Časopis e-Perseus

A. Ibarra a kol. publikovali článek o pozorování rentgenových emisí progenitora (předchůdce) novy Cygni 2008b (V 2491 Cyg), a to v rozmezí několik let až několik měsíců před samotným výbuchem novy.
 
 Až do dubna 2008 byla jediná nova, u které se podařilo zachytit rentgenové emise ještě před výbuchem V2487 Oph (nova Oph 1998). Díky rentgenovým družícím Swift, XMM-Newton a ROSAT se ale podařilo zpětně dohledat v archívu dat několik pozitivních detekcí rengenového záření předchůdce V 2491 Cygni.
 
 V 2491 Cygni vzplanula 10. 4. 2008, což objevil japonský pozorovatel Nakano na svých nefiltrovaných CCD snímcích. Brzy se ukázalo, že se jedná o takzvanou „rychlou novu“, neboť její parametr t₂ je roven 4,6 dní. Index t₂ znamená, za jak dlouho po vzplanutí poklesne jasnost novy o 2 magnitudy. Nova byla na základě spektra klasifikována jako typ He/N a díky změřené obrovské expanzní rychlosti obálky 4000 – 6000 km/s byla nova označena jako unikátní, extrémně rychlá nova.
 
 Co je velmi zajímavé, tak progenitor byl zaznamenán během 16ti let na mnoha přehlídkách jako hvězdička 16,3 mag, avšak na přehlídkách těsně před vzplanutím (5-9 měsíců) byl objekt slabší než 18,6 mag. To znamená, že před vzplanutím hvězda zeslábla o více něž 2 magnitudy!
 
 Z pozorování družice Swift se ukazuje, že objekt byl ve stádiu progenitora velmi proměnný (v rentgenové oblasti) a to na časových škálách jednotek dní. Docházelo jak ke změnám toků, tak ke změnám „tvrdosti“ rentgenového záření (čím tvrdší, tím vysokoenergetičtější emise a čím měkčí, tím méně energetické emise).
 
 A. Ibarra a kol. porovnávali dále novu Cygni 2008b s novou Oph 1998 (V2487 Oph) a zjistili, že obě novy mají velmi podobné světelné křivky. Rychlý pokles z maxima a zastávku během poklesu (plato). Vzhledem k tomu, že V2487 Oph byla potvrzena jako rekurentní nova (Pagnotta a kol., 2008) a to s přibližně 100 letým cyklem (bylo nalezeno vzplanutí v roce 1900), usuzují autoři, že i V 2491 Cygni je rekurentní nova a čeká nás tedy v nedaleké budoucnosti další vzplanutí.
 
 Autoři práce určili na základě intenzity vyzařování v rentgenovém oboru míru přenosu hmoty na bílého trpaslíka na 10⁻⁹ až 10⁻⁸ M_sl. / rok. To je o řád nižší hodnota, než ta určená pro známou rekurentní novu RS Oph, která vybuchuje s cyklem přibližně 20 let.
 Cyklus výbuchů V2491 Cyg byl odhadnut na řádově 100 let, tedy obdobně jako u V2487 Oph. Poznamenejme však, že odhad míry přenosu hmoty je závislý na vzdálenosti od Země. Ta byla určena s velkou chybou na 10 kpc. Délka cyklu rekurentních vzplanutí tak může být dvojnásobná i poloviční...
 
 Každopádně se ale ukazuje, jak je důležité mít celooblohové přehlídky a katalogy pozorování za účelem výzkumu jevů, které teprve nastanou! Poznamenejme na závěr, že některá rentgenová pozorování byla získána z dat, kdy dalekohled XMM-Newton jen přejížděl pole s budoucí novou a zaměřoval se na zcela jiný objekt. Ani taková data se nevyhazují, ale pečlivě katalogizují.
 
 Nám teď nezbývá než za cca 100 let hledat další vzplanutí novy Cygni 2108?
 
 Zpracováno podle článku:
 Pre-nova X-ray observations of V2491Cyg (Nova Cyg 2008b), A. Ibarra a kol., 23.2.2009, Astronomy and Astrophysics, http://arxiv.org/abs/0902.3943
 
 Reference
 Pagnotta, A., Schaefer, B. E., Xiao, L. 2008, IAU Circ. 8951
 
 ... a další reference viz A. Ibarra a kol. 2009