|
Pozorovatelská kuchařkaKaždý začátek je těžký, ale nemusí být, pokud Vám někdo podá pomocnou ruku. Proto vznikla tato stránka, kde najdete základní informace týkající se pozorování fyzických proměnných hvězd. Jak odhadovat fyzické proměnné hvězdy? Pokusím se to vysvětlit co nejstručněji. Vše je popisováno pomocí okolí proměnné hvězdy AG Dra a srovnávacích hvězd A, B, C, D, E, F, G, H a I. Mapka MEDÚZY je přiložena - při čtení textu se na ni dívejte. Zkratky v textu: V - proměnná hvězda, SH - srovnávací hvězda, SHY - srovnávací hvězdy. Všechny mapky MEDÚZY předpokládají základní znalosti spojnic a poloh souhvězdí na obloze. Pokud je pozorovatel nemá, stačí mu k doplnění jen malý atlas oblohy. 1. Podle mapky nalezneme okolí V. Při hledání využíváme své představivosti a znalosti různých geometrických útvarů. Postupujeme od jasných hvězd viditelných okem pomocí různých vymyšlených trojúhelníků, n-úhelníků a jiných útvarů ke hvězdám slabším, dokud nedospějeme k V. Konkrétně AG Dra: nalezneme v dalekohledu hvězdu gama UMi a protáhneme spojnici beta UMi - gama UMi asi jeden a půlkrát vlevo šikmo dolů směrem k obdélníčku ohraničujícímu velikost druhého stupně mapky. Tam bychom měli narazit na trojúhelníček, který je zvětšený na druhém stupni mapky. Pozor! V případě AG Dra jsou v její blízkosti takové trojúhelníčky dva. Ten druhý je vlevo šikmo nahoře od prvního. Ujistíme se, že jsme skutečně našli ten správný porovnáváním vzájemných poloh a jasností hvězd v poli s mapkou. Nejednou se stalo, že pozorovatelovy odhady nesouhlasily s pozorováním jiných lidí a pak zjistil, že odhadoval něco úplně jiného... 2. Ocitli jsme se na druhém stupni mapky, kde jsou již označeny SHY a také V. Přejedeme zrakem nebo dalekohledem trochu dolů. Zde by měl vynikat čtyřúhelník složený ze SHY E, F, V a hvězdy ležící mezi A a V. Pokud se nám to povede, zidentifikujeme V na obloze s V na mapce. 3. Zvolíme libovolnou SH v blízkém okolí (třeba G) a porovnáme její jasnost s jasností V. 4. Zjistíme-li, že je SH slabší než V, porovnáme jasnost V s nejblíže jasnější SH tzn. F (abeceda odpovídá klesající jasnosti). F se zdá stále slabší než V, ale již trochu méně než předtím G. Pokračujeme tedy stejným postupem dále. Nalezneme E a porovnáme ji s V. Teď to vypadá, že E je jasnější než V. Dospěli jsme tedy k závěru, že jasnost V leží někde mezi jasnostmi E a F. 5. Nyní musíme zjistit v jakém poměru jsou jasnosti těchto tří hvězd. K tomu slouží číselná stupnice, která má svůj počátek na hodnotě 0 a konec na hodnotě, kterou si určuje sám pozorovatel a je závislá zejména na jeho zkušenostech. 0 znamená, že dvě hvězdy jsou stejně jasné. Číslo 10 znamená, že rozdíl mezi nimi je asi jako mezi kaprem a velrybou (zkrátka hrozně moc velký). To se může stát v případě, kdy je mezi SHY rozdíl třeba 1,1 mag (W Cyg) a žádné jiné v okolí nejsou. Pak nebývá výjimkou odhad B6V7D (C je pro některé dalekohledy příliš daleko). 6. Malá odbočka: Jak mohou vypadat jednotlivé odhady a co znamenají: E0V7F - V je stejně jasná jako E, Mezi E a F měl pozorovatel 7 odhadních stupňů z čehož vyplývá, že mezi E a F je poměrně velký rozdíl, typuji tak 0,5 mag. Při pohledu na údaj o SHY je vidět, že rozdíl mezi E a F je 0,4 mag. Jedná se tedy o zkušeného pozorovatele. E1V1F - Jasnost V leží přesně mezi E a F. Mezi E a F viděl pozorovatel 2 odhadní stupně, což je dost málo. Je to tedy začátečník a jeho pozorování jsou nepřesná, protože je schopen rozlišit jen nápadné rozdíly jasností. E2V - hvězda je slabší než V o nezjistitelnou hodnotu, ale nebude to asi moc tak 0,1 až 0,2 mag. Nicméně odhad je značně nejistý, protože pozorovatel slabší SH neviděl. Nepoužil tedy vhodný přístroj. Někdy je ovšem i takovýto odhad důležitý nejsou-li v daném období jiná pozorování. 7. A nyní se
dostáváme konečně k tomu, proč jsme vůbec lezli ven do
tmavé noci. Musíme pokud možno co nejpřesněji zjistit
hvězdnou velikost V. Protože je mezi hvězdami E a F poměrně
velký rozdíl, musíme použít větší počet odhadních
stupňů. Upozornění! Nikdy se nedíváme přímo do hvězdy,
ale trochu vedle a to na všechny hvězdy stejně. Světlo ze
všech hvězd musí dopadat na stejně citlivé místo na oční
sítnici. Sledujeme-li E, díváme se tak 2 mm (na obloze
pochopitelně žádné milimetry nejsou, je třeba, aby si
pozorovatel sám zvolit pro něj nejvhodnější vzdálenost)
třeba vlevo šikmo nahoru. Pak přejedeme zrakem na V a díváme
se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Poté přejedeme zrakem na F a
díváme se opět 2 mm vlevo šikmo nahoru. Při tomto
přejíždění mezi třemi hvězdami se snažíme číselně
vystihnout vzájemné poměry jejich jasností. Na první pohled
se nám může zdát, že V je svou jasností blíže k E než k
F. Tomu by mohl odpovídal některý z následujících odhadů:
E1V2F, E1V3F, E1V4F, E2V4F, E2V5F nebo E3V5F. Větší čísla
nepoužijeme, protože mezi E a F zase tak velký rozdíl není.
Který odhad nakonec pozorovatel zvolí, závisí pouze na jeho
zkušenostech tzn. jak malé rozdíly jasnosti je schopen
rozpoznat. Zkušený pozorovatel odhadne E2V5F a méně zkušený
E1V3F. Zapíšeme si ještě čas s přesností na minutu a celý
postup od bodu 1. opakujeme pro jinou hvězdu.
Každou proměnnou hvězdu tedy odhadujeme jen jednou za noc,
protože se v drtivé většině případů nemění tak rychle, abychom
změny okem dokázali zaregistrovat. 8. Nyní
(lépe až druhý den po posilujícím spánku) si spočítáme
výslednou hvězdnou velikost. K tomu slouží následující
vzorec, který matematicky založení pozorovatelé znají jako
vztah pro výpočet lineární interpolace V=(Y-X)/(p+q)*p+X, kde
X je jasnost jasnější SH v našem případě E (naleznete ji v
tabulce na mapce), Y je jasnost slabší SH v našem případě
F, p je první část poměru (tedy to číslo mezi E a V), q je
poměr mezi V a F. Nyní dosadíme: V = (9,4-9,0) / (2+5) * 2 +
9,0 = 9,11 mag. Méně zkušený pozorovatel s odhadem E1V3F
dostane následující výsledek: V = (9,4-9,0) / (1+3) * 1 + 9,0
= 9,10 mag. V tomto případě se oba pozorovatelé téměř
shodli. Na všechny
dotazy rád odpoví Petr Sobotka (sobotka@astro.cz) Tyto zásady jsou
vysvětlovány v okolíčku fiktivní hvězdy (nazvěme ji třeba
VO Cas) se srovnávacími hvězdami A, B a C. 1. Vždy
proměnnou hvězdu odhadujte s nejblíže (svou jasností, nikoli
polohou) jasnější a nejblíže slabší srovnávací hvězdou.
Toto pravidlo můžete porušit v případě, že se srovnávací
hvězda B nevejde do zorného pole dalekohledu nebo je příliš
daleko. V takovém případě ji vynecháte a uděláte odhad
mezi A a C. 2. Zdá-li se
Vám, že srovnávací hvězda B je jasnější než srovnávací
hvězda A, pak ji vynechte a odhadujte mezi A a C. Při
zasílání pozorování nám tuto skutečnost sdělte. 3.
Srovnávací hvězdy označené na mapce jako NSV při
odhadování nepoužívejte. Tyto hvězdy jsou na mapkách AAVSO
označeny jako srovnávací omylem nebo se tehdy ještě
nevědělo, že jsou podezřelé z proměnnosti. 4. Zdá-li se
Vám proměnná hvězda slabší než nejslabší srovnávací
hvězda, nezoufejte. Dá se to vyřešit jednou, i když
nepříliš přesnou metodou. Ta spočívá v tom, že budete
odhadovat jasnost nejslabší srovnávací hvězdy a jako
srovnávací hvězdy si zvolíte nejblíže jasnější
srovnávací hvězdu a proměnnou hvězdu. Odhad bude vypadat
takto: K5L2V. Výsledná hvězdná velikost se vypočítá takto
V= ((L-K)/5)*2+L, kde K, L jsou hvězdné velikosti
příslušných srovnávacích hvězd v magnitudách. 5. Jestliže
proměnnou hvězdu nevidíme, má někdy význam dělat odhad
tzv. "slabší než". Spočívá v tom, že si do
pozorovacího deníku zapíšete tu srovnávací hvězdu, kterou
jste ještě viděli; tedy nejslabší srovnávací hvězdu ze
všech srovnávacích hvězd, kterou jste schopni spatřit. V
grafu taková pozorování značíme trojúhelníčkem Ń.
Praktický význam mají podobné odhady jen u hvězd typu UG. 6. V žádném
případě neberte ohled na údaje na mapce. Hvězdy se chovají
nepředvídatelně. Vždy zapisujte jen to, co vidíte. Když se
Vám bude zdát, že se nějaká hvězda chová podivně,
neprodleně nám o tom dejte vědět. 7. Pro
zvýšení přesnosti pozorování lze proměnnou hvězdu
porovnávat postupně s více hvězdami najednou. Výpočet je
ovšem pracnější. Je jen na Vašem zvážení, zda budete
takto postupovat nebo budete dělat odhad jen jeden a rychle
přejdete k další proměnné hvězdě, abyste získali další
cenné výsledky. Praxe říká, že jeden odhad (např. A3V2B)
stačí. 8. Všechna
pozorování nám zasílejte on-line přímo do databáze MEDÚZY přes náš webový formulář. Formát v jakém přijímáme
pozorování je následující: Juliánské datum a datum
zaokrouhlujte na tři desetinná místa a hvězdnou velikost na
dvě. Zkratku pozorovateli určíme, až nám pošle svá první
pozorování. V případě, že děláte více odhadů s
různými srovnávacími hvězdami najednou, napište je všechny
na jeden řádek a oddělte čárkou. Do odhadu pište písmena,
jejich přiřazení hvězdným velikostem naleznete na mapce
MEDÚZY. Pokud si svým odhadem nejste jisti, třeba proto, že
nejsou dobré pozorovací podmínky, označte ho dvojtečkou.
Prosím, pošlete nám spolu s Vaším prvním pozorováním i
celé jméno a adresu. 9. Pro výběr
hvězd do svého pozorovacího programu můžete použít katalog
fyzických proměnných hvězd MEKA, který vydává skupina MEDÚZA.
Najdete v něm katalogové i aktuální údaje o chování hvězd
a bodové hodnocení, jež říká do jaké míry jsou
pozorování té které konkrétní hvězdy důležitá. Seznam snadno
nalezitelných hvězd Některé hvězdy se hledají
lépe než jiné, což je zcela přirozená věc.
Začátečníkovi zabere většinou hledání mnohem více času
než samotné odhadování. Proto je jednodušší začít
sledovat nejprve hvězdy, které se hledají poměrně snado -
jsou totiž blízko hvězd viditelných pouhým okem. Zde je
jejich seznam: TV And, TY And, WY And, Z Aur, V Boo, WZ
Cas, BX Cas, PZ Cas, V365 Cas, AN Cep, TX CrB, RS Cyg, AF Cyg, BF
Cyg, CH Cyg, EM Cyg, V360 Cyg, V1970 Cyg, KP Lyr, V491 Lyr, RX
Peg, DN Peg, W Per, V411 Per, R Sct, Z UMa, SV UMa a V336 Vul. Úkolem amatérů je produkovat
dlouhodobé (desítky let) světelné křivky proměnných
hvězd. To totiž profesionální astronomové nemohou z
několika důvodů - je jich málo, nemají tolik pozorovacího
času a musí výsledky publikovat rychle. Jednotlivec by
samozřejmě také s obtížemi dokázal sledovat všech 150
hvězd v programu MEDÚZY tak, aby sám svými body v grafu
pokryl všechny světelné změny. Proto je výhodné pozorovat
ve skupině, proto ostatně MEDÚZA vznikla. Ideální je pozorovat každou
jasnou noc a pokud možno co nejvíce hvězd. To ovšem záleží
na možnostech každého pozorovatele. Někteří zvládají
přes 1000 odhadů ročně, jiní dělají jen desítky.
Nejlepší by bylo, kdyby pozorovatel sledoval několik hvězd
systematicky, aby tak po vynesení pouze jeho pozorování, bylo
zřejmé, jak se hvězda chová a mohla se udělat oprava o
individuální odchylku jeho očí. Nicméně i každý
jednotlivý odhad hvězdy z programu je velmi vítán. |
> Předpověď minim < V0700 Vir (Mašek M.)
V0700 Vir (Mašek M.)
NSVS 07453183 Lyn (Šmelcer L.)
ASASSN-V J140728.86+340749.4 UMi (Tylšar M.)
V0511 Cam (Walter F.)
V629 And (Sjoerd Dufoer)
V0511 Cam (Walter F.)
V0608 Cam (Walter F.)
V0608 Cam (Walter F.)
V0608 Cam (Walter F.)
WASP-178 b (A. Wünsche)
TrES-3 b (S. Lopez)
WASP-19 b (A. Wünsche)
KPS-1 b (S. Lopez)
TOI-4087 b (M. Tylšar)
WASP-148 b (S. Lopez)
WASP-148 b (S. Lopez)
TOI-1194 b (e. bertrand)
TOI-1516 b (M. Tylšar)
Qatar-1 b (A. Kovacs)
CCD: P. Dubovský: NOVACas2021 Cas, Z And, V 1413 Aql, NSV16874 Aur, UV Aur, : NOVACas2021 Cas, P. Dubovský: NOVACas2021 Cas, OJ287 Cnc, T CrB, TX CVn, VIZ: P. Dubovský: BB Aur, NSV 16874 Aur, SS Aur, CR Boo, TT Boo, UZ Boo, Z Cam, AK Cnc, AT Cnc, EG Cnc, GY Cnc, OJ287 Cnc, SY Cnc, YZ Cnc, AL Com, T CrB, VW CrB, AB Dra, CP Dra, DM Dra, Aktivní pozorovatelny: Magpie observatory (FTP) STATUS: Aktivní20:00 - 06:00 PROGRAM: V 709 Cas, main program - CV and transits of exoplanets Observatorio Astronómico Giordano Bruno STATUS: Aktivní20:38 - 04:38 PROGRAM: De 20:00 a 02:30 Osservatorio Astronomico Citta di Seveso STATUS: Aktivní12:30 - 10:45 PROGRAM: Palidoro STATUS: Aktivní10:47 - 18:47 PROGRAM: |
|||||||||||||||||||||