Časopis e-Perseus

Dnešní doba přeje připraveným.
 
 Tak tento slogan jsme slýchávali již v době školní docházky a dozajista platí stále. S rozvojem techniky a pozorovacího vybavení stoupá šance na detekování slabých změn jasnosti pozorovaných objektů, tedy přesně takových, jaké lze sledovat u tranzitů extrasolárních planet přes disk mateřské hvězdy.
 
 Také my jsme se rozhodli připravit na toto možné zpestření našeho pozorovacího programu a zjistit, jaké jsou limity našeho vybavení a co nám dovolí místní pozorovací podmínky. Společně s Hankou Kučákovou jsme na Hvězdárně a planetáriu Johana Palisy v Ostravě v noci 14. března 2007 namířili dalekohled na objekt, který dostal název podle projektu v rámci kterého byl objeven, TrES-1 Lyr. Podle předpovědi databáze serveru NYX (http://nyx.asu.cas.cz/~lenka/dbvar) mělo v uvedené datum dojít k tranzitu extrasolární planety přes disk mateřské hvězdy. Jenom pro úplnost dodávám, že hvězda má katalogové označení GSC 2652-1324.
 
 TrES-1 Lyr
 RA: 19h 04m 09.8s
 DE: +36st 37m 57s
 JD0: 53186.80600
 Perioda: 3.030065 dne
 V: 11.8 mag
 
 Jedná se o exoplanetu typu horký Jupiter, s hmotností 0.61 hmotností Jupitera a poloměrem 1.08 poloměru Jupitera. Více informací o exoplanetě je možné získat na internetu, např. na adresách:
 http://www.extrasolar.net/planettour.asp?StarCatId=normal&PlanetId=265
 a
 http://media4.obspm.fr/exoplanetes/base/etoile.php?nom=TrES-1
 
 Na posledně jmenované adrese je možné shlédnout i pěknou simulaci tohoto "planetárního systému".
 
 Zákryt měl být hluboký cca 0.03 mag a jeho délka okolo 153 minut. Právě s mělkostí tohoto zákrytu a ze slabé jasnosti hvězdy jsme měli obavy, zda bude zákryt vůbec detekovatelný a zda nebude příliš "zašuměn". Ke snímání jsme použili sestavu zrcadlový dalekohled typu Newton 200/1200 s CCD kameru SBIG ST-8XME. Exponovali jsme časem 60s přes standardní fotometrický červený filtr Johnsonova-Cousinsova systému.
 
 Naměřenou světelnou křivku můžete vidět na přiloženém obrázku, případně s dalšími údaji na stránkách naší pozorovací skupiny :
 http://ostrava.astronomy.cz/czstar.php?id=152.
 
 Na první pohled je pokles viditelný, byť zvláště na začátku pozorování je patrný velký rozptyl dat, a také větší chyba měření. Tato se s rostoucím časem zmenšuje na průměrnou hodnotu +/- 0.006 mag. Tato nepříznivá situace je způsobena nízkou výškou objektu nad obzorem, která byla v době začátku pozorování okolo 30st a hlavně umístěním objektu nad východním obzorem. V tomto směru se totiž nachází město Ostrava, která silně znečišťuje východní a jihovýchodní obzor, a to nejenom exhalacemi, ale i nadbytečným osvětlením. Poměr S/N je tak mizerný, a tak není divu, že rozptyl dat a chyba měření je u slabých objektů v tomto směru vždy velká. Poměr S/N se zlepšuje s rostoucí výškou a přesunem objektu nad jižní či západní obzor.
 
 Přestože výsledek pozorování není úplně optimální, dává nám to určitou představu o možnostech fotometrie takovýchto slabých objektů. Je jasné, že data pro objekty s hvězdnou velikostí 11mag a menší nebudou moc věrohodná, pokud bude pokles jasnosti okolo 0.03 mag, a objekt se bude nacházet ve východním směru.
 
 Vzhledem k současným příznivějším podmínkám, oproti těm březnovým, se chystám na nové zachycení tranzitu TrES-1 Lyr, neboť souhvězdí Lyry se nyní pohybuje v zenitu, kde světelné znečištění v naší lokalitě není tak velké. V záloze máme ještě 12palcový dalekohled SCT Meade LX200GPS osazený stejnou CCD kamerou (ST8-XME) umístěný v druhé kopuli. Vzhledem k většímu průměru je dosah dalekohledu, co se týče hvězdných velikostí, větší. Nicméně v případě snímání slabých objektů nad již zmíněnými problémovými obzory si dle mého názoru moc nepomůžeme, neboť větší průměr také zachytí více světelného znečištění, a tak výsledný poměr S/N bude stejně mizerný, jako v případě 20cm dalekohledu. Ale za pokus to stojí.