Časopis e-Perseus

Podobně jako v minulých dvou ročnících praktika jsme využili možnosti uspořádat tuto akci v lokalitě pro pozorovatele zaslíbené, v Krkonoších v Peci pod Sněžkou. Samotná pozorování se konala v soukromé hvězdárně ALTAN Observatory Luboše Bráta. Účastníci praktika byli ubytováni ve dvou horských chatách Alena a Eliška, které poskytovaly všem pohodlí k práci v těsné blízkosti observatoře. Praktikum se konalo v termínu od 15. do 23. 8. 2009 a zúčastnilo se ho 16 pozorovatelů z České republiky, Slovenska a Polska.
 
 Před začátkem konání praktika předpověď počasí slibovala, že i přes častou oblačnost úvodu léta, by se týden ve společnosti čisté oblohy a teleskopů mohl vydařit. Předpověď meteorologům vyšla na jedničku a načasování praktika bylo perfektní. Z celkového počtu 7 nocí se pozorovalo 5 krát. První pozorovací noc jako tradičně byla věnována především k ustavování a centrování použitých přístrojů tak, abychom v průběhu celého praktika mohli využít pozorovacího času výhradně k měření. Řada účastníků využila první noci k tomu, aby se podrobně seznámili s dalekohledem, naučili se přesnému ustavení přístroje a vyzkoušeli si možnosti automatického navádění. U dalekohledů se vždy pracovalo ve dvojicích, čili každý si mohl vše vyzkoušet a nacvičit. Jedinečná pro každého účastníka byla možnost konzultace nad řešením daného problému, kdy pokročilí pozorovatelé pomáhali začátečníkům. V průběhu první noci se podařilo všechny dalekohledy připravit k pozorování a nad ránem bylo možné uskutečnit první řady měření.
 
 Hlavním cílem letošního praktika bylo kolektivní pozorování tranzitu exoplanety. Zadání znělo: pokusit se o dosažení průměrné odchylky dat 1,0 mmag a dosáhnou odchylky měření středu tranzitu pod 60 sekund. Na kolik jsou naše cíle reálné, mělo ukázat pozorování exoplanety TrES-1 b v souhvězdí Lyry v noci z 18. na 19. srpna. Exoplaneta TrES-1 b byla mimořádně vhodným kandidátem k pozorování, neboť amplituda změny jasnosti patří k největším (0.021 mag) a délka tranzitu je poměrně krátká, 150 minut. Jedině snad jasnost hvězdy s tranzitující exoplanetou (11.79 mag) mohla být překážkou pro menší dalekohledy. Z našeho pozorování se podařilo různými přístroji úspěšně vygenerovat celkem 5 světelných křivek průběhu tranzitu. Odchylka měření okamžiku středu tranzitu ze všech pozorování nepřesáhla 5 minut. Předem vytčené mety – tedy určit okamžik středu tranzitu v rozmezí 60s se však nepodařilo dosáhnout. Výsledky ukazuje tabulka 1 a kombinovanou světelnou křivku ukazuje obrázek 2. Ačkoliv naše měření byla především testem technických možností pozorovací techniky, přes to však se zde ukázalo, že bude v našich možnostech stále svá pozorování zdokonalovat a že budeme moci mapovat i velmi malé změny v periodě, délce a amplitudě tranzitujících exoplanet.
 
 Pro druhé společné pozorování tranzitu exoplanety jsme si vybrali systém HAT-P-6 b v souhvězdí Andromedy. Objekt je jasnější – V~ 10.5 mag, avšak pokles je jen 0,01 mag a délka trvání 200 minut. Zatím ne příliš monitorovaný systém byl sledován při tranzitech pouze dvakrát od svého objevu v roce 2006. Naše pozorování měla v tomto ohledu významně rozšířit počet měření, která budou vypovídat o případných změnách v parametrech tranzitů. Z pohledu detekce tranzitu se jednalo o výrazně složitější úkol než u TrES-1 b. Pozorování tedy kladlo zvýšené nároky na přesnou fotometrii, kdy není možné podcenit ani jedinou ze zásad měření. Ačkoliv patří pozorování exoplanety HAT-P-6 b mezi náročné úkoly, tak výsledek dopadl velmi úspěšně. V noci z 20. na 21. srpna se podařilo odpozorovat celkem 4 světelné křivky tranzitu s různými dalekohledy. Výsledek viz tabulka 2 a obrázek 3.
 Při zkombinování a zprůměrování všech dat (znormovaných a detrendovaných fitovátkem TRESCA) se podařilo docílit neuvěřitelné přesnosti 1,1 mmag. Tedy průměrná odchylka bodů od teoretické křivky je jen 1,1 tisícina magnitudy!
 
 Kromě exoplanet jsme také pozorovali zákrytové a fyzické proměnné, jak pomocí CCD kamer, tak i vizuálně. Celkem se podařilo napozorovat 21 okamžiků minim zákrytových dvojhvězd, 15 pomocí CCD kamer, 3 minima pomocí DSLR fotoaparátu a 1 minimum vizuálně.
 
 Denní program praktika byl přizpůsoben tomu, aby každý frekventant měl možnost zpracovat napozorovaná data z minulé noci. Celé dopoledne bylo volné a odpolední program startoval od 16. hodin. Na pondělní odpoledne byla naplánována přednáška Jaroslava Trnky na téma Vysoce přesná CCD fotometrie tranzitů. Obsahem přednášky byly základní postupy při pořizování a zpracování fotometrických dat, úvahy nad vhodnou koncepcí přístrojového vybavení, nejlepší nastavení parametrů fotometrie v Muniwinu apod.
 
 V úterý zazněla přednáška Luboše Bráta na téma Pokročilá práce s protokolem TRESCA. Cílem přednášky bylo seznámit účastníky s rozšířenými možnostmi, které jim nabízí protokol TRESCA, jež vedou ke zpřesňování naměřených dat. Všichni měli možnost vyzkoušet si protokol na svých měřeních a prověřit doporučený postup při nahrávání dat do ETD databáze.
 
 Ve středu zazněla poslední plánovaná přednáška Luboše Bráta a Roberta Uhláře na téma Fotometrie s DSLR – pozorování a zpracování. Přednáška pojednávala o možnostech využití běžné digitální zrcadlovky k diferenciální fotometrii zákrytových dvojhvězd. Prakticky byl ukázán postup, jak ze snímků pořízených digitální zrcadlovkou získat FITs soubory, které je možné běžně zpracovat / proměřit programem Muniwin a zkonstruovat světelnou křivku. DSLR pro diferenciální fotometrii může být až překvapivě efektivní a přesné, stačí dodržet pár jednoduchých principů. Konec konců jak přesné mohou být výsledky z pozorování pomocí DSLR můžete vidět na obrázku světelné křivky zákrytové proměnné hvězdy GK Cep, kterou naměřili Josefína a Petr Klimentovi objektivem 80/500 s fotoaparátem Canon EOS 300D. Přiložený O-C diagram s vyznačeným změřeným okamžikem minima ukazuje, že měření je velmi přesné, plně srovnatelné s CCD kamerou a umožňuje tak dokonce odhalit třetí těleso v soustavě (sinusoidální průběh O-C diagramu).
 
 Na předposlední den praktika jsme naplánovali společný výstup na Sněžku. Minulý ročník praktika jsme tento tradiční cíl museli vzhledem ke špatnému počasí vynechat, ale letos nám k pochodu přálo mimořádně krásné, slunečné počasí. Vrchol naší nejvyšší hory nám nabídl opravdu mimořádný výhled a čisté nebe. Nikdo z nás potom nelitoval předchozí namáhavé cesty. Zdolání vrcholu Sněžky se ukázalo být ještě jako snadný úkol v porovnání s úkolem jít hned po návratu opět pozorovat! Ale obloha byla neúprosně jasná a tak i po návratu ze Sněžky zazněl neúprosný povel: Vzhůru ke strojům!
 
 Posledním společným bodem praktika bylo páteční opékání buřtů. 49. ročník praktika pro pozorovatele proměnných hvězd skončil. Pro mnohé byl inspirativní a poučný. Hlavní pozorovací cíle byly splněny. Každý účastník měl přístup k pozorovací technice a prakticky se zúčastnil pozorování a zpracování. Děkuji všem účastníkům praktika za aktivní přístup k dennímu a nočnímu programu, za všechny příspěvky k diskuzím, neboť to byl hlavní cíl našeho společného setkání.
 
 Těším se na jubilejním 50. praktiku nashledanou!
 
 > Fotografie z praktika a další informace o něm.