisíc pozorování (odhadů jasnosti) a stal se tak nejaktivnějším československým pozorovatelem v období první republiky. Do začátku druhé světové války se ve vedení sekce vystřídali ještě Vladimír Strýček, Alois Vrátník a Vladimír Ruml. Výsledkem práce sekce bylo každoročně několik tisíc pozorování zejména nepravidelných a polopravidelných proměnných hvězd. Sekce pracovala i v době okupace až do května 1943, kdy byla zrušena. Její členové však i poté pokračovali ve zpracovávání rozsáhlého pozorovacího materiálu. 28. 6. 1944 byla sekce pod vedením V. Strýčka obnovena nejdříve jako Skupina pozorovatelů proměnných hvězd a po osvobození (od září 1945) znovu jako sekce, avšak už nikoli České, nýbrž Československé astronomické společnosti. V r. 1947 se předsedou sekce stal Záviš Bochníček, třetí z pozorovatelů sekce, kteří měli na kontě více než deset tisíc pozorování (odhadů jasnosti).
Počátkem padesátých let se činnost sekce i její pozorovací program postupně dostávají do krize. Na brněnské konferenci pro výzkum proměnných hvězd v dubnu 1953 sice vzniklo usnesení, které mělo velkoryse řešit situaci v československém výzkumu proměnných hvězd po amatérské i profesionální linii, ale ze čtyř navrhovaných pozorovacích programů se „ujaly“ jen dva. První z nich – pozorování proměnných hvězd nepravidelných a polopravidelných, proměnných hvězd typu R CrB a nov přežívalo v podstatě z historických důvodů v pomalu odumírající sekci, jejíž činnost oficiálně definitivně ukončila reorganizace Československé astronomické společnosti v r. 1957. Bohužel se zánikem tehdejší sekce zmizelo i mnoho archivních materiálů, především velké množství nezpracovaných a nepublikovaných pozorování. Druhý program - výzkum nesledovaných zákrytových proměnných hvězd a zákrytových dvojhvězd s proměnnými periodami (vedený B. Hacarem) byl novinkou, navrženou na brněnské konferenci.
A právě k těmto pozorováním se v polovině padesátých let přihlásil tehdejší ředitel brněnské hvězdárny Oto Obůrka. Po několik let pak probíhaly oba zmíněné pozorovací programy souběžně, nicméně začínající pozorovatelé se stále více obraceli k programu brněnské hvězdárny. Tento pozorovací program jim například umožňoval získat „hmatatelné“ výsledky i v průběhu jediné noci. Už v červnu 1955 uspořádal O. Obůrka na brněnské hvězdárně soustředění pro pozorovatele a prostřednictvím astronomického tisku neúnavně propagoval pozorování proměnných hvězd. V r. 1958 pracovala v Brně skupina pozorovatelů, kteří se zacvičovali v práci s vizuálním fotometrem. K systematickým pozorováním však nedošlo. A tak skutečným, historickým mezníkem v amatérském výzkumu proměnných hvězd v Československu se stala astronomická expedice, která se konala od 14. do 27. srpna 1960 v Piešťanech. Proměnným hvězdám se na ní věnovalo 16 pozorovatelů (včetně O. Obůrky a jeho hosta K. Kordylewského z Polska), kteří provedli 707 odhadů (první z nich 21. srpna 1960) a získali 22 okamžiků minim jasnosti. Právě na této expedici byl po letech hledání a příprav položen základ současnému brněnskému pozorovacímu programu. Ten zpočátku zahrnoval nejen pozorování zákrytových dvojhvězd, ale také krátkoperiodických cefeid, a teprve po několika letech se zaměřil výhradně na zákrytové proměnné hvězdy.
Od léta 1960 se tedy brněnská hvězdárna stává faktickým centrem amatérského výzkumu proměnných hvězd v Československu. Zde jsou soustřeďovány výsledky pozorování, zde probíhá jejich zpracování a publikace, odtud dostávají pozorovatelé všechny potřebné materiály a pomůcky (mapky, předpovědi, ...). V čele programu stál tehdejší ředitel brněnské hvězdárny a první předseda nově vzniklé sekce pro pozorovatele proměnných hvězd O. Obůrka. Zejména jeho přičiněním se od r. 1961 začala na brněnské hvězdárně pořádat celostátní letní praktika a od r. 1963 semináře pro pozorovatele proměnných hvězd. Obůrka také publikoval první výsledky pozorování, nejdříve prostřednictvím časopisu Bulletin of Astronomical Institutes of Czechoslovakia a potom v Pracích lidové hvězdárny a planetária v Brně (Obůrka, 1966, 1967; Obůrka, Šilhán, 1970; Šilhán, 1971). Bohužel mu další pracovní povinnosti postupem času stále více znemožňovaly věnovat se proměnným hvězdám, a tak se ve vedení programu vystřídalo několik dalších lidí. Jmenujme z nich alespoň Vladimíra Znojila či Jindřicha Šilhána, přičemž druhý z této dvojice se na vedení programu podílí dodnes. Tito dva ovlivnili pozorovací program pozitivním způsobem, jinak však koncem šedesátých let došlo k poklesu pozorovací aktivity. V r. 1972 se vedení programu ujal Zdeněk Pokorný. Spolu s J. Šilhánem a K. Raušalem vydal o rok později rozsáhlý návod pro pozorovatele (Pokorný, Šilhán, Raušal, 1973). Začal vydávat nepravidelný Informační bulletin pro pozorovatele proměnných hvězd, snažil se o převedení dat a jejich zpracování na počítači, pokračoval v publikaci výsledků pozorování. V r. 1978 „přestěhoval“ letní praktika z Brna do Ždánic (s přestávkami do roku 2002) a Vyškova (od r. 1986 dodnes). V r. 1982 se stal vedoucím programu Zdeněk Mikulášek. Program amatérského výzkumu proměnných hvězd převzal v době, kdy začínalo jedno z jeho vrcholných období. Kromě praktik ve Ždánicích a Vyškově byla (a mnohde jsou i dnes) pořádána praktika, soustředění či expedice v Třebíči, Držkové (zlínská skupina), Zachotíně (pražská expedice), Plzni, ale také na několika místech na Slovensku. Činnost v rámci programu se značně rozšířila a bylo jen otázkou času, kdy přestane být jeho organizace zvládnutelná jedním či dvěma lidmi. K tomu skutečně ke konci osmdesátých let došlo. Vedení programu proto v r. 1990 na podnět Miloslava Zejdy sáhlo k rozsáhlé reorganizaci. Do prací spojených s realizací programu se zapojil i výbor (do té doby víceméně formálně existující) Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Vzniklo skupinové vedení programu, které představovali předseda sekce Z. Mikulášek, místopředseda Pavel Suchan, tajemník J. Šilhán a členové výboru M. Zejda (pověřený řízením skupiny pro zpracování dat), Dalibor Hanžl (vedoucí fotometrické skupiny), Jiří Borovička (vedoucí bibliografické skupiny), Antonín Dědoch, Petr Hájek, Petr Kučera, Alexandr Slatinský, Igor Kudzej. V průběhu následujícího roku se práce ve výboru sekce vzdali A. Slatinský a P. Suchan, kterého ve funkci vystřídal J. Borovička. Přestože těžiště každodenní organizační práce, spojené se značnou materiální podporou, zůstalo na bedrech brněnské hvězdárny, jejích zaměstnanců a spolupracovníků, výbor sekce jim tuto práci v řadě oblastí usnadnil. „Výkonným vedoucím“ programu však stále byl odborný pracovník brněnské hvězdárny, od r. 1990 její ředitel, Z. Mikulášek. V r. 1992 se pro pracovní zaneprázdnění tohoto postu vzdal. Štafetu převzal M. Zejda, který v závěru roku 1993 Z. Mikuláška nahradil i ve funkci předsedy sekce. Ke změně došlo i ve vydávání informací pro pozorovatele. Nepravidelný Informační bulletin (zpravodaj) byl v r. 1990 nahrazen věstníkem Perseus, který v současné době vychází čtyřikrát ročně. Jeho šéfredaktorkou se stala Eva Neureiterová (Šafářová). V letech 1994 - 1998 jím byl M. Zejda a od roku 1999 Petr Sobotka. Transformace vedení programu byla v podstatě ukončena až v r. 1992, kdy skupina pozorovatelů hlásící se k brněnskému pozorovacímu programu přijala název B.R.N.O. (Brno Regional Network of Observers). Jak velká je to skupina? Posuďte sami. V letech 1960 až 1992 přispělo vlastními pozorováními sedm set pozorovatelů, z nichž téměř dvě stě jich bylo aktivních v posledních třech letech (1990-92). Od r. 1960 se v Brně shromáždilo kolem deseti tisíc pozorovacích řad, jejichž výsledky byly publikovány ve třinácti číslech Prací Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně (původně Práce Lidové hvězdárny a planetária v Brně) (Obůrka 1966, 1967; Obůrka, Šilhán 1970; Šilhán, 1971; Mikulášek 1972, 1985, 1986; Pokorný 1974, 1976, 1978, 1982; Mikulášek, Šilhán 1988; Mikulášek, Šilhán, Zejda 1992).
V polovině devadesátých let začalo vedení programu nabízet i možnost zpracovat, předat ke zpracování nebo publikaci i pozorování jiných typů proměnných hvězd než zákrytových dvojhvězd. Nezávisle na této iniciativě založili v r. 1996 L. Brát, P. Hájek a P. Sobotka v rámci sekce projekt pozorování fyzických proměnných hvězd. Pozorovatelé účastnící se projektu později vytvořili v rámci sekce skupinu Medúza. Amatérům se tak vrátila možnost pozorování fyzických proměnných hvězd, jak tomu bylo v první polovině našeho století.
Koncem roku 2001 vytvořila skupina pozorovatelů zákrytových dvojhvězd na popud M. Zejdy projekt Prosper, který se zaměřuje na (možné) zákrytové dvojhvězdy bez známých světelných elementů. Manažerem projektu se stal D. Motl.
Členové sekce se v současné době podílejí na řadě projektů výzkumu proměnných hvězd různých typů, například v rámci projektu HIPPARCOS, programu studia symbiotických hvězd Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici aj. BRNO udržuje čilé písemné i osobní kontakty s představiteli řady zahraničních společností pozorovatelů proměnných hvězd.
Na tomto místě je ale třeba se zmínit i o dalších aktivitách na poli proměnných hvězd v českých zemích a na Slovensku. Proměnné hvězdy pozorují také pozorovatelé v rámci projektu Amatérské prohlídky oblohy. Většinou jde o proměnné hvězdy nepravidelné, polopravidelné, případně cefeidy, stejně jako v případě pozorování několika českých a slovenských pozorovatelů, kteří se účastní práce v rámci programu americké společnosti AAVSO. Čeští astronomové jsou od r. 1992 o důležitých objevech informováni prostřednictvím Expresních astronomických informací (EAI), jimiž jsou také vyhlašovány různé pozorovací kampaně pozorování konkrétních objektů. V rámci těchto kampaní objevili čeští pozorovatelé i dvě nové proměnné hvězdy (GSC 1383.0600 Petr Pravec, 1993), (GSC 4383.0384 Kamil Hornoch, Jan Kyselý, 1993). Další proměnnou hvězdu (poblíž M 27) objevil náhodně v r. 1991 Leoš Ondra.
Předpovědi jsou uvedeny pro světový čas, tedy v UTC.
Předpovědi jsou počítány pro polohu pozorovatele: 50° severní šířky, 15° východní délky. Jsou zobrazeny jen objekty, jejichž výška nad obzorem v okamžiku minima je H = 20° a vyšší. TIP: Pro zvětšení / přiblížení části světelné křivky použijte myš. Klikněte a roztáhněte červený obdélník, který se objeví v obrázku. TIP: Databázi MEDÚZY můžete stahovat a procházet i v programu XMedGraf.
Zde je více informací a návod jak na to.
TIP: Pro zvětšení / přiblížení části světelné křivky použijte myš. Klikněte a roztáhněte červený obdélník, který se objeví v obrázku. TIP: Pro zvětšení / přiblížení části světelné křivky použijte myš. Klikněte a roztáhněte červený obdélník, který se objeví v obrázku. Používejte tento deník jako TRVALÉ (a zálohované) ÚLOŽIŠTĚ A POŘADAČ Vašich dat. Zároveň slouží deník ke sdílení pozorování s Vašimi kolegy. VYSVĚTLIVKY:
DOWNLOAD: Vyhledávací mapky HERO I (20 mapek). PRACOVNÍ WWW STRÁNKA VĚNOVANÁ PŘÍPRAVÁM AKCE Myslím, že můžeme bez nadsázky říci, že hvězdná proměnnost nás provází celým pozorovaným vesmírem. Posuďte sami... Bc. Luboš Brát, 2008 Kromě informací uveřejňovaných na tomto našem serveru ještě Sekce PHE ČAS udržuje e-mailovou konferenci var@lists.astro.cz Konference je určena VŠEM zájemcům o proměnné hvězdy. Informace, které v konferenci chodí a traffic: ÚVOD Přibývající počet pozorovatelů exoplanet a potřeba pokrýt co nejdelší časový úsek O-C diagramu (za účelem hledání dalších planet v systému) nás vedly k myšlence zpestřit pozorovatelům jejich činnost a motivovat další pozorovatele ke sledování tranzitů. Vyhlašujeme tedy pozorovatelskou soutěž "Ulov první TRESKU!". Kdo první po objevu nové tranzitující exoplanety zašle její pozorování do databáze projektu TRESCA, bude zvěčněn v naší Tabulce vítězů a nejúspěšnější lovec obdrží na konci roku ocenění a věcnou cenu. NOVĚ Od 1.1. 2010 jsou do soutěže zahrnuti i zahraniční pozorovatelé, kteří posílají pozorování do databáze TRESCA. Omlouváme se! Seznam členů Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti je dle platných stanov ČAS neveřejný. Zajímá vás problematika a pozorování proměnných hvězd a stelární astronomie obecně či extrasolární planety? Vstupte do České astronomické společnosti a Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Dostanete se do přátelského kolektivu inteligentních lidí stejného zájmu a podpoříte výzkum a pozorování proměnných hvězd a exoplanet u nás. Více o členství u nás zjistíte pod odkazy podmínky členství a přihláška za člena. Předtím, než začnete měřit s CCD kamerou proměnné hvězdy, důrazně doporučujeme proměřit si u Vaší konkrétní kamery takzvanou oblast linearity. Lineární odezva kamery znamená, že při dvakrát delší expozici dostanu dvakrát silnější signál. Pokud by toto pravidlo neplatilo, nelze CCD kameru použít pro fotometrii. U některých kamer (obsvláště s Antibloomingem - ABG) je oblast lineární odezvy omezena jen na část nasycení čipu. A při pozorování je tak nutné volit takové expozice, abychom signál měřené i srovnávací hvězdy měli v této oblasti linearity.
Proto, abychom věděli v jakých hodnotách síly signálu (ADU) můžeme provádět fotometrii ze svých snímků, je třeba si udělat malý test linearity.
Zde naleznete podrobný návod jak linearitu změřit. Autorem je Dr. Ing. Zdeněk Řehoř, PhD z Přístrojové a optické sekce ČAS. Kromě návodu vypracoval i excelovskou tabulku, kam lze jen zadat změřené hodnoty a automaticky se vám vytvoří graf odezvy vaší CCD kamery a vypočte kalibrační křivka.
Metodika měření linearity CCD kamery
POSÍLEJTE NÁM VÝSLEDKY VAŠEHO MĚŘENÍ!
Fotometrie s DSLR, podrobný návod (M. Mašek & L. Brát 2015)
Zpracování - program C-Munipack, návod (M. Mašek 2015)
Fotometrie s DSLR, návod - starší verze (L. Brát 2010) Tyto komentáře slouží uživatelům serveru var.astro.cz k realizaci "zpětné vazby". Pokud pozorovatel například napozoruje výrazně posunuté minimum zákrytové dvojhvězdy, může zde k tomuto objektu přidat komentář. Jeho upozornění se zobrazuje nejen zde a u samotného pozorování (v pozorovacím deníku, či v databázi BRNO, MEDÚZA, TRESCA), ale i u předpovědí minim, pokud se jedná o zákrytovou dvojhvězdu. Svou zprávou vloženou jako komentář ke hvězdě tak může pozorovatel upozornit kolegy např. na podivné chování, dlouhou zastávku v minimu, posunuté minimum apod.
Kromě komentáře k určitému objektu je možné vložit i komentář ke konkrétnímu pozorování (minimu, tranzitu či řadě v pozorovacím deníku). Tato stránka obsahuje seznam ukončených pozorovacích kampaní nebo požadavků na pozorování. Kampaně jsou označeny podle náležitosti k projektu. Bodování zanedbanosti: Astrofyzikální zajímavost: Hlavní činnost Sekce spočívá v organizování společného výzkumu proměnných hvězd pod 4 výzkumnými projekty: Vítejte na www stránce věnované pozorování zákrytových dvojhvězd! Zkratka B.R.N.O. znamená Brno Regional Network of Observers a odkazuje na historii Sekce, když ještě byla těsně spjata s brněnskou hvězdárnou. Autor katalogu je RNDr. Miloslav Zejda, zejda@physics.muni.cz. Vyhledávací mapky slouží pozorovatelům k identifikaci proměnné hvězdy na obloze. Pokud nemáte žádný hvězdný katalog, jako je například GSC (Guide Star Catalogue) a nemůžete si generovat hvězdné mapy na PC, můžete využít rozsáhlého archívu hotových mapek. Zapomněli jste heslo? Zašleme Vám jej na e-mail! Několik zásad a rad začátečníkům
(převzato ze souboru mapek MEDÚZA II (1998) Tyto zásady jsou vysvětlovány v okolíčku fiktivní hvězdy (nazvěme ji třeba VO Cas) se srovnávacími hvězdami A, B a C. 1. Vždy proměnnou hvězdu odhadujte s nejblíže (svou jasností, nikoli polohou) jasnější a nejblíže slabší srovnávací hvězdou. Toto pravidlo můžete porušit v případě, že se srovnávací hvězda B nevejde do zorného pole dalekohledu nebo je příliš daleko. V takovém případě ji vynecháte a uděláte odhad mezi A a C.
2. Zdá-li se Vám, že srovnávací hvězda B je jasnější než srovnávací hvězda A, pak ji vynechte a odhadujte mezi A a C. Při zasílání pozorování nám tuto skutečnost sdělte. 3. Srovnávací hvězdy označené na mapce jako NSV při odhadování nepoužívejte. Tyto hvězdy jsou na mapkách AAVSO označeny jako srovnávací omylem nebo se tehdy ještě nevědělo, že jsou podezřelé z proměnnosti.
4. Zdá-li se Vám proměnná hvězda slabší než nejslabší srovnávací hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou, i když nepříliš přesnou metodou. Ta spočívá v tom, že budete odhadovat jasnost nejslabší srovnávací hvězdy a jako srovnávací hvězdy si zvolíte nejblíže jasnější srovnávací hvězdu a proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat takto: K5L2V. Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto V= ((L-K)/5)*2+L, kde K, L jsou hvězdné velikosti příslušných srovnávacích hvězd v magnitudách. 5. Jestliže proměnnou hvězdu nevidíme, má někdy význam dělat odhad tzv. "slabší než". Spočívá v tom, že si do pozorovacího deníku zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou jste ještě viděli; tedy nejslabší srovnávací hvězdu ze všech srovnávacích hvězd, kterou jste schopni spatřit. V grafu taková pozorování značíme trojúhelníčkem Ń. Praktický význam mají podobné odhady jen u hvězd typu UG.
6. V žádném případě neberte ohled na údaje na mapce. Hvězdy se chovají nepředvídatelně. Vždy zapisujte jen to, co vidíte. Když se Vám bude zdát, že se nějaká hvězda chová podivně, neprodleně nám o tom dejte vědět.
7. Pro zvýšení přesnosti pozorování lze proměnnou hvězdu porovnávat postupně s více hvězdami najednou. Výpočet je ovšem pracnější. Je jen na Vašem zvážení, zda budete takto postupovat nebo budete dělat odhad jen jeden a rychle přejdete k další proměnné hvězdě, abyste získali další cenné výsledky. Praxe říká, že jeden odhad (např. A3V2B) stačí.
8. Všechna pozorování nám zasílejte v počítačové podobě emailem. Pokud to nebude možné, vyplňte protokol a pošlete ho klasickou poštou. Formát v jakém přijímáme pozorování je následující: FTP: ftp://astro.sci.muni.cz/meduza/finding-charts TRESCA je nový pozorovací projekt zaměřený na sledování exoplanet. Přesněji na sledování tranzitů exoplanet přes mateřskou hvězdu. V následujícím seznamu jsou zobrazeny nové přírůstky do databáze - vizuální i CCD - zaslané pozorovateli. Pokud chcete být informován aktuální data sledovaných proměnných hvězd, sledujte tento výpis došlých pozorování. V čele Sekce stojí předseda a výbor Sekce. Mezi další hlavní funkce patří hospodář a místopředseda a spolu s předsedou jsou všichni tři členy výboru. Vedení Sekce je voleno členy Sekce na plenární schůzi a korespondenčně / elektronicky. O současném předsedovi, hospodáři a další členech výboru, stejně tak i o celkovém počtu 12 členů výboru, bylo rozhodnuto při mimořádných volbách konaných v termínu 23.4.-3.5.2014. Na korektní hospodaření a činnost složky dohlíží volený revizor Časopis byl tématicky zaměřený výhradně proměnným hvězdám (zákrytovým i fyzickým) a příbuznému oboru stelární astronomie. Víte o akci týkající se proměnných hvězd či stelární astronomie a není zde uvedena? Napište nám! Výhody plynoucí z členství v Sekci PHE ČAS: ČESKÉ STRÁNKY: Společnosti Databáze Organizace Diskuse PŘIDÁNO V ROCE 2007... Nová éra pozorování proměnných hvězd nastala na přelomu tisíciletí. Od počátku 21. století začala být pro běžné amatérské pozorovatele dostupná CCD technika. Za pomocí ní jsou pozorovatelé schopni získávat vysoce přesná a objektivní měření jasu hvězd a objevily se nové možnosti výzkumu proměnných hvězd. Mnoho pozorovatelů začalo pozorovat s novým elánem a novou technikou zákrytové dvojhvězdy a určovat přesné okamžiky minim. Nástup CCD techniky u mnoha objektů odhalil trojhvězdnou podstatu nebo excentricitu oběžné trajektorie. Jako na běžícím pásu se začaly objevovat nové proměnné hvězdy a během prvních 6ti let 21. století jich čeští pozorovatelé objevili více než 100. Ke změnám došlo i uvnitř Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Vlivem společenských změn i v důsledku personálních změn ve vedení brněnské hvězdárny - doposud sídla Sekce - došlo k odloučení Sekce pozorovatelů proměnných hvězd od Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně. Ruku v ruce s tím došlo i ke změně na pozici předsedy Sekce. Od roku 2005 se jím stal Luboš Brát.
Členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet se může stát kdokoliv starší 15 let
kdo má zájem o hvězdnou astronomii a zvláště o proměnné hvězdy, exoplanety a jejich pozorování.
Jelikož Sekce je součástí České astronomické společnosti, zároveň se vstupem do
Sekce je možno vstoupit i do ČAS.
Potom se stává člen kmenovým členem Sekce. Veškeré formality se vyřizují zároveň. Existuje také možnost stát se externím členem, který je členem pouze SPHE ČAS, ale neplatí členské příspěvky do centrály ČAS. Zájemci o členství mohou kontaktovat předsedkyni SPHE ČAS Kateřinu Hoňkovou (katerina.honkova@astronomie.cz).
MEKA 2007 NOVÉ 16.8.2007
Bodování zanedbanosti: Astrofyzikální zajímavost: Vkládejte jakákoliv svá CCD pozorování proměnných hvězd. Vhodné je vkládat především: Objekty HERO můžeme rozdělit do dvou základních oblastí – stelární zdroje vysoké energie a extragalaktické zdroje vysoké energie. Stelární objekty: Extragalaktické zdroje: Jste tu poprvé? Seznamte se: Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS > Zpět na seznam seznam pozorování JAK SE PŘIHLÁSIT: JAK SE ODHLÁSIT: ! V případě, že výše uvedený postup selže, obraťte se na administrátora konference Karla Mokrého: mokry -zavináč- astro.cz. Nositelé ceny jsou: Základní ustanovení (1) Sekce
proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (ČAS) (dále jen
Sekce), anglickým názvem Variable Star and Exoplanet Section of Czech
Astronomical Society, je jednou z odborných sekcí ČAS. (2) Kontaktní
adresou Sekce je vždy poštovní adresa předsedy Sekce. (3) Ve své činnosti
se Sekce řídí stanovami ČAS, organizačním řádem ČAS, jednacím řádem ČAS, tímto
řádem a obecnými předpisy. Úkoly Sekce (4) Sekce působí
zejména v oboru astronomie proměnných hvězd, exoplanet a oborech příbuzných a
souvisejících. Při své činnosti se řídí zásadami vědecké práce. (5) Úkoly Sekce
jsou zejména tyto: a) určuje
pozorovací program dle požadavků soudobé astrofyziky; b) podporuje
pozorování a výzkum proměnných hvězd a
exoplanet; c) spolupracuje
s astronomickými kroužky, hvězdárnami a astronomickými ústavy v tuzemsku; d) rozvíjí
mezinárodní styky s pracovišti a společnostmi příbuzného zaměření. (6) K dosažení
svých cílů Sekce zejména a) pořádá
soustředění pozorovatelů, praktika a kurzy, vyhlašuje pozorovací kampaně; b) vydává pro
pozorovatele návody, předpovědi, mapky a katalogy; c) dbá o
publikování získaných výsledků a vyvíjí návaznou publikační činnost; d) organizuje
mezinárodní výměnu podkladů pro pozorování a pozorovacích dat; e) vede archiv
pozorování; f) pořádá
přednášky, semináře a konference; g) vydává
časopis Perseus; h) spravuje své
webové stránky. Členství (7) Individuální
členství v Sekci je kmenové, hostující, čestné a externí. Kmenové a
hostující členství se souhrnně označuje jako řádné. (8) Kolektivní
členství přímo v Sekci není možné. Zájemci o tento druh členství mohou uzavřít
vhodně formulovanou smlouvu o kolektivním členství v ČAS. (9) Kmenovým členem
Sekce je takový člen ČAS, který pověřil Sekci vedením primární evidence o sobě
coby členu ČAS, a prostřednictvím Sekce platí své kmenové členské příspěvky
ČAS. (10) Hostujícím
členem Sekce se rozumí člen Sekce, který je kmenově registrován v jiné složce
ČAS a jejím prostřednictvím platí své kmenové členské příspěvky ČAS. (11) Externí člen Sekce je pouze
členem Sekce, není však členem ČAS. (12) Čestný člen má stejná práva
jako člen kmenový, neplatí však sekční členské příspěvky. (13) Kmenoví,
hostující i externí členové platí každoroční
poplatek, který se v terminologii výkonného výboru nazývá "příspěvek na
činnost". V tomto JOŘ bude označován obecně zaužívaným termínem
"sekční (členské) příspěvky". Jeho výši určuje výbor Sekce. (14) Kmenoví a
hostující členové mají uvnitř Sekce stejná práva. Hostující členové mohou být
vyloučeni z některých vztahů k vyšším složkám ČAS a jednání s nimi, pokud se
daná záležitost týká kmenových členských příspěvků nebo jinak bezprostředně
souvisí s institutem kmenového členství. Externí členové nemají vzhledem k vyšším složkám ČAS žádná
práva (nemohou do nich volit ani se k nim odvolávat), nemohou být voleni do
výboru Sekce a nepožívají členských výhod ČAS. (15) Externí členství je
výjimečnou záležitostí. Žádost o jeho přiznání se podává výboru Sekce a ten o
něm v každém jednotlivém případě rozhodne. Při tom může uložit některá další
omezení nad sub (14). (16) Řádní členové
Sekce, a s omezením uvedeným v odst. (14) a (15) i externí členové, mají tato
práva: a) volit a být volen do orgánů Sekce (možnost zastávat většinu funkcí je
obecnými předpisy a stanovami ČAS vázána na dosažení 18 let věku); b) volit delegáty na sjezd ČAS a od 18 let věku být volen za
delegáta na sjezd a do vyšších orgánů ČAS; d) být členem delegací, komisí apod. vytvářených orgány Sekce; e) podávat návrhy a hlasovat o návrzích podaných na schůzích,
konferencích a jiných akcích Sekce; f) být informován o pořádání akcí Sekce a zúčastňovat se jich; g) proti rozhodnutí výboru Sekce se odvolat k plenární schůzi
Sekce nebo k vyšším orgánům ČAS; h) bezplatně odebírat časopis Perseus; i) využívat všech práv člena ČAS; j)
zapůjčovat si přístrojové a jiné vybavení v majetku Sekce (o zápůjčkách
rozhoduje výbor Sekce); k)
poskytnout Sekci mimořádný sekční příspěvek na podporu její činnosti. (17) Člen Sekce je
povinen: a) dodržovat ustanovení dokumentů Sekce a ČAS a podílet se v rámci
svých možností na plnění jejich úkolů; b) hlásit změny svých osobních údajů, zejména změny adresy, do
členské evidence Sekce a (týká se hostujících členů) do evidence své kmenové
složky; c) platit členské příspěvky každoročně do termínu určeného výborem sekce. (18) Návrhy a
odvolání k plenární schůzi Sekce podává člen prostřednictvím výboru Sekce v
dostatečném předstihu, aby mohly být zařazeny do programu schůze. Z formulace
musí být jasné, že si člen přeje, aby se záležitost neřešila ve výboru, nýbrž
na plenární schůzi. (19) Členství v
Sekci vzniká a) u člena, který už je členem ČAS, po vyplnění evidenční karty
okamžikem zaplacení prvních sekčních příspěvků do Sekce; b) u zájemce o členství v Sekci, který teprve vstupuje do ČAS,
vyplněním přihlášky do ČAS a zaplacením prvních kmenových a sekčních příspěvků; c) u externího člena okamžikem, který určí výbor Sekce (20) Člen, jehož
přihlášku do ČAS vyřizuje výbor Sekce, se automaticky stává kmenovým členem
Sekce. (21) Členství v
Sekci zaniká a) prohlášením člena, že ze Sekce vystupuje; b)
vyškrtnutím pro nezaplacení sekčních členských příspěvků; c) vyloučením člena na plenární schůzi Sekce; d) úmrtím člena. (22) Řádné členství
v Sekci zaniká také zánikem členství v ČAS. Člen může v takovém případě požádat
o členství externí. (23) Výbor Sekce má
právo pozastavit členu z vážných důvodů členství v Sekci do nejbližší plenární
schůze. Člen, jehož členství bylo pozastaveno, nemá v Sekci volební právo a
nesmí vykonávat žádnou funkci, po zaplacení členských příspěvků má však nadále
právo být písemně informován o činnosti Sekce (tj. dostává členské tiskoviny).
Plenární schůze potom musí o záležitosti jednat a buď obnoví členství v plném
rozsahu, nebo člena vyloučí. Proti jejímu rozhodnutí se lze odvolat k výkonnému
výboru ČAS nebo ke sjezdu ČAS. (24) Prohlášení
člena o vystoupení ze Sekce se posílá v písemné podobě či elektronickou poštou
výboru Sekce. Vystupuje-li ze Sekce kmenový člen, musí oznámit, zda ruší i své
členství v ČAS, a když nikoli, tedy ve které složce ČAS bude napříště kmenově
registrován. (25) Vystupující
člen musí mít vyrovnané členské příspěvky v Sekci i (pokud je to člen kmenový)
v ČAS do dne vystoupení. (26) Není-li v
abdikačním dopise určeno pozdější datum, zaniká členství okamžikem doručení. (27) Kopii
abdikačního dopisu kmenového člena pošle výbor Sekce výkonnému výboru ČAS a
je-li nutno, i složce ČAS, kam člen kmenově přechází (viz odst. (24)). Struktura Sekce (28) V čele Sekce
stojí předseda a výbor Sekce (dále jen "výbor"). O počtu členů výboru
rozhoduje volební plenární schůze Sekce, a ta rovněž volí členy výboru,
předsedu a hospodáře. Předseda i hospodář jsou členy výboru. (29) Operativně řídí
Sekci předseda po konzultaci s dostupnými členy výboru (osobně nebo pomocí
spojovacích prostředků). Závažná operativní rozhodnutí předkládá k dodatečnému
schválení na nejbližším zasedání výboru. (30) Plenární schůze
dále volí revizora. Revizor není členem výboru, má však právo zúčastňovat se
jeho schůzí a v době mezi nimi být obesílán informacemi ve stejné
míře jako členové výboru (viz odst. (69)). Plenární schůze (31) Plenární schůze
je oprávněna a) určovat
hlavní směry činnosti Sekce; b) vydávat
usnesení a kontrolovat jejich plnění; c) schvalovat
plán práce výboru a vyjadřovat se k výroční zprávě Sekce; d) určovat
počet členů a náhradníků výboru a volit je; e) volit
revizora a jeho náhradníka; f) volit
delegáty na sjezd ČAS; g) projednávat
odvolání členů proti rozhodnutí výboru Sekce (viz sub (18)); h) řešit
případy pozastaveného členství (sub (23)); i) rozhodnout o
vyloučení člena; j) schvalovat a
měnit JOŘ; k) usnášet se
na změně názvu a znaku (loga) Sekce a názvu členského časopisu; l) rozhodnout o
osamostatnění Sekce (viz (82)); m) podat
kvalifikovaný návrh na zrušení Sekce (viz (82), (83) a (84)). (32) Plenární schůzi
svolává výbor alespoň jednou v roce. Termín a místo konání schůze, jakož i její
program, sděluje výbor všem členům Sekce a výkonnému výboru ČAS alespoň jeden
měsíc předem. (33) Volební
plenární schůze (tj. taková, která má na programu volby výboru) je nejvyšším
orgánem Sekce. Koná se nejméně jedenkrát za 3 roky. (34) Výbor je také
povinen svolat plenární schůzi na přání alespoň třetiny členů Sekce, a to
(počítáno od doručení písemné žádosti) do 2 měsíců, pokud se na této schůzi
nemají konat volby, a do 6 měsíců, pokud to má být schůze volební. (35) Plenární schůze je usnášeníschopná v jakémkoliv počtu přítomných
členů Sekce za předpokladu dodržení bodů (28) a (30). (36) Účastníci
plenární schůze vždy volí zapisovatele a ověřovatele zápisu, a podle povahy
programu také návrhovou, mandátovou a volební komisi. Volby na plenární schůzi (37) Volební schůze
rozhoduje o počtu členů výboru a volí je, přičemž pomocí preferenčních hlasů
volí zároveň předsedu a hospodáře. Dále volí revizora a náhradníky. (38) Hlasovací
lístek musí být uzpůsoben tak, aby neumožňoval udělení preferenčních hlasů
kandidátům, kteří danou funkci nechtějí nebo nemohou vykonávat. (39) Před volební
plenární schůzí musí být uspořádána korespondenční část voleb, aby mohli svůj
hlas uplatnit i členové, kteří se na schůzi nemohou dostavit. Hlas
odeslaný korespondenčně má stejnou platnost jako hlas odevzdaný prezenčně. (40) Korespondenční
hlas je platný, je-li hlasovací lístek nebo jeho kopie vyplněn podle návodu a
dojde-li na určenou
adresu nejpozději 5 dnů před konáním schůze. Lze použít i fax a při splnění
podmínek stanovených předsedou Sekce, elektronickou poštu nebo webový formulář. (41) Korespondenční
hlasovací lístky je oprávněn přijímat pouze předseda a revizor a pověřený člen
výboru. Informace o výsledcích korespondenčního hlasování musejí utajit až do
ukončení prezenční části voleb. (42) Člen má právo
vzít svůj korespondenční hlas zpět, rozhodne -li se hlasovat prezenčně na
volební schůzi. (43) Před
prezenčními volbami je možno kandidátku doplnit nebo pozměnit, např. na návrh z
pléna. Korespondenční hlasy i v takovém případě podrží svou platnost. (44) Prezenční část
voleb členů výboru, revizora a delegátů na sjezd ČAS je tajná. (45) Účastníci
volební schůze volí mandátovou komisi, volební komisi a skartátora. Obě komise
jsou alespoň dvoučlenné. (46) Mandátová
komise ověřuje platnost korespondenčních hlasů a zajišťuje, že účastníky
prezenční části voleb jsou jen členové Sekce, a že dosud nehlasovali nebo že
svůj hlas anulovali (viz sub (42)). (47) Volební komise
rozdává za dohledu mandátové komise hlasovací lístky, sčítá hlasy a vyhlašuje
výsledky. (48) Skartátor u sebe
shromažďuje použité hlasovací lístky, zajistí jejich utajení a po schůzi je na
pokyn odstupujícího předsedy Sekce před svědkem zničí. Smaže také hlasy došlé
elektronickou poštou. (49) Pokud došlo k
potvrzení předsedy ve funkci (odstupující a zvolený předseda jsou táž osoba),
ukládají se použité hlasovací lístky a elektronické hlasy
nejméně po dobu 14 dnů, jinak obvykle pouze do druhého dne. (50) Všichni
funkcionáři, kteří se z povahy své činnosti v průběhu voleb museli seznámit s
tím, jak hlasovali jednotliví členové, pokládají obsah jednotlivých hlasů za
tajemství. (51) Pro obsazení
postu předsedy a hospodáře jsou rozhodující počty preferenčních hlasů pro danou
funkci. Při rovnosti hlasů rozhoduje postupně počet hlasů pro druhou
funkci, celkový počet hlasů a los. (52) Výsledek voleb
předsedy a hospodáře je platný, jestliže a) nejúspěšnější kandidát dostane alespoň 40 % odevzdaných hlasů; b) nejúspěšnější kandidát dostane alespoň 20 % odevzdaných hlasů a
má od následujícího v pořadí odstup alespoň 10 %. (53) Pokud nejsou
splněny podmínky předchozího článku, koná se 2. kolo voleb se dvěma
nejúspěšnějšími kandidáty. Před jeho zahájením je vhodné uspořádat diskuzi.
Korespondenční hlasy odevzdané těmto kandidátům v 1. kole zůstávají v
platnosti. (54) Pro určení
ostatních členů výboru a náhradníků je rozhodující součet všech hlasů včetně
preferenčních, při rovnosti hlasů pak rozhoduje postupně počet preferenčních
hlasů, počet preferenčních hlasů na předsedu a los. (55) V případě
doplňkových voleb (viz (70), (72)) se koná volební plenární schůze s omezeným
programem nebo se doplňkové volby provedou korespondenčně. (56) Volby delegátů
na sjezd ČAS se konají na plenární schůzi analogicky organizované jako volební
plenární schůze, nebo mohou celé proběhnout korespondenčně. V případě rovnosti
hlasů rozhoduje hlas předsedy. (57) Zúčastní-li se
voleb (včetně korespondenčních hlasů) méně než 36 % členů Sekce, jsou všichni
členové seznámeni s výsledkem, volby se však opakují pouze korespondenční
formou v termínu o 1 - 2 měsíce pozdějším. Je-li počet účastníků opakovaných
voleb vyšší, platí druhý výsledek při jakémkoli počtu účastníků. Je-li počet
účastníků opakovaných voleb stejný nebo nižší než u voleb původních, součty
hlasů opakovaných voleb se neprovádějí a platí výsledek voleb prvních. (58) Konají-li se
volby předsedy nebo hospodáře pouze korespondenčně (viz (55) nebo (57)) a žádný
kandidát nezvítězí s převahou určenou odstavcem (52), rozhodne výbor Sekce, zda
se bude konat 2. kolo voleb (sub (53)) nebo zda bude uznán výsledek 1.
kola. Výbor Sekce (59) Výbor Sekce má
práva a povinnosti: a) plnit rozhodnutí a usnesení plenární schůze a vyšších orgánů
ČAS; b) činit opatření na podporu pozorování proměnných hvězd a
exoplanet v oblasti své působnosti a poskytovat členům odbornou pomoc; c) dbát na úroveň publikační činnosti v oboru proměnných hvězd a
exoplanet, zejména pokud je přímo či nepřímo spojena se jménem ČAS; d) vést seznam členů Sekce a v určených termínech z něho
poskytovat údaje výkonnému výboru ČAS k aktualizaci centrální databáze
členstva; e) volit ze svého středu potřebné funkcionáře; f) vypracovat plán činnosti včetně finanční stránky, výroční
zprávu a zprávu o hospodaření a zpřístupnit je členům Sekce; g) podávat vedení ČAS návrhy na financování projektů z prostředků
ČAS nebo z jiných prostředků (granty); h) určit výši sekčních příspěvků; i) rozhodovat o žádostech o externí členství a o prominutí
sekčních členských příspěvků (sub (76)); j) zabezpečit vybrání kmenových i sekčních členských příspěvků; k) činit zvláštní opatření k inkasu příspěvků od zahraničních
členů včetně přijímání cizí měny, a stanovit podmínky, za kterých mohou členové
platit příspěvky na více roků dopředu; l) projednávat návrhy členů; m) zabezpečit přípravu plenárních schůzí; o) udržovat kontakty se zahraničními organizacemi pozorovatelů
proměnných hvězd a exoplanet; p) podávat návrhy na udělení čestného členství v ČAS; q) podávat návrhy na udělení Ceny Zdeňka Kvíze; r) činit opatření v případě, že předseda nebo hospodář nemohou
vykonávat svou funkci; s) kooptovat do svého středu další členy v počtu nejvýše třetiny
členů volených; t) sledovat usnesení vyšších orgánů ČAS a podle nich upravovat
tento JOŘ (viz sub (84); u) v případě nesnášejícím odkladu pozastavit členu členství do
rozhodnutí nejbližší plenární schůze; v) zabezpečit vydávání časopisu Perseus; w) zabezpečit správu sekčních internetových stránek. (60) Dva hlavní
funkcionáři výboru, předseda a hospodář, jsou voleni přímou volbou na volební
plenární schůzi. (61) Výbor si ze
svého středu volí místopředsedu, příp. další funkcionáře. Je možná kumulace
funkcí, avšak předseda, místopředseda a hospodář musejí být tři různé osoby. (62) Předseda
zastupuje Sekci uvnitř ČAS i navenek. Odpovídá za činnost výboru i Sekce jako
celku a má právo zadávat úkoly členům výboru . (63) Místopředseda
zastupuje předsedu v případě jeho nepřítomnosti. Pokud se předseda vzdá funkce,
stává se předsedou do té doby, než je zvolen nový předseda. (64) Hospodář řídí
hospodaření Sekce. Zabezpečuje zejména vybrání členských příspěvků. Podléhá
předsedovi a řídí se rozhodnutími výboru Sekce (65) Výbor se schází
obvykle dvakrát do roka. Svolává jej předseda alespoň měsíc předem. Výbor je
také nutno svolat do 6 týdnů od doby, kdy o to požádá třetina členů výboru.
Neučiní-li to předseda, může tak v tomto případě učinit jiný člen výboru. (66) Jednání výboru Sekce je
obvykle neveřejné. Mohou se ho zúčastnit náhradníci (s hlasem poradním),
revizor a předsedou pozvaní hosté. Pokud se výbor rozhodne, že jeho
jednání bude veřejné, informuje o tom členy alespoň 1 měsíc dopředu. (67) Výbor rozhoduje
prostou většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne předseda. Hlasování
ve výboru je vždy veřejné. (68) Z jednání
výboru se pořizuje zápis, který se v plném znění zasílá členům výboru a
revizorovi a na požádání je k nahlédnutí i ostatním členům Sekce. Ve zkrácené
formě je publikován v Perseu a v plném znění i na internetu. (69) V období mezi
schůzemi činí výbor rozhodnutí na základě doporučení předsedy po hlasování
korespondenční cestou nebo technickými prostředky spojení. (70) Rezignuje-li
předseda na svou funkci, přebírá jeho povinnosti místopředseda. Nemůže-li
vykonávat svou funkci hospodář, rozhodne o jeho nástupci výbor. Na uprázdněné
místo se uspořádají volby nejpozději na příští pravidelné plenární schůzi.
Vzniklý mandát platí do konce funkčního období výboru. (71) O tom, zda
odstoupivší funkcionář opustí výbor nebo v něm do doplňkových voleb může
zůstat, rozhodne výbor. (72) Jestliže
odstoupí člen výboru, nastoupí na jeho místo náhradník. Klesne-li počet
volených členů výboru včetně náhradníků pod polovinu původního počtu, je nutno
na uprázdněná místa uspořádat doplňkové volby. Mandáty z nich platí do
konce funkčního období výboru. (73) Kooptace je
možná kdykoli během funkčního období výboru. Nenarušuje se jí případné
nástupnické právo náhradníků, a proto obvykle znamená početní rozšíření výboru. Revizor (74) Revizor alespoň
jednou do roka prohlédne účty a alespoň dvakrát do roka zkontroluje pokladní
hotovost. O zjištěných nedostatcích podá výboru Sekce revizní zprávu. Tuto
zprávu také čte na plenární schůzi a zpřístupňuje členům sekce. (75) Movitý majetek
v užívání Sekce podléhá každoroční inventarizaci. Není-li revizor členem
inventarizační komise, předkládá se mu kopie zprávy o inventuře, aby se k ní
mohl vyjádřit v revizní zprávě. Členské příspěvky (76) Vybrání
kmenových i sekčních členských příspěvků zajistí Sekce prostřednictvím svého
hospodáře do konce prvního čtvrtletí. Výši sekčních příspěvků určuje výbor
Sekce a vybírají se od všech členů kromě čestných. Výši
kmenových příspěvků určuje výkonný výbor ČAS, a Sekce je vybírá jen od svých
kmenových členů. Příspěvky mohou být odstupňovány např. podle sociálního
postavení člena a poštovného nutného ke korespondenci na jeho kontaktní adresu.
Výbor Sekce může na žádost člena rozhodnout o úpravě nebo prominutí sekčních
příspěvků např. ze sociálních důvodů. (77) Kmenový člen
platí kmenové i sekční příspěvky současně. (78) Výbor Sekce
může s vědomím Výkonného výboru ČAS rozhodnout o tom, že vybírání příspěvků
započne již před začátkem období stanoveného Výkonným výborem ČAS. (79) Vybrané kmenové
příspěvky se v určitých časových intervalech odvádějí sekretariátu ČAS, sekční
příspěvky se použijí pro potřeby Sekce. Souhrn sekčních příspěvků a jiných
vlastních příjmů se však každoročně nechá projít účetnictvím ČAS. (80) Členům, kteří
nezaplatí příspěvky do termínu stanoveného výborem sekce, je poslána upomínka. Závěrečná ustanovení (81) K osamostatnění
Sekce (tj. k vystoupení Sekce z ČAS) nebo ke kvalifikovanému návrhu na zrušení
Sekce se vyžaduje usnesení plenární schůze přijaté třípětinovou většinou,
přičemž hlasování se musí (na místě nebo korespondenční formou) zúčastnit
alespoň 60 % členů Sekce. Třípětinová většina je nutná u prezenčních hlasů
i u součtu všech hlasů. (82) Vznikne-li
usnesení o zrušení Sekce na schůzi s méně účastníky než žádá odst. (81),
opakuje se plenární schůze o 1 - 2 měsíce později. Rozhodnutí této schůze je
platné při každém počtu účastníků. (83) Schůze, která
navrhne zrušení Sekce, zároveň dá doporučení výkonnému výboru ČAS o dalším
využití majetku, který byl v užívání Sekce. Pokud doporučení o dalším využití
majetku Sekce učinily dvě plenární schůze (viz odst. (82)), platí doporučení té
z nich, která měla větší účast. Výbor Sekce potom podá návrh na zrušení Sekce
výkonnému výboru ČAS, který rozhodne. (84) Výbor Sekce po
každém sjezdu ČAS vezme na vědomí příp. změny stanov ČAS a alespoň jednou do
roka pořídí seznam změn v jednacím a organizačním řádu ČAS. Podle těchto změn
upraví tento JOŘ a se změnami seznámí nejbližší plenární schůzi Sekce. Platnost JOŘ (85) Případné rozpory JOŘ se
stanovami ČAS je povinen vyřešit výbor sekce. (86) Jednací a organizační řád
Sekce (JOŘ) platí od 17. 11. 2008. Předsedkyně Sekce: Mgr. Kateřina Hoňková, Ph.D., e-mail: katerina.honkova@astronomie.cz Pozorování zákrytových dvojhvězd se u nás provádí již od roku 1960. Výsledek pozorování je především zejména určování okamžiků minim. Pozorování je možné provádět vizuálně a pomocí CCD techniky. Okamžiky minim a původní vědecké články byly dříve publikovány především v anglicky psaném věstníku "Práce Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně" a v sekčním věstníku "Perseus". Nyní se data publikují již výhradně elektronicky - v odborných žurnálech jako je IBVS (Information Bulletin on Variable Stars) či OEJV (Open European Journal on Variable Stars) Projekt MEDÚZA zastřešuje pozorování a výzkum fyzických proměnných hvězd v rámci Sekce PPH ČAS.
Koordinujeme tuto činnost v České republice i na Slovensku. Starší verze katalogu: V seznamu jsou uvedena všechna data vložená do databáze poslední 2 měsíce. - Jak se stát pozorovatelem proměnných hvězd
Od fotonu k magnitudě (autor: P. Cagaš)
Fotometrie proměnných hvězd snadno a rychle aneb Jak na to? (autor: P. Svoboda)
- Podrobný návod jak vizuálně pozorovat proměnné hvězdy (autor: L. Brát) - Pozorovatelská kuchařka (autor: P. Sobotka) ON-LINE TRENAŽÉRY: - Typy proměnných hvězd (autor: O. Pejcha)
Jak upéct novou proměnnou hvězdu (autoři: M. Mašek, L. Brát)
Data z robotických přehlídek ( autor: J. Juryšek)
ZAHRANIČNÍ STRÁNKY: Společnosti Databáze Organizace Diskuse 1. Ocenění "Proměnář roku" uděluje každoročně výbor B.R.N.O. - sekce
pozorovatelů proměnných hvězd ČAS (dále jen sekce). 2. Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 28. 10. příslušného
roku předsedovi sekce. 3. Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen sekce. 4. Ocenění se uděluje za vynikající pozorovatelské výsledky, objevy nových
proměnných hvězd, vývoj nových metod výzkumu proměnných hvězd, publikaci
výsledků pozorovatelské ale i teoretické práce v oblasti proměnných hvězd,
případné zvláště významné další činnosti v oblasti výzkumu proměnných hvězd. 5. Oceněný kandidát získá diplom a volné členství (bez hrazení členských
příspěvků) v ČAS a sekci na následující kalendářní rok. V případě, že
oceněným je nečlen sekce nebo ČAS, je mu za stejných zvýhodněných podmínek
nabídnuto členství. 6. Výbor sekce vyhlašuje laureáta ocenění během konference o výzkumu
proměnných hvězd v listopadu daného roku, případně prostřednictvím svého
členského věstníku Perseus. 7. Laureátem na toto ocenění je možné být i opakovaně. 8. Tento statut schválil výbor sekce na svém jednání dne 11. 11. 2000. Členské příspěvky do Sekce PHE na rok 2024: Členské příspěvky do ČAS na rok 2024: Mimořádné členské příspěvky: Peníze je možné zasílat na bankovní účet sekce (2900452458 / 2010)
FIO banka. Jako variabilní symbol uvádějte své číslo průkazky člena ČAS a skladbu částky
zašlete na email hospodáře MUDr. Igora Stojanova.
Členové České astronomické společnosti mohou čerpat mnoho výhod.
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2019
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2018
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2017
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2016
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2015
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2014
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2013
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2012
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2011
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2010
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2009
Zpráva o činnosti Sekce PHE ČAS za rok 2008
Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS za rok 2007
Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS za rok 2006
Zpráva o činnosti Sekce PPH ČAS za rok 2005 Odborný dohled nad publikovanými články prováděl Dr. Vojtěch Šimon z AÚ Ondřejov. Kontaktní osoby projektu: DOPORUČUJEME PRO VŠECHNY ČLENY SEKCE PPH ČAS! TABULKA VÍTĚZŮ V rámci projektu se u nás pozorují především vybrané červené pulzující proměnné, symbiotické a kataklyzmické proměnné, novy a supernovy a další. Pozorovací program MEDÚZY je tvořen přibližně stovkou hvězd, jež jsou opomíjené pozorovateli ve světě i robotickými přehlídkami. Kromě vybraných proměnných v programu MEDÚZY (katalog MEKA) přijímá MEDÚZA do své databáze pozorování všech fyzických proměnných hvězd učiněných spolupracujícími pozorovateli. MEDÚZA spravuje databázi vizuálních i CCD pozorování . Juliánské datum a datum zaokrouhlujte na tři desetinná místa a hvězdnou velikost na dvě. Zkratku pozorovateli určíme, až nám pošle svá první pozorování. V případě, že děláte více odhadů s různými srovnávacími hvězdami najednou, napište je všechny na jeden řádek a oddělte čárkou. Do odhadu pište písmena, jejich přiřazení hvězdným velikostem naleznete na mapce MEDÚZY. Pokud si svým odhadem nejste jisti, třeba proto, že nejsou dobré pozorovací podmínky, označte ho dvojtečkou. Prosím, pošlete nám spolu s Vaším prvním pozorováním i celé jméno a adresu. Pozorování zasílejte jako přílohu v samostatném textovém souboru (ASCII). 9. Pro výběr hvězd do svého pozorovacího programu můžete použít katalog fyzických proměnných hvězd MEKA, který každoročně vydává skupina MEDÚZA. Najdete v něm katalogové i aktuální údaje o chování hvězd a bodové hodnocení, jež říká do jaké míry jsou pozorování té které konkrétní hvězdy důležitá. V roce 2006 provedl L. Šindelář a L. Brát revizi pozorovacího programu. Provedli výzkum pokrytí světelných křivek hvězd z katalogu MEKA robotickými přehlídkami. Na základě tohoto srovnání byl vydán seznam hvězd, které již nemá nadále smysl pozorovat (neboť jsou plně pokryty přehlídkami) a které jsou i nadále pozorovatelsky zanedbány a měly by být intenzivně sledovány - vizuálně i CCD.
MEKA versus robotické přehlídky
TRESCA je akronym a znamená TRansiting ExoplanetS and CAndidates, tedy v češtině zakrývající exoplanety a kandidáti. předseda: Složení výboru Sekce PHE ČAS: Pokud se chcete stát členem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd, vyplňte elektronicky přihlášku za člena Sekce: Členství v Sekci PHE je vázáno na členství v České astronomické společnosti. |