Časopis e-Perseus

Astronomii se věnuji nepřetržitě již od roku 1965, kdy jsem poprvé navštívil sedlčanskou hvězdárnu (obr.1), která byla vybudována místním astronomickým kroužkem za vydatné pomoci místních obyvatel a otevřena v roce 1962. Hvězdárna se nachází na Cihelném vrchu přibližně 1 km západně od středu města (obr.2).
 
 Po roce 1983 jsem se stal správcem hvězdárny a mohl tak ovlivnit následující vývoj a vybavení. V devadesátých letech to byl první PC, kamera CCD a připojení k internetu. Pak následovala obměna PC, přístrojového vybavení a doplnění montáže refraktoru hvězdárny zrcadlovými dalekohledy typu Newton a Schmidt-Newton, které jsou v soukromém majetku astronomů amatérů. Hvězdárna tak vytváří prostředí symbiózy nadšených amatérů a veřejné instituce v rámci kulturní vybavenosti regionu, do které patří zprostředkování vědeckých poznatků širší veřejnosti v oblasti astronomie.
 
 Dřívější vizuální sledování objektů a fotografická dokumentace byla s nástupem výpočetní techniky nahrazena získáváním a zpracováním digitálních snímků. Pro mne bylo období od roku 1995 do roku 2008 obdobím „vyučení se“ fotometrii proměnných hvězd. Od roku 2008, kdy jsem měl možnost se zdokonalit na zapůjčené sestavě dalekohledu Vixen a kamery ST-7 od Sekce proměnných hvězd a exoplanet, se věnuji převážně fotometrii exoplanet a méně často pak proměnným hvězdám.
 
 První exoplanetou, kdy se mi podařilo zachytit celý průběh přechodu, byla 18.8.2008 HD189733b. Od této doby jsem vložil do úložiště Sekce PHE data 315 pozorování různých exoplanet. Původní CCD kameru ST-5 umístěnou v ohnisku objektivu AeroXenar 90/320 vystřídala zapůjčená kamera ST-7, kterou jsem tentokrát využil v ohnisku objektivu Zeiss 120/600.
 
 Od roku 2009 využívám CCD kamery ST2000XM hvězdárny ve svém zrcadlovém Newtonu 300/1200. Od roku 2010 pak svoji vlastní CCD kameru G2-8300 v ohnisku zrcadlového dalekohledu Schmidt-Newton 254/1016, který mi zapůjčuje kolega Václav Cháb, pokud se sám nevěnuje barevné astrofotografii.
 
 Oba zrcadlové dalekohledy s kamerami jsou na společné montáži dalekohledu hvězdárny Zeiss coudé 200/3000, který slouží k navádění a pointaci. Celý systém dalekohledů a otáčení kopule jsem vlastnoručně zautomatizoval, takže samotný proces snímání jednotlivých snímků probíhá ve zvoleném časovém intervalu (v zimním období až 12 hod.) bez mé přítomnosti. Kontrolu provádím internetovým sdílením obrazovek řídících PC v teple domova.
 
 Zorná pole dalekohledů s CCD kamerami jsou úmyslně posunuta tak, aby kromě sledovaného objektu pokryla společně větší část hvězdného pole. Výsledkem potom je souběžné sledování stejného objektu, pokud to je možné tak v různých filtrech, a případné zachycení jiných proměnných hvězd případně objevení nových pulzujících či zákrytových hvězd. Tyto náhodně sledované objekty vkládám do svého pozorovacího deníku s označením podle katalogů a v případě nově objeveného objektu data poslouží k následnému vložení do katalogu CzeV. V tomto katalogu je již 130 nových proměnných takto objevených na hvězdárně v Sedlčanech a dalších 30 čeká na vložení.
 
 Nastřádaná fotometrická data objektů s exoplanetami v souhrnu od všech amatérských pozorovatelů, jimž je přístupné úložiště Sekce PHE, nacházejí uplatnění v samostatných odborných pracích a také v pracích profesionálů. I když samotné objevování exoplanet je výhradně doménou mnoha profesionálních programů, není vzhledem k nastřádaným snímkům v amatérských podmínkách za více jak desetileté období bez šance objevení nové exoplanety, tentokrát s označením třeba „TRESCA-1b“.
 
 Pro budoucnost připravuji domácí balkonovou observatoř podle inspirace kolegů ze sekce Bohuslava Hladíka a Martina Maška. Dříve používaný objektiv Zeiss 120/600 bude sloužit digitálnímu fotoaparátu Canon DOS 700D na montáži EQ6 k hromadění dalších obrazových dat zejména severní části oblohy od deklinace 30° a více. Kamery na hvězdárně dosud pokrývají převážně jižní část od -20° do 40° deklinace.
 Sledování exoplanet se mi stalo v průběhu doby menším koníčkem jako součást zájmu o obecnější astronomii a hlavně kosmologii. Mé kmenové členství v Kosmologické sekci ČAS probudilo zájem členů této sekce o exoplanety, čehož jsem využil pro prezentaci tohoto mladého oboru astronomie mezi zájemce o kosmologii.