Časopis e-Perseus

Na jaře 2010 vzplanula v souhvězdí Labutě nova. To by samo o sobě nebylo tak zvláštní, v Labuti se to stává takřka pravidelně. Obrovské pozdvižení se ovšem strhlo v okamžiku, kdy byla pozice novy sesouhlasena s pozicí symbiotické dvojhvězdy V407 Cygni!
 
 ÚVOD
 Symbiotické dvojhvězdy jsou systémy, kde kolem sebe obíhá velmi horká složka - bílý trpaslík a velmi chladná složka - rudý obr. Intenzivní UV záření z povrchu bílého trpaslíka interaguje s hvězdným větrem z rudé hvězdy, což vyvolává komplexní změny jasnosti.
 
 Samozřejmě se může stát, že dochází k přenosu hmoty z rudého obra na bílého trpaslíka. To vytváří podmínky pro vznik Novy - termonukleárního zahoření materiálu na povrchu BT, které má explozivní charakter.
 Podobné objekty jsou velmi vzácné - známe jich jen pár (RS Oph, T CrB, V745 Oph a V3890 Sgr) a nyní se k nim přidala i V407 Cygni.
 
 V407 Cygni, dlouho dobu známá poklidná (a relativně slabá) symbiotická hvězda vzplanula jako nova. Délka trvání vzplanutí i složení spektra ji charakterizují jako rychlou "heliovou novu" He/N (Williams 1992). Maximum vzplanutí trvalo jen přibližně dva týdny, což je na novu poměrně krátká doba. Možné vysvětlení nabídl U. Munari (2010). Během období po vzplanutí ukázala spektra prudce se zpomalující emisní složku - rozpínající se obálku. Z prvotní rychlosti rozpínání 2760 km/s (2,3d po vzplanutí) klesla rychlost rychlost na 200 km/s (196 dní po vzplanutí). Obálka byla prudce zabržděna při průniku rozsáhlým a hustým hvězdným větrem pocházejícím z červené složky dvojhvězdy. Díky tomu jsme pozorovali i velmi rychlý průběh vzplanutí novy.
 
 ČESKÁ STOPA
 Pro nás je celá situace ještě zajímavější o perličku. V roce 2002 až 2004 pozoroval V407 Cyg dlouhodobě Ondřej Pejcha a Petr Sobotka na hvězdárně v Brně a pořídili unikátní sérii VRI měření (byla zveřejněna i v křivce publikované U. Munarim (2011)) - viz obrázek 2. Data ukazují sinusoidální průběh jasnosti - klasické pulzace typu Mira, které vykonává rudý obr v soustavě.
 
 V roce 2009 začala hvězdu studovat i Zuzana Fischerová v rámci své diplomové práce. Chtěla navázat na dříve pořízená data z Brna, přidat své vlastní a pojednat obecně o pulzacích v symbiotických dvojhvězdách. Několikrát měřila V407 Cygni i u mne v Peci pod Sněžkou a později jsem v měření pokračoval sám, abychom získali delší světelnou křivku.
 Na podzim 2009, kdy byla diplomová práce Z. Fischerové (později Sobotkové) již téměř dopsána jsme s pozorováním přestali. Nač taky? Jedná se jen o tuctovou symbiotiku kombinovanou s Mirou...
 A PRÁVĚ V TÉ DOBĚ DOŠLO KE VZPLANUTÍ NOVY V SYSTÉMU!
 
 Neuvěřitelná smůla nás připravila o možné senzační pozorování, které bych si troufnul přirovnat k nálezu vzplanutí V838 Mon. Zaznamenat barevnou CCD fotometrií podrobně okamžiky těsně před vzplanutím novy by byl opravdový úspěch. Bohužel, o vlásek nám to uniklo.
 
 NOVÁ POZOROVÁNÍ
 Když V407 Cygni klesla z maxima, mnozí pozorovatelé na ni již zapomněli. My jsme ji doporučovali ve zprávě o činnosti za rok 2009 jako terč s vysokou prioritou pro pozorování. Nikdo nedokáže předvídat, co se s hvězdou bude dít dál. Martin Lehký z Hradce Králové však V407 Cyg začal pozorovat po vzplanutí a máme první výsledky. Na obrázku 1 je vidět kompletní světelná křivka. V roce 2010 je vidět přerušení dlouhoperiodických pulzací vzplanutím (které jsme bohužel z velké části propásli kvůli špatnému počasí) a zcela na závěr křivky je tušit návrat k pulzacím typu Mira.
 OVŠEM PRŮMĚRNÁ JASNOST KLESLA PO VZAPLNUTÍ O 2 MAGNITUDY.
 
 Je vidět, že systém je komplexní a může nás ještě znenadání překvapit. U. Munari a kol (2010) např. dedukuje, že část zpomaleného vyvrženého materiálu může zpět akreovat na BT. Takové události činí systém V407 Cygni velice důležitým objektem, který je třeba nyní (i později) dlouhodobě monitorovat vizuálně i s CCD kamerou s VRI filtry.
 
 A tak na závěr VYZÝVÁM POZOROVATELE, ABY VĚNOVALI V407 CYGNI POZORNOST I NADÁLE!
 
 Zdroje:
 - U. Munari et al., 2010, The 2010 nova outburst of the symbiotic Mira V407 Cyg
 - Databáze MEDÚZA (2011)
 - M. Lehký, 2011, soukromá korespondence