NOVINKY

RSS feed

Facebook

Komentáře

YouTube kanál

Fotogalerie z akcí

POZOROVACÍ KAMPANĚ

Starší kampaně

POZOROVACÍ PROJEKTY

POZOROVACÍ DENÍKY

AMPER - physics.muni.cz

Uživatelské objekty

KONFERENCE 2021

DATABÁZE & APLIKACE

Univerzální vyhledávací brána

Open European Journal on Variable stars

O-C brána

CzeV katalog

SvkV katalog

RafV katalog

Světelné křivky & data MEDÚZA

Známé zákrytové dvojhvězdy

Statistické centrum

Exoplanet Transit Database

Linearita CCD kamer

Fotometrie s DSLR

Perseus - ČASOPIS ON-LINE

Archív tištěných čísel

DOWNLOAD

Začátečníkům

RSS zdroje

O SEKCI PHE ČAS

Výbor sekce

Proměnářské akce

Výroční zprávy o činnosti

Historie sekce

Cena Jindřicha Šilhána "Proměnář roku"

Podmínky členství

Přihláška za člena

Seznam členů

Jednací a organizační řád

Seznamte se: Sekce PHE ČAS

Souhlas se zpracováním osobních údajů

DISKUSNÍ FÓRUM

konference var@lists.astro.cz

PŘÍBUZNÉ ODKAZY

ČAS - Česká astronomická společnost

Začínajícím pozorovatelům

Každý začátek je těžký, ale nemusí být, pokud Vám někdo podá pomocnou ruku. Proto vznikla tato stránka, kde najdete základní informace týkající se pozorování fyzických proměnných hvězd.

Jak odhadovat fyzické proměnné hvězdy?

Pokusím se to vysvětlit co nejstručněji. Vše je popisováno pomocí okolí proměnné hvězdy AG Dra a srovnávacích hvězd A, B, C, D, E, F, G, H a I. Mapka MEDÚZY je přiložena - při čtení textu se na ni dívejte. Zkratky v textu: V - proměnná hvězda, SH - srovnávací hvězda, SHY - srovnávací hvězdy.

Všechny mapky MEDÚZY předpokládají základní znalosti spojnic a poloh souhvězdí na obloze. Pokud je pozorovatel nemá, stačí mu k doplnění jen malý atlas oblohy.

1. Podle mapky nalezneme okolí V. Při hledání využíváme své představivosti a znalosti různých geometrických útvarů. Postupujeme od jasných hvězd viditelných okem pomocí různých vymyšlených trojúhelníků, n-úhelníků a jiných útvarů ke hvězdám slabším, dokud nedospějeme k V. Konkrétně AG Dra: nalezneme v dalekohledu hvězdu gama UMi a protáhneme spojnici beta UMi - gama UMi asi jeden a půlkrát vlevo šikmo dolů směrem k obdélníčku ohraničujícímu velikost druhého stupně mapky. Tam bychom měli narazit na trojúhelníček, který je zvětšený na druhém stupni mapky. Pozor! V případě AG Dra jsou v její blízkosti takové trojúhelníčky dva. Ten druhý je vlevo šikmo nahoře od prvního. Ujistíme se, že jsme skutečně našli ten správný porovnáváním vzájemných poloh a jasností hvězd v poli s mapkou. Nejednou se stalo, že pozorovatelovy odhady nesouhlasily s pozorováním jiných lidí a pak zjistil, že odhadoval něco úplně jiného...

2. Ocitli jsme se na druhém stupni mapky, kde jsou již označeny SHY a také V. Přejedeme zrakem nebo dalekohledem trochu dolů. Zde by měl vynikat čtyřúhelník složený ze SHY E, F, V a hvězdy ležící mezi A a V. Pokud se nám to povede, zidentifikujeme V na obloze s V na mapce.

3. Zvolíme libovolnou SH v blízkém okolí (třeba G) a porovnáme její jasnost s jasností V.

4. Zjistíme-li, že je SH slabší než V, porovnáme jasnost V s nejblíže jasnější SH tzn. F (abeceda odpovídá klesající jasnosti). F se zdá stále slabší než V, ale již trochu méně než předtím G. Pokračujeme tedy stejným postupem dále. Nalezneme E a porovnáme ji s V. Teď to vypadá, že E je jasnější než V. Dospěli jsme tedy k závěru, že jasnost V leží někde mezi jasnostmi E a F.

5. Nyní musíme zjistit v jakém poměru jsou jasnosti těchto tří hvězd. K tomu slouží číselná stupnice, která má svůj počátek na hodnotě 0 a konec na hodnotě, kterou si určuje sám pozorovatel a je závislá zejména na jeho zkušenostech. 0 znamená, že dvě hvězdy jsou stejně jasné. Číslo 10 znamená, že rozdíl mezi nimi je asi jako mezi kaprem a velrybou (zkrátka hrozně moc velký). To se může stát v případě, kdy je mezi SHY rozdíl třeba 1,1 mag (W Cyg) a žádné jiné v okolí nejsou. Pak nebývá výjimkou odhad B6V7D (C je pro některé dalekohledy příliš daleko).

6. Malá odbočka: Jak mohou vypadat jednotlivé odhady a co znamenají:

E0V7F - V je stejně jasná jako E, Mezi E a F měl pozorovatel 7 odhadních stupňů z čehož vyplývá, že mezi E a F je poměrně velký rozdíl, typuji tak 0,5 mag. Při pohledu na údaj o SHY je vidět, že rozdíl mezi E a F je 0,4 mag. Jedná se tedy o zkušeného pozorovatele.

E1V1F - Jasnost V leží přesně mezi E a F. Mezi E a F viděl pozorovatel 2 odhadní stupně, což je dost málo. Je to tedy začátečník a jeho pozorování jsou nepřesná, protože je schopen rozlišit jen nápadné rozdíly jasností.

E2V - hvězda je slabší než V o nezjistitelnou hodnotu, ale nebude to asi moc tak 0,1 až 0,2 mag. Nicméně odhad je značně nejistý, protože pozorovatel slabší SH neviděl. Nepoužil tedy vhodný přístroj. Někdy je ovšem i takovýto odhad důležitý nejsou-li v daném období jiná pozorování.

< E - pozorovatel V vůbec neviděl. Zjistil, že byla určitě slabší než SH E. Takový údaj má praktický význam jen u hvězd vyznačujících se dlouhodobým setrváváním na nízké jasnosti a občasnými výbuchy. Nicméně z takových odhadů se u polopravidelných hvězd v podstatě nedá určit vůbec nic a světelnou křivku jen matou, je-li jich příliš.

7. A nyní se dostáváme konečně k tomu, proč jsme vůbec lezli ven do tmavé noci. Musíme pokud možno co nejpřesněji zjistit hvězdnou velikost V. Protože je mezi hvězdami E a F poměrně velký rozdíl, musíme použít větší počet odhadních stupňů. Upozornění! Nikdy se nedíváme přímo do hvězdy, ale trochu vedle a to na všechny hvězdy stejně. Světlo ze všech hvězd musí dopadat na stejně citlivé místo na oční sítnici. Sledujeme-li E, díváme se tak 2 mm (na obloze pochopitelně žádné milimetry nejsou, je třeba, aby si pozorovatel sám zvolit pro něj nejvhodnější vzdálenost) třeba vlevo šikmo nahoru. Pak přejedeme zrakem na V a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Poté přejedeme zrakem na F a díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Při tomto přejíždění mezi třemi hvězdami se snažíme číselně vystihnout vzájemné poměry jejich jasností. Na první pohled se nám může zdát, že V je svou jasností blíže k E než k F. Tomu by mohl odpovídal některý z následujících odhadů: E1V2F, E1V3F, E1V4F, E2V4F, E2V5F nebo E3V5F. Větší čísla nepoužijeme, protože mezi E a F zase tak velký rozdíl není. Který odhad nakonec pozorovatel zvolí, závisí pouze na jeho zkušenostech tzn. jak malé rozdíly jasnosti je schopen rozpoznat. Zkušený pozorovatel odhadne E2V5F a méně zkušený E1V3F. Zapíšeme si ještě čas s přesností na minutu a celý postup od bodu 1. opakujeme pro jinou hvězdu. Každou proměnnou hvězdu tedy odhadujeme jen jednou za noc, protože se v drtivé většině případů nemění tak rychle, abychom změny okem dokázali zaregistrovat.

8. Nyní (lépe až druhý den po posilujícím spánku) si spočítáme výslednou hvězdnou velikost. K tomu slouží následující vzorec, který matematicky založení pozorovatelé znají jako vztah pro výpočet lineární interpolace V=(Y-X)/(p+q)*p+X, kde X je jasnost jasnější SH v našem případě E (naleznete ji v tabulce na mapce), Y je jasnost slabší SH v našem případě F, p je první část poměru (tedy to číslo mezi E a V), q je poměr mezi V a F. Nyní dosadíme: V = (9,4-9,0) / (2+5) * 2 + 9,0 = 9,11 mag. Méně zkušený pozorovatel s odhadem E1V3F dostane následující výsledek: V = (9,4-9,0) / (1+3) * 1 + 9,0 = 9,10 mag. V tomto případě se oba pozorovatelé téměř shodli.

Na všechny dotazy rád odpoví Petr Sobotka (sobotka@astro.cz)

Několik zásad a rad začátečníkům (převzato ze souboru mapek MEDÚZA II (1998)

Tyto zásady jsou vysvětlovány v okolíčku fiktivní hvězdy (nazvěme ji třeba VO Cas) se srovnávacími hvězdami A, B a C.

1. Vždy proměnnou hvězdu odhadujte s nejblíže (svou jasností, nikoli polohou) jasnější a nejblíže slabší srovnávací hvězdou. Toto pravidlo můžete porušit v případě, že se srovnávací hvězda B nevejde do zorného pole dalekohledu nebo je příliš daleko. V takovém případě ji vynecháte a uděláte odhad mezi A a C.

2. Zdá-li se Vám, že srovnávací hvězda B je jasnější než srovnávací hvězda A, pak ji vynechte a odhadujte mezi A a C. Při zasílání pozorování nám tuto skutečnost sdělte.

3. Srovnávací hvězdy označené na mapce jako NSV při odhadování nepoužívejte. Tyto hvězdy jsou na mapkách AAVSO označeny jako srovnávací omylem nebo se tehdy ještě nevědělo, že jsou podezřelé z proměnnosti.

4. Zdá-li se Vám proměnná hvězda slabší než nejslabší srovnávací hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou, i když nepříliš přesnou metodou. Ta spočívá v tom, že budete odhadovat jasnost nejslabší srovnávací hvězdy a jako srovnávací hvězdy si zvolíte nejblíže jasnější srovnávací hvězdu a proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat takto: K5L2V. Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto V= ((L-K)/5)*2+L, kde K, L jsou hvězdné velikosti příslušných srovnávacích hvězd v magnitudách.

5. Jestliže proměnnou hvězdu nevidíme, má někdy význam dělat odhad tzv. "slabší než". Spočívá v tom, že si do pozorovacího deníku zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou jste ještě viděli; tedy nejslabší srovnávací hvězdu ze všech srovnávacích hvězd, kterou jste schopni spatřit. V grafu taková pozorování značíme trojúhelníčkem Ń. Praktický význam mají podobné odhady jen u hvězd typu UG.

6. V žádném případě neberte ohled na údaje na mapce. Hvězdy se chovají nepředvídatelně. Vždy zapisujte jen to, co vidíte. Když se Vám bude zdát, že se nějaká hvězda chová podivně, neprodleně nám o tom dejte vědět.

7. Pro zvýšení přesnosti pozorování lze proměnnou hvězdu porovnávat postupně s více hvězdami najednou. Výpočet je ovšem pracnější. Je jen na Vašem zvážení, zda budete takto postupovat nebo budete dělat odhad jen jeden a rychle přejdete k další proměnné hvězdě, abyste získali další cenné výsledky. Praxe říká, že jeden odhad (např. A3V2B) stačí.

8. Všechna pozorování nám zasílejte v počítačové podobě emailem. Pokud to nebude možné, vyplňte protokol a pošlete ho klasickou poštou.

Formát v jakém přijímáme pozorování je následující:

Juliánské datum a datum zaokrouhlujte na tři desetinná místa a hvězdnou velikost na dvě. Zkratku pozorovateli určíme, až nám pošle svá první pozorování. V případě, že děláte více odhadů s různými srovnávacími hvězdami najednou, napište je všechny na jeden řádek a oddělte čárkou. Do odhadu pište písmena, jejich přiřazení hvězdným velikostem naleznete na mapce MEDÚZY. Pokud si svým odhadem nejste jisti, třeba proto, že nejsou dobré pozorovací podmínky, označte ho dvojtečkou. Prosím, pošlete nám spolu s Vaším prvním pozorováním i celé jméno a adresu. Pozorování zasílejte jako přílohu v samostatném textovém souboru (ASCII).

9. Pro výběr hvězd do svého pozorovacího programu můžete použít katalog fyzických proměnných hvězd MEKA, který každoročně vydává skupina MEDÚZA. Najdete v něm katalogové i aktuální údaje o chování hvězd a bodové hodnocení, jež říká do jaké míry jsou pozorování té které konkrétní hvězdy důležitá.

Seznam snadno nalezitelných hvězd

Některé hvězdy se hledají lépe než jiné, což je zcela přirozená věc. Začátečníkovi zabere většinou hledání mnohem více času než samotné odhadování. Proto je jednodušší začít sledovat nejprve hvězdy, které se hledají poměrně snado - jsou totiž blízko hvězd viditelných pouhým okem. Zde je jejich seznam: TV And, TY And, WY And, Z Aur, V Boo, WZ Cas, BX Cas, PZ Cas, V365 Cas, AN Cep, TX CrB, RS Cyg, AF Cyg, BF Cyg, CH Cyg, EM Cyg, V 360 Cyg, V 1970 Cyg, KP Lyr, V491 Lyr, RX Peg, DN Peg, W Per, V411 Per, R Sct, Z UMa, SV UMa a V336 Vul.

Smysl pozorování

Úkolem amatérů je produkovat dlouhodobé (desítky let) světelné křivky proměnných hvězd. To totiž profesionální astronomové nemohou z několika důvodů - je jich málo, nemají tolik pozorovacího času a musí výsledky publikovat rychle. Jednotlivec by samozřejmě také s obtížemi dokázal sledovat všech 150 hvězd v programu MEDÚZY tak, aby sám svými body v grafu pokryl všechny světelné změny. Proto je výhodné pozorovat ve skupině, proto ostatně MEDÚZA vznikla.

Ideální je pozorovat každou jasnou noc a pokud možno co nejvíce hvězd. To ovšem záleží na možnostech každého pozorovatele. Někteří zvládají přes 1000 odhadů ročně, jiní dělají jen desítky. Nejlepší by bylo, kdyby pozorovatel sledoval několik hvězd systematicky, aby tak po vynesení pouze jeho pozorování, bylo zřejmé, jak se hvězda chová a mohla se udělat oprava o individuální odchylku jeho očí. Nicméně i každý jednotlivý odhad hvězdy z programu je velmi vítán.

> Předpověď minim <

> Tranzity exoplanet <